Čína využívá svého dominantního postavení na trhu se vzácnými zeminami a vyžaduje detailní informace o obchodních partnerech ze Západu. Firmy bijí na poplach kvůli rostoucím obavám ze zneužití dat a ztráty obchodních tajemství.
Zahraniční společnosti spolupracující s čínskými výrobci magnetů a těžaři vzácných zemin čelí stále tvrdším podmínkám ze strany Pekingu. Nová pravidla pro vývoz kritických materiálů požadují, aby firmy poskytly podrobná data o svých výrobcích, zákaznících, výrobních procesech i koncových uživatelích. Tento vývoj vyvolává vážné obavy z možného zneužití citlivých dat, a to nejen v průmyslové, ale i v geopolitické rovině.
Jak upozornil deník Financial Times, čínské ministerstvo obchodu od dubna letošního roku systematicky rozšiřuje licenční požadavky pro vývoz sedmi klíčových kovů a magnetických materiálů. Tyto suroviny jsou zásadní pro široké spektrum odvětví – od automobilového průmyslu přes obnovitelné zdroje až po obranné technologie. Kontroly byly zpřísněny na pozadí obchodního napětí mezi Pekingem a Washingtonem.
Stížnosti evropských i amerických firem
Firmy, které se snaží udržet své dodavatelské řetězce funkční, nyní musí při žádostech o vývozní povolení sdílet nejen výrobní schémata a technické parametry, ale často i důvěrné seznamy zákazníků či doklady o tom, k čemu a kde bude daný materiál použit. „Tlak je enormní. Předáváme informace, které jsme dřív považovali za interní a strategické,“ popsal pro Financial Times Frank Eckard, šéf německé společnosti Magnosphere, která vyrábí průmyslové magnety.
Podobnou zkušenost má i italský výrobce reproduktorů B&C Speakers. Ten musel čínským úřadům dodat videozáznamy z výrobní linky, přehled odběratelů a části objednávek, byť se zakrytými jmény. „Bez toho vaši žádost ani nezačnou zpracovávat. Museli jsme ustoupit, jinak bychom ztratili důležité zakázky,“ uvedl ředitel dodavatelského řetězce Andrea Pratesi.
Alternativa k Číně neexistuje
Zástupci britské firmy Magnet Applications popsali, že některé jejich žádosti byly zamítnuty pro „nedostatečné informace o koncovém uživateli“. Nyní proto rutinně přikládají fotografie magnetů v provozu i podrobnosti o jejich využití. „Zákazníkům doporučujeme, aby do dokumentace nezahrnovali žádná obchodní tajemství, pokud tomu lze zabránit. Ale to vždy nejde,“ uvedl manažer Matthew Swallow.
Obavy posiluje i fakt, že žádosti o povolení často podávají čínští dodavatelé jménem svých zahraničních partnerů. Firmy tak nemají kontrolu nad tím, jak a kým budou jejich data skutečně zpracována. Jeden z právníků specializujících se na vývozní kontroly v Číně uvedl, že požadovaná dokumentace často překračuje rámec zveřejněných pravidel a zasahuje až do provozních detailů o zákaznících.
„Úroveň požadovaných informací je v některých případech extrémní,“ řekl Jens Eskelund, předseda Obchodní komory EU v Číně. „Pokud musíte přesně vysvětlit, jak bude výrobek použit, ohrožujete své know-how i obchodní strategii.“
Přesto většina firem ustupuje. Alternativní zdroje vzácných zemin mimo Čínu jsou totiž omezené. Ačkoliv Spojené státy a Čína nedávno uzavřely rámcovou dohodu, která má některé bariéry zmírnit, zůstává nejasné, zda se změny dotknou i samotného licenčního procesu. Firmy proto zůstávají ve střehu – a zároveň dál pod tlakem, aby se podřídily novým pravidlům hry.
