Aktual.: 3.07.2025 14:05

Moskva – Jedenáct uvězněných kritiků režimu ruského prezidenta Vladimira Putina vyzvalo světové vůdce v otevřeném dopisu, aby se při uzavření mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou zasadili o hromadné propuštění politických vězňů a uvězněných Ukrajinců v Rusku. Celkem by podle nich mělo jít o přibližně 10.000 lidí, napsala agentura Reuters, která dopis uvězněných disidentů zveřejnila.

V dopise se tvrdí, že kromě válečných zajatců jsou v Rusku zadržováni i tisíce ukrajinských civilistů, kteří převážně sehrávají roli „rukojmích“ na okupovaných ukrajinských územích.

Přímé rusko-ukrajinské rozhovory, vedené v květnu a v červnu v Istanbulu, nikterak nepostoupily k uzavření příměří a nastolení míru, navzdory slibům amerického prezidenta Donalda Trumpa, že válku ukončí, ale obě strany se alespoň dohodly na výměnách zajatců.

„Vyzýváme obě strany, aby okamžitě provedly výměnu válečných zajatců a civilistů podle vzorce ‚všichni za všechny‘, včetně ukrajinských civilních rukojmích,“ uvádí se v dopise.

Mezi signatáři je i 63letý Alexej Gorinov, který se v roce 2022 stal po ruské invazi prvním odsouzeným a uvězněným Rusem podle nově přijatých zákonů postihujících šíření „falešných informací“ o ozbrojených silách; za „nepravdivé“ v Rusku považují veškeré informace, které jsou v rozporu s oficiální verzí Moskvy.

Nejmladší signatářkou dopisu je devatenáctiletá Darja Kozyrevová, která byla v dubnu odsouzena ke dvěma letům a osmi měsícům vězení za použití graffiti a poezie z 19. století k protestu proti válce.

„Je nás nejméně 10.000 – ruských politických vězňů a ukrajinských civilních rukojmích. Všichni jsme potrestáni za jednu věc – za zaujetí občanského postoje,“ napsali. Moskva se k počtu vězňů nevyjádřila. Vyzvali také k „okamžitému a bezpodmínečnému propuštění nemocných politických vězňů, kteří umírají v ruských věznicích“. Výzvu podpořil nositel Nobelovy ceny za mír Dmitrij Muratov.

Na jednání v Istanbulu minulý měsíc předalo Rusko Ukrajině memorandum, které navrhuje omilostnění politických vězňů a propuštění zadržených civilistů.

„Veřejně nediskutujeme o obsahu memoranda, o kterém jsme ještě ani nediskutovali s ukrajinskou stranou,“ odpověděl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na otázku, v jakém stavu je zmíněný návrh a kolika lidí by se mohl týkat. Diskuse vedené prostřednictvím médií by podle Peskova mohly věci uškodit.

Návrh byl součástí širšího souboru ruských požadavků, které ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij označil za ultimátum. Rusko mimo jiné požadovalo zastavit veškeré přesuny ukrajinských vojsk s výjimkou stahování jednotek, ukončit povolávání do služby v armádě a ukončit dodávky zahraničních zbraní, jakož i uspořádat nové prezidentské a parlamentní volby na Ukrajině.

Datum dalšího kola jednání dosud nebylo stanoveno.

„V dnešním Rusku chybí spravedlnost a férovost. Každý, kdo se odváží kriticky myslet, může skončit za mřížemi,“ popsali disidenti svou zkušenost. Obžalovaní v politických případech podle nich neměli šanci na spravedlivý soud a nikdy nebyli osvobozeni. Jakmile se dostali do vězení, ocitli se v ohrožení života.

Gorinov po udání od spoluvězně dostal k svému trestu další tři roky.

Dopis podepsali také sociolog Boris Kagarlickij, anarchista Azat Miftachov, básník Arťom Kamardin, aktivisté Anna Archipovová, Vladimir Domnin, Dmitrij Pčelincev, Andrej Trofimov, Ilja Šakurskij a Alexandr Šestun.

Kreml tvrdí, že jednotlivé případy jsou věcí soudů a vězeňské služby a že Rusko musí důsledně uplatňovat své zákony, aby se ochránilo před podvratnou činností podporovanou Západem.

Uvěznění disidenti mají pocit, že mírové rozhovory jim mohou poskytnout poslední šanci vyjít na svobodu, řekla Reuters ruská opoziční politička žijící v exilu Jelena Filinová. Pokud se mírové dohody podepíší bez zřetele na jejich propuštění, okno příležitosti se na dlouhou dobu uzavře, varovala.

msk nob

Podíl.