Válka v Pásmu Gazy teroristické hnutí Hamás značně zdevastovala: jeho vojenské složky jsou oslabené a politické vedení čelí velkému tlaku. Problémy však má i se zajišťováním běžných administrativních procesů, jako je třeba placení svých pracovníků. I když byly schopnosti Hamásu zásahy Izraele i v tomto ohledu omezeny, hnutí je nadále schopné doručování peněz zajišťovat prostřednictvím tajného platebního systému.

Skoro za dva roky války v Gaze dokázal Hamás zajistit výplaty zhruba pro třicet tisíc zaměstnanců v celkové hodnotě kolem 147 milionů korun, píše britský server BBC. S jeho novináři promluvili tři pracovníci Hamásu, kteří potvrdili, že během posledního týdne dostali každý v přepočtu skoro 6,3 tisíce korun. Tato částka ale představuje jen o málo více než dvacet procent výplaty, kterou pobírali před válkou.

V Gaze nefunguje bankovní systém, peníze se tak musí předávat v hotovosti. Izrael navíc často na tyto „předavače“ cíleně zaměřuje své útoky ve snaze narušit schopnosti Hamásu území spravovat.

Zaměstnanci, od policistů po daňové úředníky, pravidelně dostávají na své telefony nebo telefony svých manželek šifrované zprávy s pokynem, aby se v určitou dobu dostavili na dané místo, kde se „setkají s přítelem na čaj“. Na místě k zaměstnanci přistoupí muž či žena, kteří mu diskrétně předají zalepenou obálku s penězi a bez dalšího slova zmizí.

„Kdykoli jdu pro výplatu, dávám sbohem manželce a dětem. Vím, že se už nemusím vrátit,“ řekl BBC pracovník ministerstva Hamásu pro náboženské záležitosti, který nechtěl z bezpečnostních důvodů uvést své jméno. „Izraelci několikrát zasáhli místa, kde se platy rozdávají. Jeden takový úder jsem přežil, když zaútočili na rušné tržiště v Gaza City.“

Ani když se lidem podaří peníze dostat, nemají nutně vyhráno. „Dostal jsem tisíc šekelů (asi 6300 korun) v potrhaných bankovkách – nikde mi je nevzali. Jenom s dvěma sty šekely šlo zaplatit – nemám ponětí, co mám s těmi zbylými dělat,“ popsal BBC učitel vystupující pod jménem Alaa.

Menší platy vyvolávají podle BBC v řadách členů Hamásu a příznivců teroristů nespokojenost, posílenou rostoucí inflací v pásmu. Například kilový pytel mouky zdražil v posledních týdnech v přepočtu až na 1700 korun.

Kromě peněžních plateb distribuuje Hamás svým členům a jejich rodinám potravinové balíčky prostřednictvím místních krizových výborů, jejichž vedení se kvůli opakovaným izraelským útokům často obměňuje. Potraviny se ale údajně častěji dostávají k rodinám členů hnutí než k celkové populaci.

Původ peněz

V březnu izraelská armáda oznámila, že při útoku na Násirovu nemocnici v Chán Júnisu zabila šéfa financí Hamásu Ismáíla Barhúma. Obvinila ho z převádění finančních prostředků vojenskému křídlu teroristického hnutí. Zůstává tak nejasné, jak se Hamásu daří pokračovat ve vyplácení mezd, vzhledem k tomu, že byla zničena většina jeho administrativní a finanční infrastruktury.

Jeden z vysokých představitelů Hamásu, který je obeznámen s finančními operacemi hnutí, řekl BBC, že skupina před útokem na Izrael 7. října 2023, který vyvolal izraelskou odvetu, nashromáždila v podzemních tunelech přibližně 700 milionů dolarů v hotovosti a stovky milionů šekelů.

Hamás má příjmy především z vysokých dovozních cel a daní. Miliony dolarů dostává také od Kataru, zatímco vojenské křídlo Hamásu financuje ve velkém Írán. Islámské hnutí Muslimské bratrstvo pak údajně také dávalo asi deset procent svého rozpočtu přímo Hamásu. V současnosti Hamás také vydělává například na vyšším zdanění obchodníků či prodeji cigaret až se stonásobnou přirážkou, píše BBC.

Podíl.