Arménie a Ázerbájdžán v pondělí zveřejnily text dohody, která má ukončit téměř čtyři desetiletí trvající násilnosti mezi těmito dvěma zeměmi. V ujednání se Baku a Jerevan mimo jiné zavazují k vzájemnému respektování územní celistvosti.
Napsala to v pondělí agentura Reuters, která zároveň upozornila, že formální mírová smlouva zatím podepsána nebyla a Ázerbájdžán stále žádá, aby Arménie změnila svou ústavu. V pátek lídři zemí za přítomnosti amerického prezidenta podepsali pouze deklaraci, v níž se zavazují k míru.
Dohoda o nastolení míru a mezistátních vztahů mezi Arménskou republikou a Ázerbájdžánskou republikou, jak se dokument jmenuje, mimo jiné praví, že země vůči sobě nemají žádné územní nároky, nebudou je v budoucnu vznášet a zdrží se vůči sobě použití síly.
Text také výslovně zakazuje rozmístění sil třetích stran podél společné hranice, což se může týkat Ruska, které dříve v regionu nasadilo své jednotky a stále má v Arménii vojenské a bezpečnostní zájmy, podotkl Reuters. Rusko má v Arménii vojenskou základnu. Evropská unie má na hranicích misi, která monitoruje porušování příměří, a jejíž stažení opakovaně požaduje Baku.
V pátek podepsali v Bílém domě arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev za přítomnosti prezidenta Spojených států Donalda Trumpa dokument, ve kterém se zavazují k míru. Evropská unie, Británie, Francie, Turecko i Rusko dosaženou dohodu uvítaly, ačkoli Moskva zároveň varovala před zahraničním vměšováním.
Spojené státy přitom získaly práva na využívání strategického koridoru spojujícího ázerbájdžánskou exklávu Nachičevan se zbytkem Ázerbájdžánu. Koridor bude pojmenován Trumpova silnice pro mezinárodní mír a prosperitu. Správa a rozvoj tohoto koridoru, který povede jihem Arménie, byl jednou z překážek počátečních mírových snah, napsal Reuters a upozornil, že Jerevan a Baku zatím formálně neuzavřely mírovou smlouvu.
Jako hlavní překážku v současné době agentura označila ázerbájdžánský požadavek, aby Arménie změnila svou ústavu, která podle Baku uplatňuje nárok na ázerbájdžánské území. Pašinjan letos vyzval k referendu o změně ústavy, ale jeho datum zatím nebylo stanoveno. Alijev přitom minulý týden řekl, že mírová smlouva může být podepsána po změně arménského základního zákona.
Ázerbájdžán a Arménie, které získaly nezávislost rozpadem Sovětského svazu v roce 1991, svedly v posledních dekádách dvě války o Náhorní Karabach, což je region mezinárodně uznávaný jako součást Ázerbájdžánu, v němž ale historicky žilo většinově arménské obyvatelstvo. Baku v září 2023 Karabach bleskově ovládlo. Z enklávy uprchla do Arménie většina ze 120 tisíc Arménů ve strachu z pronásledování. Arménie za ázerbájdžánské ofenzivy v Karabachu nezasáhla.
