Nově objevená pakobylka je dlouhá jako lidské předloktí. Pro člověka nepředstavuje žádnou hrozbu, žije na stromech v odlehlých oblastech Austrálie.

Nově popsaný druh čtyřiceticentimetrové pakobylky dostal jméno Acrophylla alta. Její délka na ní ale podle objevitele, přírodovědce Anguse Emmotta z Univerzity Jamese Cooka, není tím nejzajímavějším.

Tím nejpozoruhodnějším je podle něj hmotnost tohoto tvora. Pakobylky většinou bývají velmi křehké a lehoučké, jejich chitinová těla většinou váží jen pár gramů. Ale tato má hmotnost podobnou jako golfový míček, asi 44 gramů. Svůj objev popsal v odborném časopise Zootaxa.

„Podle toho, co zatím víme, je to nejtěžší australský hmyz,“ uvedl vědec.

Emmott prostudoval i vajíčka tohoto druhu; zatímco vzhled pakobylek různých druhů může být podobný, vajíčka se vždy značně liší. „Každý druh pakobylek má svůj vlastní odlišný styl vajíček,“ sdělil Emmott. „Všechna mají různý povrch, různou texturu a důlky a mohou mít i různé tvary,“ dodal.

Nenápadný obr

Vědci samozřejmě řešili i záhadu, která se nabízí: jak je možné, že tak obrovský organismus unikal tak dlouho pozornosti expertů? Podle Emmotta je jedním z možných důvodů, proč tento druh hmyzu nebyl dosud objeven, to, že jeho stanoviště je prostě příliš obtížně přístupné.

„Tato pakobylka se vyskytuje jen v malé oblasti vysokohorského deštného pralesa a žije vysoko v korunách stromů. Takže pokud ji dolů neshodí cyklon nebo pták, málokdo ji uvidí,“ doplnil vědec.

Stejné životní prostředí je podle něj zodpovědné i za její mimořádné proporce. Na hmyz je příliš chladné a příliš vlhké současně. „Jejich tělesná hmotnost jim pravděpodobně pomáhá přežít v chladnějších podmínkách, a proto se během milionů let vyvinuly v tak velký hmyz.“

Dva exempláře tohoto druhu byly nyní zařazeny do Queenslandského muzea, kde budou sloužit dalším vědcům jako pomůcka při určování druhů, což bude mít širší význam pro ochranu ekosystémů. „Abychom mohli chránit jakýkoli ekosystém, potřebujeme vlastně vědět, co v něm je a co ho dělá živým, a teprve potom můžeme přemýšlet o nejlepších způsobech jeho ochrany,“ dodal Emmott.

Podíl.