
Mallorce dnes dominují turisté, před dvěma tisíci lety jí ale vládli Římané. Přivedli sem nejen své legie, ale také kulturu a kulinární návyky. Ty teď prozkoumal tým archeologů, který odkryl antické rychlé občerstvení.
V odpadní jámě hned vedle obchůdku našli archeologové spoustu kostiček drobných zpěvných ptáků, nejčastěji drozdů. Ti představovali základ jídla v tomto pouličním bufetu. Podle badatelů to není úplně překvapivé, protože tito opeřenci se ve Středomoří konzumují dodnes.
Jeden z autorů studie dokonce pro odborný web Live Science konstatoval, že podle jeho osobní zkušenosti drozdi chutnají spíše jako křepelky než jako kuřata.
Bohatá Pollentia
Vědci zkoumali starověké město Pollentia, které leželo na místě dnešní Alcúdie. Římané toto území dobyli v prvním století před naším letopočtem a využívali ho zpočátku jako vojenský tábor. Ten se ale, podobně jako třeba Vídeň, postupně rozšiřoval, až se proměnil na prosperující město s přístavem, které se rozkládalo na šestnácti hektarech. Zaniklo o čtyři sta let později, když ho zničil rozsáhlý požár.
Když archeologové zkoumali zbytky římského osídlení, narazili na základy několika obchodů a obchůdků, které ležely u vstupu do města. Jedním z nich byla takzvaná „popina“, neboli obdoba moderního bufetu. Podobná zařízení zná věda i z jiných římských měst, včetně například Pompejí.
Místní se zde scházeli k popíjení vína nebo zakousnutí něčeho drobného. Důkazem jsou hlavně amfory, ale také nedaleká žumpa. Pro archeology je objev žumpy vždy jako odhalení pokladu. Právě tady se totiž hromadí spousta dokladů o tom, jak lidé doopravdy žili.
Pohled do žumpy
Když prostudovali jámu hlubokou asi čtyři metry, narazili v ní na spoustu rozbité keramiky, která ji pomohla datovat, ale také na obrovské množství kostí – ryb, savců i ptáků. Co se týká ptáků, převládaly kosti drozdů, zejména ty spojené s hlavou či kosti dolních částí hrudníků. Naopak se tu téměř nevyskytovaly kosti ze stehen a horní části trupu. Tedy z míst, kde mají drozdi nejvíc masa.
Vědci proto předpokládají, a popsali to ve studii, která vyšla v odborném časopise Journal of Osteoarchaeology, že do jámy házeli prodavači neprodejné zbytky drozdů, když kvalitní části prodali.
Římané podle mnoha záznamů patřili k vášnivých lovcům drobného ptactva, které lapali do sítí i pastí. Typy odhozených kostí naznačují, že je zde připravovali velmi rychle, přesně tak, jak by odpovídalo modernímu rychlému občerstvení. Podávali se buď na talířích, kdy se konzumovali přímo na místě, ale podle archeologického týmu byl možný i prodej na špejli.
