Hlavní spojenci Ukrajiny v Evropské unii (EU) se chystají požádat Brusel o půjčky v hodnotě desítek miliard eur. Peníze mají směřovat jak na společný nákup zbraní pro Ukrajinu bránící se ruské agresi, tak na posílení obranyschopnosti sedmadvacítky. Napsal o tom server Politico.
Celková hodnota programu Nástroje bezpečnostní pomoci pro Evropu má činit 150 miliard eur, v přepočtu zhruba 3,69 bilionu korun. Evropská komise navrhla tento program půjček v březnu tohoto roku jako součást širšího programu ReArm Europe. Jeho cílem je posílit evropský obranný průmysl a snížit desetiletí trvající závislost sedmadvacítky v této oblasti na Spojených státech.
Podle diplomatických zdrojů serveru zvažují žádosti o půjčku Finsko, Dánsko, Estonsko, Litva a Slovensko. Rozhodnutí požádat o půjčku už pro Politico prý potvrdily zdroje z Česka, Polska, Lotyšska, Bulharska a Řecka.
Společným nákupem zbraní v rámci tohoto programu si země mohou zajistit nižší cenu zbraní, než by dostaly při samostatném nákupu. kdyby postupovaly samostatně. Poté mohou dodat vybavení Ukrajině.
O půjčky pravděpodobně požádá i Francie. Naopak Německo, Švédsko a Nizozemsko by měly se staví k tomuto kroku negativně, cituje Politico osoby obeznámené s plány těchto vlád. Web také podotýká, že i země, které si půjčky neberou, však stále mohou snížit náklady na dodávky zbraní účastí na společných zadáváních veřejných zakázek.
Evropské země čelí rostoucímu tlaku na zvýšení vlastních zásob zbraní a na posílení vojenské pomoci Ukrajině. Reagují také na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v minulosti naznačil neochotu pokračovat ve financování válečného úsilí Kyjeva. Minulý týden ve čtvrtek však tamní resort obrany schválil zakázky za 330 milionů dolarů (6,9 miliardy korun) na dodávky služeb týkajících se protivzdušné obrany na Ukrajině a údržby samohybných houfnic M109.
Členské státy EU také zkoumají možnosti přímého nákupu zbraní od ukrajinských společností, což program Security Assistance Facility for Europe (SAFE) podporuje. Kyjevu by to umožnilo „zvýšit rozsah obranné výroby a technologické integrace s EU,“ řekl ukrajinský diplomat serveru Politico.
Dlouhá splatnost
Komisař EU pro obranu Andrius Kubilius minulý týden ve čtvrtek napsal, že nejméně dvacet zemí v rámci tohoto programu požaduje až sto miliard eur. Konečná částka bude jasnější v úterý, kdy je lhůta pro podání žádostí o půjčky. Zdroje z Bruselu však hovoří o možném prodloužení termínu.
Brusel nabídl 45letou lhůtu na splacení půjček a zálohových plateb až do výše patnácti procent. Levné a dlouhodobé půjčky by byly financovány z dluhu na úrovni EU, s využitím ratingu bloku AAA, tedy nejvyšší možné hodnocení finanční spolehlivosti.
Prozatím negativní stanovisko k půjčkám mají podle serveru vlády Rakouska a Itálie, obávají se navýšení státního dluhu. Naopak Francie, která dlouhodobě podporuje vyšší výdaje EU na obranu, si pravděpodobně půjčky vezme navzdory omezením svého domácího rozpočtu. Belgie, která je také zatížena vysokým dluhem, bude v rámci programu požadovat sedm až jedenáct miliard eur, uvedl úředník obeznámený s touto záležitostí.
