Aktual.: 6.08.2025 05:29
Moskva – Videa na YouTube, která se nenačítají. Návštěva populárního nezávislého zpravodajského webu, kde se zobrazí jen prázdná stránka. Mobilní připojení k internetu, které nefunguje celé hodiny nebo dny. Připojení k internetu v Rusku může být frustrující, komplikované a dokonce i nebezpečné, píše agentura AP.
Nejde o poruchu sítě, ale o záměrné, komplexní a dlouhodobé úsilí úřadů dostat internet zcela pod kontrolu Kremlu. Úřady přijaly restriktivní zákony a zakázaly weby a platformy, které s nimi nespolupracují. Technologie byla zdokonalena tak, aby bylo možné monitorovat a manipulovat on-line provoz.
I když je stále možné obejít omezení pomocí aplikací virtuální privátní sítě (VPN), i ty jsou obvykle blokovány.
Toto léto úřady dále omezily přístup k internetu rozsáhlými odstávkami mobilního internetu a přijetím zákona, jenž trestá uživatele za vyhledávání obsahu, který úřady shledají jako nezákonný.
Rovněž hrozí, že zasáhnou proti populární platformě WhatsApp. Zavádějí novou „národní“ chatovací aplikaci, u které se všeobecně očekává, že bude pod přísným dohledem.
Prezident Vladimir Putin vyzval vládu, aby „dusila“ zahraniční internetové služby, a nařídil činitelům sestavit seznam platforem z „nepřátelských“ států, které mají být omezeny.
Odborníci a obhájci práv řekli agentuře AP, že rozsah a účinnost těchto omezení jsou znepokojivé. Úřady se zdají být nyní mnohem zdatnější ve srovnání s dřívějšími, většinou marnými, pokusy o omezení činnosti na internetu a blíží se izolaci internetu v Rusku.
Výzkumnice organizace Human Rights Watch (HRW) Anastasija Kruopeová popisuje přístup Moskvy k omezování internetu jako „smrt způsobenou tisíci bodnutími“. „Po kouskách se snažíte dospět do bodu, kdy je všechno pod kontrolou,“ uvedla.
Snahy Kremlu kontrolovat, co Rusové dělají, čtou nebo říkají v on-line prostředí, sahají do let 2011 až 2012, kdy byl internet využíván ke zpochybňování autorit. Vznikala nezávislá média a po sporných parlamentních volbách a Putinově rozhodnutí znovu kandidovat na prezidenta vypukly demonstrace, organizované on-line.
Rusko začalo přijímat normy zpřísňující kontrolu internetu. Některé blokovaly weby, jiné vyžadovaly, aby poskytovatelé uchovávali záznamy hovorů a zpráv a sdíleli je s bezpečnostními službami v případě potřeby a aby instalovali zařízení umožňující úřadům kontrolovat a vypínat provoz.
Firmy jako Google nebo Facebook byly tlačeny k tomu, aby ukládaly uživatelská data na ruské servery, avšak bez výsledku. Byly také oznámeny plány na „suverénní internet“, který by mohl být odříznut od zbytku světa.
Ruská populární sociální síť VK, založená Pavlem Durovem dlouho předtím, než spustil komunikační platformu Telegram, se dostala pod kontrolu firem nakloněných Kremlu. Rusko se pokusilo zablokovat Telegram v letech 2018 až 2020, ale neúspěšně.
Stíhání za příspěvky a komentáře na sociálních sítích se stalo běžným, což jen ukazuje, jak pečlivě úřady sledují on-line prostor.
Přesto odborníci dříve hodnotili snahy Kremlu omezit internet jako bezvýsledné a tvrdili, že Rusko má daleko k vybudování něčeho podobného čínskému „velkému firewallu“, který Peking používá k blokování zahraničních webů.
Po rozsáhlé invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 vláda zablokovala největší sociální sítě jako Twitter, Facebook a Instagram, stejně jako Signal a několik dalších komunikačních aplikací. Zaměřila se také na VPN sítě, což lidem ztížilo přístup k blokovaným webům.
Přístup k YouTube byl loni v létě narušen tím, co odborníci označili za úmyslné zpomalování ze strany úřadů. Kreml obvinil vlastníka YouTube, společnost Google, že má svůj hardware mimo Rusko. Platforma byla v Rusku velmi populární, a to jak pro zábavu, tak z hlediska šíření kritických hlasů vůči Kremlu, jako byl zesnulý opoziční vůdce Alexej Navalnyj.
Společnost Cloudflare, poskytovatel internetové infrastruktury, v červnu uvedla, že weby využívající její služby jsou v Rusku zpomalovány. Nezávislý zpravodajský web Mediazona napsal, že několik dalších populárních západních hostingových služeb je také blokováno.
Sarkis Darbinjan, zakladatel skupiny pro digitální práva Roskomsvoboda, uvedl, že úřady se snaží přimět firmy, aby přešly na ruské hostingové služby, které lze ovládat. Odhaduje, že asi polovina všech ruských webů je provozována na zahraničních hostingových a infrastrukturních službách, z nichž mnohé nabízejí lepší kvalitu a cenu než domácí ekvivalenty.
Dalším znepokojivým trendem je konsolidace ruských poskytovatelů internetu a společností, které spravují IP adresy, uvádí zpráva HRW z konce července.
Loni úřady zvýšily náklady na získání licence poskytovatele internetu ze 7500 rublů (asi 2000 korun) na jeden milion rublů (266.000 korun) a státní údaje ukazují, že více než polovinu všech IP adres v Rusku spravuje sedm velkých společností, přičemž státní telefonní a internetový gigant Rostelekom má podíl 25 procent.
Kreml usiluje o to „kontrolovat internetový prostor v Rusku, cenzurovat věci, manipulovat s provozem,“ řekla Kruopeová z HRW.
Nový ruský zákon učinil trestným on-line vyhledávání vágně definovaných „extremistických materiálů“. To může zahrnovat obsah spojený s komunitou LGBTQ+ či opozičními skupinami, některé písně interpretů kritických vůči Kremlu a také Navalného paměti, které byly minulý týden označeny za extremistické.
Obhájci práv říkají, že je to krok směrem k trestání konzumentů, tedy nejen poskytovatelů, podobně jako v Bělorusku, kde jsou lidé běžně pokutováni nebo vězněni za čtení nebo sledování vybraných nezávislých médií.
Stanislav Selezňov, expert na kybernetickou bezpečnost a právník ze skupiny Net Freedom, neočekává plošné stíhání, protože sledování individuálního on-line vyhledávání v zemi se 146 miliony obyvatel je velmi obtížné. Ale i omezený počet případů může mnoho lidí odradit od přístupu k omezenému obsahu, řekl.
Dalším významným krokem by mohlo být zablokování WhatsAppu, který měl podle monitorovací služby Mediascope v dubnu přes 97 milionů měsíčních uživatelů. WhatsApp „by se měl připravit na odchod z ruského trhu“, řekl poslanec Anton Gorelkin, a nová „národní“ aplikace na posílání zpráv, MAX, vyvinutá společností VK, by měla zaujmout jeho místo. Telegram, další populární messenger, zřejmě omezen nebude, dodal.
MAX, propagovaná jako platforma pro posílání zpráv, vládní on-line služby, platby a další funkce, byla spuštěna k beta testům, ale zatím si nezískala širokou oblibu. Podle agentury TASS se v ní do července zaregistrovalo přes dva miliony lidí.
Její podmínky uvádějí, že bude sdílet uživatelská data s úřady na vyžádání, a nový zákon stanoví, že musí být předinstalována na všech chytrých telefonech prodávaných v Rusku. Státní instituce, úředníci a podniky jsou aktivně povzbuzováni k přechodu na MAX.
Anastasija Žyrmontová z organizace Access Now uvedla, že v červenci byly v Rusku narušeny služby jak Telegramu, tak WhatsAppu – což může být testování, jak případná blokace ovlivní internetovou infrastrukturu.
To by nebylo nic neobvyklého. V posledních letech úřady pravidelně testovaly odpojení internetu od zbytku světa, což někdy vedlo k výpadkům v některých regionech.
Darbinjan se domnívá, že jediným způsobem, jak přinutit lidi používat MAX, je „vypnout, udusit“ všechny západní alternativy. „Ale návyky se nemění za rok nebo dva. A tyto návyky vznikaly během desetiletí, kdy byl internet rychlý a svobodný,“ řekl.
Vládní regulátor médií a internetu Roskomnadzor používá sofistikovanější metody, analyzuje veškerý webový provoz a identifikuje, co může zablokovat nebo zpomalit, uvedl Darbinjan.
Pomohly mu k tomu „roky zdokonalování technologie, roky přebírání a porozumění architektuře internetu a jeho hráčům“, stejně jako západní sankce a odchod firem z ruského trhu po roce 2022, dodává Kruopeová.
Rusko podle Darbinjana dosud nedosáhlo úplné izolace svého internetu od zbytku světa, ale díky snahám Kremlu se tomu přibližuje.
