Všechny země Evropské unie s výjimkou Maďarska se na summitu shodly na další podpoře Ukrajiny a na zvýšení tlaku na Rusko. Kvůli nesouhlasu Budapešti ale text nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu. Původně se očekávalo, že by se mohlo podařit dosáhnout politické shody na novém osmnáctém balíčku sankcí, proti se ale vedle Maďarska staví i Slovensko. V závěru summitu se nicméně jeho účastníci shodli na půlročním prodloužení stávajících sedmnácti sankčních balíčků.
V textu o Ukrajině, který odmítl podpořit maďarský premiér Viktor Orbán, EU „důrazně odsuzuje pokračující bombardování civilistů a civilní infrastruktury Ruskem a vyzývá k úplnému, bezpodmínečnému a okamžitému příměří.“ Po Moskvě požaduje “skutečnou politickou vůli ukončit válku“.
„Evropská unie je připravena v případě potřeby zvýšit tlak, a to i novým robustním balíčkem sankcí, který zahrnuje i způsoby, jakými by mohly být zasaženy ruské příjmy z energetiky,“ dodává text.
„Česká republika stojí jednoznačně na straně Ukrajiny, pokračujeme v našich aktivitách včetně muniční iniciativy,“ prohlásil na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS). „K závěrům (týkajícím se Ukrajiny) se opět nepřipojilo Maďarsko, ani se to neočekávalo, všichni ostatní se se závěry ztotožnili,“ dodal.
Pokud jde o další sankce, k jejichž prosazení je třeba jednomyslnost, daly Maďarsko a Slovensko najevo, že je zablokují, pokud Evropská komise nestáhne svůj návrh na postupné ukončení dovozu ruských fosilních paliv do roku 2027.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer), který se kvůli tomu ve čtvrtek sešel s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a toto jednání označil za konstruktivní, zopakoval, že nyní nepodpoří osmnáctý balíček protiruských sankcí, u něhož bude žádat o odklad. Pokud se návrhu nevyjde vstříc, dostane slovenský velvyslanec jasný pokyn přijetí balíku sankcí vetovat, uvedl Fico.
Původně se očekávalo, že by ohledně nového osmnáctého balíku protiruských sankcí mohlo být dosaženo politické shody, Maďarsko a Slovensko ale svou blokaci nestáhly. Unijní lídři tak pouze v závěrech uvítali přijetí předchozího sedmnáctého balíku a vyzvali Radu EU, v tomto případě ministry zahraničí, aby „urychleně přijali nový balíček sankcí“. Shodli se také na půlročním prodloužení stávajících sedmnácti sankčních balíčků.
Navyšování výdajů na obranu
Lídři členských zemí se také shodli na tom, že státy EU musí pokračovat ve výrazném zvyšování výdajů na obranu a bezpečnost a lépe společně investovat. Na zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2035 se už ve středu dohodli členové NATO na summitu v Haagu.
Dohoda dosažená v Haagu počítá s tím, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta HDP a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
Podle premiéra Fialy jsou zvyšující se investice do obrany velkou příležitostí i pro český obranný průmysl. Ten je podle něj stále úspěšnější a „náš export roste“. „Já jsem na tom jednání podpořil také snižování byrokracie pro obranný průmysl, abychom vytvářeli takové podmínky, aby evropský obranný průmysl mohl využít naplno svůj potenciál navýšit výrobní kapacity,“ sdělil na tiskové konferenci.
Sektor obrany podle Fialy zaměstnává stále více lidí a v Česku se vyrábějí produkty s vysokou přidanou hodnotou. „Nejde jen o klasickou zbrojní produkci. Jde třeba i o technologické start-upy. Takže je potřeba a je v zájmu republiky, abychom vytvářeli na evropské úrovni co nejlepší podmínky pro obranný průmysl,“ apeloval.
„Evropská rada vyzývá členské státy, aby mezi sebou koordinovaly plnění příslušných závazků,“ stojí také v závěrech unijního summitu. Schopnější a silnější EU v oblasti obrany podle nich přispěje ke globální a transatlantické bezpečnosti a doplňuje NATO, které pro své členské státy zůstává základem kolektivní obrany.
Zásadní bude mobilizace soukromého financování obrany, shodl se summit
Premiéři a prezidenti zemí EU také znovu zdůraznili, že Evropa se musí stát zodpovědnější za svou vlastní obranu a musí být lépe vybavená ke koordinovanému řešení bezprostředních i budoucích výzev a hrozeb. Za existenční výzvu pro EU označili ruskou agresi proti Ukrajině a její dopady na globální a evropskou bezpečnost.
Evropská rada v závěrech přivítala nový finanční nástroj Evropské unie SAFE, díky kterému budou moci státy EU společně nakupovat vojenské vybavení a získat půjčky na obranu ve výši až 150 miliard eur (3,7 bilionu korun). Návrh Evropské komise odsouhlasili ministři pro evropské záležitosti EU na svém jednání na konci května.
V závěrech summitu se premiéři a prezidenti shodli i na důležitosti mobilizace soukromého financování pro obranný průmysl. Vyzvali také Evropskou investiční banku, aby pokračovala v úsilí o úpravu svých postupů při poskytování půjček obrannému průmyslu.
Dopis von der Leyenové a Kallasové
Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová ve středu k tématu obrany lídrům adresovaly dopis, obsahující čtyři strategické priority. Jsou jimi využití všech dostupných nástrojů k posílení investic do obranných schopností, pokrok směrem ke skutečnému celoevropskému obrannému trhu, zajištění trvalé a včasné vojenské podpory Ukrajině a posílení mezinárodního partnerství v oblasti obrany a bezpečnosti.
K tématu obrany se na zástupce sedmadvacítky před summitem obrátily poprvé, v minulosti je šéfka EK oslovovala jen v souvislosti s migrací.
Mír podle lídrů EU vyžaduje co nejsilnější pozici Ukrajiny
Na summit se na dálku připojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten vyzval unijní lídry k přijetí zmiňovaného osmnáctého balíku sankcí proti Rusku. Zároveň znovu kritizoval některé evropské firmy za to, že dodávají součástky Rusku.
V minulých dnech se Zelenskyj v této souvislosti zmínil o českých a německých firmách, které podle něj dodávají Rusku komponenty potřebné k výrobě zbraní, a vyzval k uvalení sankcí na tyto společnosti. Čeští představitelé reagovali, že tato obvinění prověřují.
Unijní státy ve svém prohlášení ze summitu opětovně potvrdily „trvalou a neochvějnou podporu nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznávaných hranic“. Shodly se, že dosažení míru skrze sílu vyžaduje, aby byla Ukrajina v co nejsilnější pozici a měla vlastní robustní vojenské a obranné schopnosti. V souvislosti s tím bude EU nadále zemi i jejím obyvatelům poskytovat politickou, finanční, ekonomickou, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu.
V souvislosti s vojenskou pomocí je v závěrech z jednání zmíněna potřeba dodávek zejména systémů protivzdušné obrany, protidronové obrany a velkorážní munice. Unijní země by měly rovněž urychlit práce na podpoře a rozvoji ukrajinského obranného průmyslu a prohloubení jeho spolupráce s evropským obranným průmyslem. Letos by měla Evropská unie poskytnout Ukrajině finanční pomoc ve výši 30,6 miliardy eur, stojí v dokumentu, na kterém se lídři bez Maďarska shodli.
Na konci textu týkajícího se Ukrajiny je zdůrazněna neochvějná podpora ze strany EU na cestě Ukrajinců k členství v nynější sedmadvacítce. Za belgického předsednictví v první polovině roku 2024 byl dojednán oficiální začátek přístupových rozhovorů s Ukrajinou. Polské předsednictví v Radě EU doufalo, že se během nynějšího půlroku podaří otevřít první kapitoly v těchto jednáních, i tady je ale potřeba jednomyslnost a Maďarsko tento krok blokuje.
Katastrofální a zoufalá, hodnotí unijní lídři situaci v Gaze
Na síti X pak Fico informoval o telefonickém hovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Podle Fica je důležité, aby vzájemná komunikace pokračovala. Bilaterální vztahy Bratislavy a Jeruzaléma jsou podle slovenského premiéra konstruktivní, mají historické pozadí a v Izraeli žije početná slovenská diaspora.
Lídři sedmadvacítky na summitu vyzvali k okamžitému příměří v Pásmu Gazy a k bezpodmínečnému propuštění všech rukojmí, vyplývá ze zveřejněných závěrů vrcholné unijní schůzky. Humanitární situaci v Gaze přitom označili za katastrofální a zoufalou. Zmínili se v této souvislosti zejména o nepřijatelném počtu civilních obětí a rozsahu hladovění.
Kallasová už na konci května oznámila, že Evropská unie kvůli katastrofální situaci v Pásmu Gazy přehodnotí asociační dohodu s Izraelem, zejména pokud jde o porušení článku 2, který se týká lidských práv. Mezinárodní tlak na Izrael se v posledních týdnech zvýšil poté, co armáda židovského státu ještě zesílila a rozšířila vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy.
V pondělí Kallasová představila unijním ministrům zahraničí výsledek přezkumu, ze kterého vyplynulo, že postup Izraele v Pásmu Gazy mohl porušit podmínky asociační dohody. Další kroky ale mají být projednány až na červencovém setkání šéfů diplomacie bloku.
„Evropská rada bere na vědomí zprávu o dodržování článku 2 dohody o přidružení mezi EU a Izraelem ze strany Izraele a vyzývá Radu, aby v červenci 2025 případně pokračovala v jednáních o následných opatřeních s ohledem na vývoj situace na místě,“ píše se ve zprávě.
Právě kolem článku 2 se podle zdrojů ČTK točila diskuse mezi zástupci těch členských států, které jsou stoupenci Izraele, a těch, které židovský stát naopak kritizují. Někteří chtěli rozšíření textu, jiní, například Rakousko, naopak odmítali jakoukoli zmínku o přezkumu.
„Česká republika patří k zemím, které si myslí, že nemáme vypovídat asociační dohodu a dělat kroky, které by ve finále vedly k tomu, že ztratíme možnost dialogu,“ řekl Fiala. „Myslíme si, že je to pozice, která je nejracionálnější a měla by vyhrát,“ dodal. Například Španělsko či Irsko ale zastávají opačný názor.
Izrael zahájil v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v říjnu 2023 v reakci na útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle čtvrtečních údajů tamního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem zabito přes 56 tisíc Palestinců a dalších nejméně 132 tisíc bylo zraněno.
Evropská rada rovněž odsoudila vyostření situace na okupovaném Západním břehu Jordánu, včetně východního Jeruzaléma v důsledku narůstajícího násilí ze strany osadníků, rozšiřování nelegálních osad a vojenské operace Izraele. Vyzvala pak zástupce členských států, tedy v tomto případě ministry zahraničí, aby přijali další omezující opatření vůči extremistickým osadníkům, ale zároveň i vůči Hamásu.
