
Vláda kvůli mimořádnému zájmu pozastavila přijímaní nových žádostí o peníze na výstavbu či rekonstrukci nájemního bydlení. Kabinet totiž pro letošní rok vyčlenil sedm miliard korun, už teď se ale sešly požadavky obcí a firem za dvacet miliard. Podle opozice by mělo jít do programu peněz víc. Kabinet se hájí tím, že finance stačí vyčlenit v rozpočtu až pro příští roky, protože reálně se vyplácejí při zahájení prací. I proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na letošek finance doplnit neplánuje.
„Myslím si, že pro rok 2025 to není potřeba. A zbytek budeme řešit v návrhu rozpočtu na příští rok. My jsme se i s panem ministrem (pro místní rozvoj Petrem) Kulhánkem (STAN) dohodli, že se provede podrobná analýza potřebnosti finančních prostředků v jednotlivých letech,“ vysvětlil šéf státní kasy.
Kroky, které „předvádí“ nejen Stanjura, ale i značná část ODS, podle bývalého ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) jasně říkají, že není v jejich zájmu, aby se bydlení v tuzemsku pro lidi zlevnilo.
O podporu bude možné žádat znovu začátkem podzimu, podle Kulhánka je na tom ve vládě shoda. Program spočívá v tom, že obce či firmy postaví nebo zrekonstruují byty a ty pak nabídnou za zvýhodněný nájem lidem. Fond kombinuje dotace a zvýhodněné úvěry. Podporuje ho i opozice.
Sešlo se celkem 326 žádostí za více než dvacet miliard. Pokud by byly všechny úspěšné, znamenalo by to až šest tisíc nových bytů. Část peněz ale zatím chybí. „Nyní se o tom bavíme a po vládních prázdninách se k tomu sejde vláda, aby se shodla na tom, jaká částka bude zakotvena v rozpočtu pro rok 2026,“ dodal Kulhánek. Projekty podle Stanjury nemohou být všechny z logických důvodů uskutečněny ještě letos.
Obavy samospráv
Pozastavení programu může podle opozice přinést obavy samosprávám. Třeba hnutí ANO má za to, že kabinet měl vzhledem k mimořádnému zájmu vyčlenit více peněz ještě letos.
„Od začátku bylo finančních prostředků málo. A byla bych ráda, kdyby vláda nalezla tyto finanční prostředky a všechny ty projekty, které jsou podané, mohly být realizovány,“ nechala se slyšet členka sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Eva Fialová (ANO).
„Pokud ten zájem stavět je, zejména u těch obcí – a ty peníze nejsou dotační, jsou úvěrové, takže jsou vlastně investiční, přinášejí peníze zpátky v horizontu dvaceti let zase do toho fondu, tak bychom do toho měli jít,“ míní Bartoš.
Pokračování programu
Podle ministra Kulhánka mohou obce i firmy připravovat své projekty dál. O pokračování programu totiž stojí jak koaliční, tak i opoziční strany.
O tom, kdo bude v bytech se zvýhodněným nájemným bydlet, rozhodují samy obce. Obecně jsou určeny hlavně pro veřejně prospěšné profese, jako jsou třeba učitelé, hasiči a podobně. A také pro mladé rodiny. Nájemníci musí při žádosti o byt splňovat dvě základní podmínky – nevlastnit jinou nemovitost a také jejich příjem nesmí překročit určitou hranici, podle ministerstva jde celkem o zhruba dva miliony lidí.
Z peněz je možné financovat jak výstavbu zcela nového bytového domu, tak i rekonstrukci. Jednotky pak musí vlastníci lidem nabídnout za nižší nájem, než je v dané lokalitě na trhu obvyklé.
Nejvíce projektů připravili v Moravskoslezském kraji, a to v celkovém objemu přes dvě miliardy. Následují kraje Jihomoravský a Jihočeský. Pokud by všichni žadatelé jen v těchto třech regionech uspěli, přibylo by téměř dva a půl tisíce bytů.