Vojenský střet mezi Izraelem a Íránem, do něhož se zapojily i Spojené státy, je sice dočasně přerušený, ale vyvolal už napětí na celém Blízkém východě. A to právě v době, kdy do regionu zamíří na začátku letních prázdnin turisté. Jak cestovat v době nejistot?
Egypt, Jordánsko, Turecko, ale také Spojené arabské emiráty. Právě do těchto států míří statisíce lidí – jen do Egypta kolem 350 tisíc za rok.
Situace se na Blízkém východě mění v posledních dnech a týdnech velmi rychle, takže pro řadu lidí může být složité se ve vývoji orientovat a přizpůsobovat své často dlouhodobé plány – takzvané first-minute zájezdy pořizované měsíce před letní sezonou si kupuje asi třetina cestovatelů.
Kde hledat informace
Obecně platí, že se vyplatí sledovat seriózní zpravodajské zdroje, jako jsou obecně veřejnoprávní média. Zkontrolovat aktuální bezpečnostní situaci turisté mohou i na stránkách ministerstva zahraničí, konkrétně na adrese mzv.cz/cestujeme. Zkontrolovat si konkrétní zemi pak člověk může v abecedně seřazeném seznamu.
Pokud ministerstvo doporučuje se zemi vyhnout, pak je dobré toto doporučení vyslyšet. Před odjezdem do celého regionu a vlastně na jakoukoliv zahraniční dovolenou se pak vyplatí registrace do systému Drozd (neboli Dobrovolná registrace občanů při cestách do zahraničí). Ten umožňuje, aby v případě nějaké krize nebo mimořádné události zastupitelské úřady cestovatele včas kontaktovaly.
Situace se ale může změnit doslova z hodiny na hodinu, takže se hodí mít připravené kontakty na české zastupitelské orgány v dané zemi už předem, případně je umět rychle najít. Tyto údaje má opět přehledně na svých stránkách ministerstvo zahraničí.
Razítka v pasu
Některé země v regionu mají dlouhodobě špatné vztahy s Izraelem, což se odráží také v možných problémech při vstupu do země. Pokud jde o cestu do Izraele, tak „razítka některých států v regionu (zejména Sýrie, Libanon nebo Írán) mohou být důvodem k důkladnějšímu pohovoru při vstupu do země“, varuje ministerstvo zahraničí. A stejný problém může hrozit i s izraelským razítkem v pasu do jiných zemí v oblasti.
Často se proto doporučuje mít dva pasy, jeden pro návštěvu Izraele, druhý pro ostatní státy. To ale není vždy možné, pak je předem lepší informovat se o tom, jak přísné jsou kontroly na hranicích opět na daném zastupitelském úřadu.
Kultura, zvyky, tradice
Země v této oblasti mají tisíciletou historii a kulturu, která se může podstatně lišit od té evropské. Pokud panuje v regionu zvýšené politické napětí, mohou být místní na odlišnosti nebo nerespektování těchto psaných i nepsaných pravidel citlivější než jindy.
Zejména v muslimských zemích se doporučuje nosit „slušné“ oblečení, které příliš neodhaluje tělo (což je současně praktické proti spálení). Lidé by se měli vyhnout konzumování alkoholu na veřejnosti a nedoporučují se ani rozhovory s místními o kontroverzních tématech, jako je právě politika, náboženství nebo migrace. Většina takových rozhovorů sice nic nezpůsobí a proběhne v klidu, ale nedá se vyloučit, že český diskutér narazí na někoho, kdo je třeba současnou situací nějak osobně zasažený a může se proto chovat emocionálně nebo agresivněji.
Další rada platí také vždy, ale v době hrozících či probíhajících vojenských konfliktů dvojnásobně: nikdy by se neměla fotit vojenská či policejní zařízení. V některých zemích ale mohou mít problém i s fotografováním důležitých dopravních infrastruktur, jako jsou vlaková nádraží nebo letiště.
Mezi další činnosti, jež by mohly návštěvu dovolenkové destinace zkomplikovat, jsou drogy, a to i ty označované u nás jako lehké – v některých zemích v regionu za pašování drog hrozí i trest smrti (například ve Spojených arabských emirátech, Íránu nebo Saúdské Arábii).
V řadě zemí regionu je ilegální i homosexualita a homosexuální chování na veřejnosti může být přísně trestáno. Homosexualita je trestná v 64 zemích světa a ve dvanácti zemích je za soukromou, dobrovolnou sexuální aktivitu osob stejného pohlaví možné uložit až trest smrti – patří mezi ně třeba o hojně navštěvované Spojené arabské emiráty nebo Katar. Opět také zde platí, že politické napětí v oblasti může zvýšit citlivost místních nebo snížit toleranci úřadů.
Zásadně se doporučuje, aby se turisté vyhnuli jakýmkoliv větším shlukům lidí, i kdyby působily zpočátku „mírově“. Neznalost dobového kontextu, odlišný vzhled nebo špatně pochopená komunikace mohou vyvolat zbytečné konflikty s davem, kde příliš slova nepomohou.
Klíčové informace na papíře
Vojenské operace mezi dvěma zeměmi mohou vést i k celé řadě problémů, které se dají jen těžko předvídat a jež mohou narušit dovolenou, zejména je-li individuální. Mezi takové komplikace patří především uzavírání zastupitelských úřadů v zemích, kde probíhají vojenské operace a kde se turisté z nějakého důvodu ocitli.
Během letošní červnové krize se to týkalo právě Íránu, odkud byly evakuováni čeští diplomaté, aby je neohrozilo bombardování. Pokud se něco takového stane, je dobré urychleně kontaktovat ministerstvo zahraničí, které by mělo umět pomoci.
Nemusí být také snadné dostat se včas k informacím, už jen proto, že může být vyřazená infrastruktura internetu v zemi, případně zavedená nějaká kontrolní nebo cenzurní opatření, při nichž může být zablokován přístup k některým částem internetu. Při cestách se tedy vyplatí mít, přes digitální dobu, klíčové informace a kontakty i na papíře, například v podobě knižního průvodce nebo alespoň vytištěné.
Výpadky internetu mohou narušit nejen hledání informací, ale třeba také přístup k on-line překladačům, na něž se dnes většina lidí spoléhá. Platí stejná rada jako výše.
Podobná narušení se mohou objevit také v dopravě, a to rovnou z více důvodů, a to se ani nemusí jednat o zemi, kde se přímo válčí, ale třeba i Jordánsko, nad nímž přelétávají jak izraelské, tak i íránské drony i rakety. Z bezpečnostních důvodů mohou být uzavřené hraniční přechody, letiště zase mohou být přetížená turisty, kteří se pokoušejí před hrozbou včas evakuovat.
