
Nejméně dva další soudci uspěli s žalobou na stát kvůli pomalejšímu růstu platů, zjistila České televize. Podle rozhodnutí okresních soudů vláda výrazným zpomalením výdělků v justici porušila evropské právo. To je nadřazené českému. Žaloby podaly desítky mužů a žen v talárech. V mnoha případech ale soudy řízení přerušily a čekají na verdikt Ústavního soudu. Ten o jejich výdělcích rozhodne zřejmě na podzim.
Platovou novelu Ústavní soud dostal na stůl v květnu. Podnět jako první podal okresní soud v Děčíně. „V době, kdy jsme ten návrh obdrželi, tak jsme o tom diskutovali. Řekli jsme, že není zvláštní důvod projednávat to přednostně. Znovu se o tom tedy na plénu Ústavního soudu pobavíme,“ poznamenal předseda Ústavního soudu Josef Baxa.
Verdikt patnácti soudkyň a soudců by mohl padnout na podzim, tedy do půl roku od podání. „Je tam nějaký prostor rozhodnout to, bude to někdy v druhé polovině roku, ale neumím říct přesně kdy,“ dodal Baxa. Právě rychlejší vyřizování plenárních věcí si předseda nejvyšší instance stanovil jako jeden z cílů svého předsednictví.
Stejná práce, odměna jiná
Zatímco třeba místopředseda Krajského soudu v Praze Roman Lada za svou práci dostává plat ve výši 2,8násobku průměrné mzdy, Dalibor Zecha si u Okresního soudu v Ostravě za měsíc únor vymohl trojnásobek.
„Není to samozřejmě úplně ideální situace. Někteří soudci, kteří si to vyžalují, a kde bude aplikováno přímo unijní právo, dostanou doplacenu mzdu do původní výše, a někteří ne. Takže v tomto je určitá nerovnost,“ řekl Lada, který je rovněž 1. viceprezidentem Soudcovské unie.
„Zákonodárce užil v současném znění zákona v podstatě stejný text, který byl loni Ústavním soudem zrušen,“ poznamenal člen výboru Soudcovské unie ČR Zecha. Část soudců se tedy s žádostí o dorovnání platu podle trojnásobku průměrné mzdy obrátila na Ústavní soud.
Případné dorovnání platů
Na rozhodnutí čeká i stát, který bude případně muset rozdíly doplatit. Například soudce krajského soudu s patnáctiletou praxí aktuálně dostává měsíčně 175 tisíc korun, to je o jedenáct tisíc méně, než by získal podle požadovaného trojnásobku.
Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) po prvním rozsudku ve prospěch žalobce uvažovala, že by platy plošně dorovnala všem. Její plán ale nepodpořil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Ideální by bylo mít situaci jednotnou. Eventuálně zaplatit soudcům, cokoliv jim na očím uvidím, ale nejsem správce státní kasy,“ podotkla Decroix.
„Myslím si, že plošně něco řešit by nebylo v rámci správného hospodáře dobrým postupem,“ komentuje člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Kuchař (STAN).
Podle opozice by měl Ústavní soud rozhodnout do voleb
Opozice očekává, že ústavní soudci rozhodnou ve prospěch svých kolegů z obecných soudů, tak jako už mnohokrát v minulosti. „Nakonec tak judikovali už v květnu minulého roku. Proto vznikl ten galimatyáš. Protože vláda Petra Fialy (ODS) to nerespektovala a dala to do zákona stejně,“ poznamenala šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.
Část opozice doufá, že Ústavní soud rozhodne do říjnových voleb. „Myslím si, že by měl rozhodnout poměrně brzo, protože by si to měla vyřešit současná vláda, ne nová,“ sdělila místopředsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Vladimíra Lesenská (SPD).
Pokud by soudci u nejvyšší instance spor vyhráli, stát by jim za letošek musel, podle odhadů ministerstva spravedlnosti, doplatit přes šest set milionů korun.