Aktual.: 27.06.2025 13:30
Praha – Azylová a migrační pravidla zřejmě čeká zpřísnění. Sněmovna schválila koaliční novelu, jejímž cílem je podle předkladatelů zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Změny mají také zrychlit řízení týkající se mezinárodní ochrany s omezením jeho zneužívání. Předloha, jež vychází z migračního paktu Evropské unie, teď zamíří k posouzení do Senátu.
Dolní komora novelu doplnila na návrh opozičního hnutí ANO o možnost rušení nebo neprodlužování pobytu cizincům, kteří v Česku opakovaně páchají závažné přestupky. Změní se také zákon reagující na příliv ukrajinských uprchlíků po ruské vojenské invazi. Stát bude moci podle schválené úpravy Petra Letochy (STAN) nadále odmítat žádosti o dočasnou ochranu těch běženců z Ukrajiny, kteří ji už mají nebo měli v jiné zemi EU.
Pro předlohu hlasovalo 75 ze 134 přítomných poslanců. Podpořili ji zákonodárci čtveřice koaličních stran. Zástupci opozičních ANO a SPD hlasovali proti zejména kvůli tomu, že odmítají unijní migrační pakt. Obsahuje podle nich přerozdělování migrantů mezi členskými státy. Piráti se hlasování zdrželi.
Úprava poslanců ANO v čele s Robertem Králíčkem předpokládá možnost zrušení nebo neprodloužení pobytu cizinci, který se třikrát za jeden rok dopustí přestupků zaznamenávaných v evidenci. Jde zejména o přestupky proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a proti majetku, jakou jsou opakované krádeže v obchodech, ublížení na zdraví, hrubé násilí či použití pyrotechniky na sportovních utkáních.
Letochův schválený pozměňovací návrh k lex Ukrajina reaguje na verdikt Nejvyššího správního soudu, podle kterého Česko nemůže paušálně odmítat žádosti Ukrajinců kvůli tomu, že už mají nebo měli dočasnou ochranu v jiném unijním státu. V zákoně proto podle úpravy přibude další důvod pro nepřijatelnost žádosti o dočasnou ochranu, který se vztahuje právě na tyto cizince. Stát jej bude moci využít potom, co ministerstvo vnitra oznámí Evropské komisi, že existuje riziko vyčerpání kapacit pro zvládání následků hromadného přílivu uprchlíků.
Koaliční předloha předpokládá například to, že pokud bude cizinec vyhoštěn, nebude už moci žádat o azyl, čímž by se mělo zamezit podávání účelových žádostí o mezinárodní ochranu. V případě, že o vyhoštění rozhodne jiný členský stát, v Česku se znovu rozhodovat nebude. Do jednoho se spojí řízení o neudělení mezinárodní ochrany a o rozhodnutí o návratu cizince do země původu. Soudy budou muset zvážit, zda v případě, kdy bude cizinec odsouzen za trestnou činnost, je namístě uložit také trest vyhoštění. Migranti by měli procházet i novým epidemiologickým vyšetřením. Policie a úřady budou moci u migrantů použít informace z jejich mobilních telefonů k jejich identifikaci.
Žadatelům o azyl budou moci úřady podle ministerstva vnitra také určit místo pobytu nebo nařídit povinnost pobývat v azylových zařízeních. Úřady budou moci omezit sociální standardy žadatelů o azyl na ubytování a stravu i omezit jejich přístup na pracovní trh. Ministerský odbor azylové a migrační politiky má rozhodovat v kratších lhůtách. Rychleji budou muset postupovat v případě odvolání soudy. Sněmovna podle návrhu ANO posílila povinnosti žadatele o azyl k ministerstvu vnitra a policii, zejména v předkládání potřebných dokumentů.
Poslanec SPD Radek Koten neuspěl se snahou o zpřísnění trestů za převaděčství a o uzákonění až desetimilionové pokuty pro leteckou společnost, která by do Česka přepravila cizince bez platného dokladu. Sněmovna zamítla také pirátský návrh, podle kterého by cizinci mohli podat žádost o azyl písemně nejen v případech, kdy jsou v zabezpečovací detenci, ve vazbě nebo ve vězení, ale také v případě hospitalizace.
Skupina poslanců ODS a KDU-ČSL prosadila doplnění novely o změny ve správním soudnictví. Jeden z předkladatelů úpravy Marek Benda (ODS) uvedl, že nejde o typický přílepek, protože koaliční novela se týká i soudního řádu správního.
