Vztahy mezi Baku a Moskvou se zdánlivě vyostřily na začátku tohoto týdne po ruské razii proti Ázerbájdžáncům v Jekatěrinburgu, při níž dva z nich zemřeli. Ázerbajdžánská vláda na dění ostře odpověděla, což podle expertky Petry Košťálové poukazuje na to, že prezident Ilham Alijev již Rusko nepotřebuje. Mezi oběma zeměmi to však jiskří již od pádu ázerbájdžánského letadla na konci minulého roku.
Vztahy Ázerbájdžánu a Ruska se v posledních dnech vyostřují. Vše zdánlivě odstartovaly ruské razie v domovech Ázerbájdžánců v Jekatěrinburgu, při nichž zahynuli bratři Zijaddin a Husejn Safarovovi. Ti jsou pokládáni za hlavní podezřelé v případu smrti místního podnikatele Junise Pašajeva, který byl zavražděn v roce 2001 u kavárny patřící devíti sourozencům Safarovovým, napsal web The Moscow Times.
Následná pitva ukázala, že ke smrti dvou Ázerbájdžánců došlo na následky bití. Ruské úřady přitom tvrdily, že Zijaddin Safarov zemřel na selhání srdce, u jeho bratra Husejna příčinu smrti neuvedly. Šéf odboru soudního lékařství na ázerbájdžánském ministerstvu zdravotnictví Adalat Hasanov označil toto tvrzení za „očividnou lež“.
Napětí mezi oběma zeměmi v pondělí ještě zesílilo, když policie v Baku zatkla dva novináře pracující pro ruskou státní agenturu Sputnik a oznámila, že ji bude vyšetřovat kvůli ilegálnímu financování. Ázerbájdžánský velvyslanec v Moskvě byl předvolán na ruské ministerstvo zahraničí.
Vyostření vztahů po pádu ázerbájdžánského letadla
Napjaté vztahy však trvají už od konce minulého roku, kdy došlo k pádu ázerbájdžánského letadla v Kazachstánu, které podle prezidenta Alijeva předtím zasáhla ruská protivzdušná obrana. Alijev dokonce Rusko obvinil, že se snaží situaci kolem incidentu krýt.
Podle expertky Košťálové z Ústavu etnologie a středoevropských a balkánských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se jednalo o „viditelně ‚horší‘ a více medializovaný problém“ oproti dění posledních dní.
Server JAM News poznamenal, že prosincový incident narušil pečlivě udržovanou rovnováhu v ázerbájdžánsko-ruských vztazích a někteří analytici to popisují jako „systémovou změnu vyvolanou jedinou událostí“.
Alijevova neúčast na vojenské přehlídce v Moskvě
JAM News poukázal také na neúčast Alijeva na vojenské přehlídce v Moskvě ke Dni vítězství 9. května – spojuje ji právě s pádem letadla.
Alijev původně svou účast potvrdil, ale jeho kancelář později oznámila, že cesta byla zrušena kvůli událostem u příležitosti 102. výročí narození Hejdara Alijeva, prezidentova otce a bývalého ázerbájdžánského vůdce.
„Ázerbájdžán není vůči Rusku nepřátelský, ale ani se mu nepodřizuje. Baku si od Moskvy stále více udržuje opatrný odstup,“ řekl serveru nezávislý ázerbájdžánský politický analytik a bývalý politik Zardusht Alizadeh.
Vedení Ázerbájdžánu podle Alizadeha usiluje o rovnováhu a bezpečnost a od dob Hejdara Alijeva provádí pragmatickou politiku. Ilham Alijev v této politice pokračuje, sdělil. Zároveň dodává, že zakavkazská republika neusiluje o konfrontaci. „Naopak, kdykoli je v zájmu země spolupracovat s Ruskem, orgány tak činí,“ uvedl Alizadeh.
Ázerbájdžán nyní Rusko k ničemu nepotřebuje, říká expertka
Ani expertka Košťálová se nedomnívá, že si Alijev chce Kreml úplně znepřátelit. Reakce Ázerbájdžánu na události ze začátku týdne však podle ní dávají tušit, že „Rusko nyní skutečně k ničemu moc nepotřebuje“. Alijev chce také podle expertky ukázat vlastní sílu jako regionální velmoc (ve smyslu „starosti“ o vlastní občany).
Politolog a historik Arif Junusov pro web Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) poznamenal, že postoj k Ázerbájdžáncům v Rusku nevzbudil rozruch. „Například v devadesátých letech za Hejdara Alijeva byla situace mnohem horší. Docházelo k zabíjení Ázerbájdžánců a masovým deportacím. Během druhé čečenské války bylo z Ruska deportováno dvanáct tisíc ázerbájdžánských občanů,“ připomněl Junusov.
Poprask však podle analytika Junusova vyvolala „poměrně tvrdá a demonstrativní reakce ázerbájdžánských úřadů“ na celou situaci. „Ve stejný den (jako zatčení zaměstnanců Sputniku v Baku) se například odehrály další události – ministerstva zahraničí Ázerbájdžánu a Ukrajiny se sešla a podepsala dokumenty o spolupráci,“ informoval analytik.
„Státní kanály kritizují Rusko a ty nikdy nedělají nic bez řádných pokynů. Takže k tomu byl příkaz shora,“ doplnil Junusov s tím, že i on se domnívá, že jde o pokračování příběhu s pádem osobního letadla. „V té době bylo ve vzduchu i letadlo Ilhama Alijeva,“ doplnil.
Junusov se domnívá, že vztahy Baku a Moskvy se budou nyní už jen zhoršovat.
Ázerbájdžánský režim označuje americká nevládní nezisková organizace Freedom House jako autoritářský s tím, že moc je do značné míry soustředěna v rukou prezidenta Alijeva a jeho rozvětvené rodiny. V zemi je dle organizace rozšířená korupce a formální politická opozice byla oslabena dlouholetým pronásledováním. Úřady navíc v posledních letech provedly rozsáhlý zásah proti občanským svobodám, informuje Freedom House.
Náhorní Karabach a Turecko
Politolog Ruslan Ajsin uvedl, že je Kreml nyní „trochu zmatený“. „Nikdo nečekal, že Baku na situaci zareaguje tak ostře. Málokdo s Kremlem mluví tímto způsobem,“ poznamenal Ajsin.
Připomněl také nedávnou návštěvu arménského premiéra Nikoly Pašinjana v Turecku. „Zdá se, že Jerevan souhlasil s tím, že zasedne k jednacímu stolu s Baku a dohodne se na pozicích ohledně podpisu mírové smlouvy,“ řekl politolog s tím, že se tyto události dějí bez účasti Kremlu.
Mírová dohoda se týká dlouholetého sporu Arménie a Ázerbájdžánu o Náhorní Karabach po rozpadu Sovětského svazu. Hornatý region leží na jižním konci pohoří Karabach na území Ázerbájdžánu, za jehož součást je mezinárodně uznáván. Do roku 2023 v něm však žilo přes sto tisíc etnických Arménů, skoro všichni ale uprchli, když ten rok Ázerbájdžán při bleskové ofenzivě převzal nad oblastí plnou kontrolu.
Rusko pak loni v červnu stáhlo z oblasti Karabachu všechny své jednotky, které měly po roce 2020 současně s příměřím zabránit dalším bojům mezi znepřátelenými státy.
Pokrok v mírových jednáních je pomalý a v posledních měsících se zvýšil počet případů porušování příměří podél militarizované hranice.
„Ázerbájdžán se vzdaluje od Ruska a směřuje k Turecku. (…) V této situaci Moskva ztrácí svou přítomnost na Kavkaze, ztrácí jednoho z klíčových hráčů v regionu. A získává skrytého protivníka. Kavkaz se pro Rusko uzavře a zůstane jen Gruzie. Ale i tam je všechno dost vratké,“ domnívá se Ajsin.
Baku a Ankara spolupracují už od druhé karabašské války v roce 2020, kdy Turecko poskytlo Ázerbájdžánu vojenskou podporu. V roce 2023 pak obě země uspořádaly společné vojenské cvičení blízko hranic s Arménií. Rozvíjí se také jejich energetická spolupráce.
