Už desátým rokem se v části někdejšího vojenského prostoru v Milovicích pasou zpětně šlechtění pratuři. Vyhynulé zvíře, které se vědci snaží znovu oživit, teď dětem představuje kniha pohádek.
V někdejším vojenském prostoru žije zhruba sto třicet velkých kopytníků. Vedle koní se tu pasou také čtyři desítky takzvaných praturů. „Jako malá jsem byla ve Francii v jeskyni Lascaux, kde jsou nástěnné fresky praturů, a nikdy mne nenapadlo, že je ještě uvidím běhat po české krajině,“ prozradila ilustrátorka Kristýna Pýchová, která zvířata zachytila v nové knize.
Kdysi hojně rozšířený předchůdce domestikovaných krav vyhynul v sedmnáctém století. Teď se vědci snaží přivést pratury zpět. „Vybrali v roce 2008 ta primitivní plemena skotu, která jsou vyhubenému praturovi nejpodobnější, ta vzájemně kříží a tou kombinací by mělo vzniknout zhruba během čtyřiceti padesáti let zvíře, které tomu původnímu praturovi bude k nerozeznání podobné,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina, která se na projektu podílí.
„Tím by měl člověk alespoň částečně odčinit tento velký dluh vůči přírodě,“ podotkl ještě. Zvířata spásají agresivní druhy trav a tím otevírají prostor pro další druhy rostlin, hmyz a jiné živočichy.
Ve spolupráci s vědci
Pratuří pohádky také vznikaly ve spolupráci s vědci. „A navíc jsme je doplnili vědeckými vysvětleními pro rodiče nebo starší čtenáře, kde si mohou přečíst o tom, jak jsou ty věci doopravdy,“ doplnila autorka knihy Tereza Mašínová. Příběhy sepsala spolu s Petrem Cieslarem. „V závěru každé kapitoly jsou i kritické otázky pro děti, na jejichž základě by jim mělo dojít, co je pohádka a co není,“ dodal.
Pratuří pohádky nemají jen vzdělávat. Rezervaci v Milovicích podpoří rovněž finančně. „Jedna třetina autorských honorářů jde přímo jí,“ upřesnil Cieslar.
Kromě této rezervace jsou v tuzemsku zpětně šlechtění pratuři ještě v několika dalších lokalitách. Do úplně volné přírody se ale zatím nechystají.