Aktual.: 7.07.2025 13:12
Praha – Českému průmyslu v květnu pomohlo chladnější počasí, které povzbudilo energetický průmysl, uvedli analytici, které ČTK oslovila. Optimisticky vyzněl nárůst zakázek. Další vývoj podle nich ovlivní zejména obchodní dohoda EU s USA. Průmyslová produkce v Česku v květnu zrychlila meziroční růst na 2,2 procenta z dubnových dvou procent. Meziměsíčně byla ale nižší o 1,6 procenta.
„Tuzemská průmyslová výroba vykázala v květnu poměrně výrazný meziměsíční pokles, který však přišel po sérii meziměsíčního růstu výroby vykázaného v předchozích třech měsících,“ uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Je podle něj obtížné říct, nakolik se v květnu projevila americká cla a nakolik průmyslová výroba meziměsíčně klesla čistě v návaznosti na předchozí delší období svého růstu.
Výrazný meziměsíční pokles výroby v průmyslu během května naznačuje, že dynamika celé tuzemské ekonomiky ve druhém čtvrtletí oproti prvnímu čtvrtletí zpomalí, míní analytik Raiffeisenbank Martin Kron. Z pozitivního trendu nových zakázek lze podle ně usuzovat, že druhá polovina roku by pro český průmysl nemusela být špatná. Klíčové však bude, jaká bude obchodní dohoda mezi USA a EU. Pokud by jí nebylo dosaženo a prezident USA Donald Trump by uvalil 50procentní clo na dovoz zboží z EU, byla by to citelná rána nejen pro Evropu, ale i pro českou ekonomiku v čele s průmyslem, dodal.
Optimismus ohledně dalšího vývoje průmyslu nepatrně zesílil, uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. K příznivým zprávám zařadil zlepšující se sentiment ve výrobních podnicích, a to jak v tuzemsku, tak na evropské úrovni. Očekávané oživení však může přerušit podstatné zvýšení cel na vývozy unijního zboží do USA, které stále visí ve vzduchu. „Pokud se to zvýšení podaří odvrátit, mohl by růst průmyslové produkce ve druhém pololetí roku o něco zrychlit a za celý rok dosáhnout tempa okolo 1,5 procenta. Šlo by o první kladný výsledek od roku 2022,“ podotkl.
Analytik Investiky Vít Hradil připomněl, že květnový pokles po třech meziměsíčních nárůstech v řadě mohl být ještě výraznější, nebýt náhodného vlivu počasí. Letošní květen byl totiž o 1,9 stupně chladnější, než je v ČR obvyklé, což zvýšilo poptávku po energiích a tím povzbudilo energetický průmysl. Celkový objem průmyslové výroby pak dosáhl podobné hodnoty, jakou vykazoval koncem roku 2017. „Již více než sedm let tak pozorujeme průmyslovou stagnaci,“ poznamenal.
Mnoho odvětví se potýká s problémy a vykazují pokles, doplnil analytik Deloitte Filip Pastucha. Současný stav vytváří negativní aspekty především v zahraničí. Mezi ně označil slabou výkonnost německé ekonomiky, dynamický vývoj celní války USA neumožňující firmám efektivně plánovat a také napětí mezi Izraelem a Íránem, které může vést k výraznému růstu cen ropy a zemního plynu. „To se naštěstí zatím neděje a ceny ropy Brent zůstávají relativně stabilní. V tomto roce očekáváme zvýšení průmyslové výroby o zhruba 2,5 procenta,“ odhadl.
Růst vývozu i dovozu podle analytiků ukazuje na zlepšení ekonomiky
Květnové zvýšení vývozu i dovozu ukazuje na zlepšení ekonomických podmínek. Dobrou zprávou pro české hospodářství je i to, že exportní dynamika byla vyšší než importní, uvedli analytici, které oslovila ČTK. Zároveň ale varovali před tím, že nejistotou pro další měsíce zůstává vývoj kolem amerických cel vůči Evropské unii. Odklad účinnosti cel, která dříve vyhlásil americký prezident Donald Trump, má vypršet ve středu.
Objem vývozů meziročně vzrostl o dvě procenta na na 389,8 miliardy korun, objem dovozu o 1,5 procenta na 376,5 miliardy korun. „Na straně vývozu se projevilo především zvýšení exportu automobilové produkce a minerálních paliv. Výroba automobilů a dílů pro toto odvětví sice v posledních měsících klesá, daří se však vyvážet předchozí produkci. Za růstem dovozu dominantně stál zvýšený dovoz spotřebního zboží a potravin,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
„Z teritoriálního pohledu je klíčové obnovení růstu poptávky v Německu. Více než polovinu meziročního zvýšení vývozu z Česka má na svědomí právě tato země. Snížil se ovšem vývoz na Slovensko,“ doplnil Marek. „Na růstu dovozu se podobným dílem podílely země eurozóny a Čína,“ dodal.
Analytik PwC Dominik Kohut upozornil na rychlejší růst vývozů než dovozů. „Po několika měsících vidíme v oblasti zahraničního obchodu otočení trendu, kdy rychlost růstu exportů převýšil importy ze zahraničí. Důvodem tohoto pozitivního obratu může být deeskalace situace kolem zavádění dovozních cel ve světě. Jedná se o pozitivní zprávu pro hospodářský vývoj České republiky,“ uvedl. Zároveň upozornil na to, že automobilový průmysl, který vývoz v květnu táhl, je nejvíc ovlivněný výkonem německé ekonomiky či americkými cly.
„Meziroční růst vývozu v květnu o dvě procenta, tedy čtvrtý pozitivní výsledek letošního roku, svědčí o odolnosti a flexibilitě českých exportérů. Příznivý výsledek táhly tentokrát země EU27, u našich hlavních exportních trhů zaznamenáváme pokles jen u Nizozemí, Slovenska a tentokrát i u Spojeného království,“ zhodnotil výsledek zahraničního obchodu generální ředitel agentury CzechTrade Radomil Doležal.
Kladně hodnotí výsledky i Asociace exportérů. „Zahraniční obchod se zbožím i nadále vykazuje solidní odolnost, a to navzdory řadě rizik. Hlavním rizikem z pohledu exportérů zůstávají americká cla, která by ve druhé polovině roku mohla způsobit výraznější zhoršení poptávky,“ uvedl místopředseda asociace Otto Daněk.
Cla podle odborníků zůstávají hlavní nejistotou budoucího vývoje, když není jisté, zda se podaří najít dohodu mezi EU a USA, která by zavedení obchodních překážek zabránila. „Export do Spojených států amerických tvoří v rámci českého vývozu pouhá tři procenta, nicméně lze předpokládat, že negativní dopad zavedení a zmatku kolem amerických cel se do bilance českého zahraničního obchodu s největší pravděpodobností propíše přes Německo,“ upozornila analytička Raiffeisenbank Tereza Krček.
Analytici: Meziroční propad hodnoty staveb s nově vydaným povolením je zklamáním
Květnový dvouciferný meziroční nárůst stavební výroby v Česku nemusí být podle analytiků po uvedení hodnot do kontextu zas tak dobrou zprávou. Analytici oslovení ČTK upozorňují, že loni v květnu naopak stavební produkce zaznamenala meziroční pokles přes šest procent. Data podle nich přesto dokazují rostoucí výstavbu v ČR. Nepříliš příznivý byl ale letošní květnový meziroční propad hodnoty staveb s nově vydaným povolením, uvedli.
Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zveřejnil, že stavební produkce v Česku v květnu meziročně stoupla o 11,6 procenta. Orientační hodnota staveb, na které bylo v květnu vydáno stavební povolení, meziročně klesla o 39,6 procenta na 32 miliard korun.
„Květnové výsledky stavebnictví vypadají nadějně, avšak podobně jako v průmyslu je významně ovlivnil nízký srovnávací základ z předchozího roku. V každém případě trend růstu výstavby – ať už inženýrské nebo pozemní – je evidentní, zejména díky investicím veřejného sektoru,“ řekl analytik a ekonom banky Creditas Petr Dufek.
Stavební úřady letos podle Ondřeje Boreše, manažera společnosti Velux, udělily nejméně stavebních povolení za 25 let. České stavebnictví je pak podle něj paralyzováno především nefunkčním stavebním řízením. Udělení stavebního povolení trvá dlouho a neúměrně stavebníky zatěžuje. „Pozitivní zprávou zůstává rostoucí hodnota rekonstrukčních prací, domácnosti se při vylepšování svého bydlení soustředí hlavně na snížení energetické náročnosti a vhodné vnitřní klima,“ dodal Boreš.
Meziměsíčně byla letos v květnu stavební produkce vyšší o 2,3 procenta. „Vypadá to, že čísla ovlivnilo letošní načasování Velikonoc, které se negativně projevilo na dubnových datech. Meziměsíční pokles byl výrazných 4,8 procenta po sezonním očištění, květen znamenal vzestup o 2,3 procenta. Nicméně kumulativně je od počátku roku stavební produkce stále o půl procenta níže. Letos se daří zejména pozemnímu stavitelství, inženýrské zaostává. Zklamáním za květen byla orientační hodnota staveb s novým vydaným stavební povolením,“ uvedl ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
V sektoru pak podle Vejmělka pokračuje snižování zaměstnanosti. V květnu byla meziročně o 0,7 procenta nižší. Průměrná hrubá měsíční mzda pak byla proti loňskému květnu vyšší o 5,4 procenta.
Stavebnictví zaznamenalo v květnu sedmý meziroční růst v řadě, v letošním roce rostlo nejvýrazněji v březnu, a to o 12,5 procenta. V dubnu pak tempo růstu zpomalilo na 1,9 procenta.
