Nové archeologické vykopávky v Pompejích naznačují, že město bylo po výbuchu sopky Vesuv v roce 79 znovu obydleno, popsali vědci. Erupce sopky zasypala město popelem a zalila lávou, část sídla se tak uchovala téměř netknutá.
V římském městě Pompeje, které se nacházelo na úpatí sopky Vesuv, žilo více než dvacet tisíc lidí, než ho z velké části zničila erupce vulkánu. Někteří obyvatelé ale po zničení města sopkou neměli prostředky na to začít znovu jinde, a tak se rozhodli zůstat ve zdevastované oblasti.
K nim se přidali další lidé bez domova, kteří sem přišli odjinud. V Pompejích hledali nejen nový domov, ale také doufali, že v sutinách najdou cenné předměty. Prokazuje to nový výzkum, který vydali pompejští archeologové.
„Na základě archeologických poznatků lze soudit, že šlo o neformální obydlení, kde lidé žili v těžkých podmínkách bez infrastruktury a bez služeb, které byly typické pro římská města,“ přibližují archeologové. Podle nich tuto oblast lidé zcela opustili v pátém století.
Vyšší patra domů, které zůstaly stát i po katastrofě, se stala znovu obyvatelnými a přízemí se proměnila ve sklepy s pecemi a mlýny.
Favely po italsku
Pompeje po roce 79 byly podle vedoucího tamních vykopávek Gabriela Zuchtriegeho podobné dnešním chudinským čtvrtím v Brazílii, kterým se říká favely, píše agentura AFP. Zároveň však trosky v té době stále připomínaly Pompeje, které existovaly před výbuchem Vesuvu.
Domněnky o znovuobydlení Pompejí se už v minulosti objevily, ale až do dneška je nikdo nebral moc vážně, poznamenává AFP. Velkolepé zničení města v roce 79 bylo totiž podle Zuchtriegeho to hlavní, čím se lidé zaobírali – a archeologové vlastně ani neměli příležitost se moc soustředit na to, co se dělo potom.
Pompeje, které jsou na seznamu UNESCO, se rozkládají asi na 22 hektarech, z čehož téměř třetina je dodnes zasypána nánosem usazenin. Patří k nejnavštěvovanějším archeologickým lokalitám na světě a v Itálii jsou po Koloseu v Římě druhou nejnavštěvovanější památkou.
