Bývalý člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls v pořadu Otázky Václava Moravce podotkl, že krypotoměny mohou hrát v ekonomice státu i velmi pozitivní roli. Podle ekonomů Mojmíra Hampla a Ladislava Krištoufka je Česko dokonce bitcoinovou či kryptoměnovou velmocí. Odborníci se však shodují, že vývoj na trhu s digitálními měnami je velmi překotný a legislativa často nestíhá reagovat. Tuzemské normy v této oblasti však hodnotí jako dobré.
Podle bývalého člena Národní rozpočtové rady a emeritního rektora Vysoké školy ekonomické Hindlse je otázkou, zda má stát přijímat takové dary jako ten, který je aktuálně předmětem takzvané bitcoinové kauzy. Zdůrazňuje, že kryptoměny samy o sobě nejsou negativní, naopak mohou hrát pro stát velmi pozitivní roli. „Moment přijetí daru ale měl být velice široce diskutován jednak s lidmi, kteří tomu rozumí, jednak na vládě a dotaz měl směřovat i k orgánům činným v trestním řízení,“ domnívá se.
Politická aféra není bitcoinovou kauzou v pravém slova smyslu, bitcoin naopak pomohl nasvítit problémy, ke kterým došlo, míní ekonom a profesor Univerzity Karlovy Ladislav Krištoufek. „Kdyby ta transakce probíhala s kufříky s hotovostí, tak se o tom možná nikdo nedozví,“ řekl.
Obchodování s kryptoaktivy má výhodu značné anonymity, ale v případě, že chce držitel krypto přeměnit v reálné peníze, musí se registrovat v regulovaných směnárnách. „To, v jaké míře jsou kryptoaktiva používána na praní špinavých peněž, je často nadhodnocováno,“ podotkl Krištoufek s odkazem na odborné studie, které takové jednání odhadují na půl až jedno procento veškerých aktivit. Naopak u hotovosti, která dle něj stále šedým aktivitám dominuje, se jedná o tři až pět procent HDP ročně.
Česko jako kryptovelmoc
Podle dřívějšího vyjádření předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla je Česko kryptovelmocí v globálním měřítku. S tím souhlasí i Krištoufek, podle nějž se dá hovořit minimálně o bitcoinové, možná i kryptoměnové velmoci.
Hindls proto míní, že přijetí zákona o digitalizaci finančního trhu, který reguluje obchod s kryptoměnami a například klasifikuje kryptotoaktiva jako cenné papíry a ne jako komodity, bylo dobrým krokem. Podotýká však, že v únoru přijatá norma částečně vychází z povinné implementace evropské legislativy. Nový zákon upravuje například odolnost systému a práva poskytovatelů, investorů či emitentů kryptoměn. Podle něj byla taková úprava nutná.
Do budoucna je však nutné sledovat vývoj a případně diskusi o zákonné regulaci opět otevřít. Na kryptoměny je nutné nahlížet jako na něco, co „tady prostě je“, zdůrazňuje Hindls. V trží kapitalizaci světa jsou kryptoměny podle něj nezanedbatelné. Zatím sice tvoří asi 1,3 procenta globální tržní kapitalizace, tento poměr však může růst vzhledem k tomu, že vývoj bitcoinu je velmi dynamický. Jeho hodnota vzrostla z čtrnácti tisíc v roce 2016 na dva a čtvrt milionu v červnu letošního roku. Jen během května vzrostla cena měny o osm procent.
Na překotnost vývoje v rámci bitcoinu, a to i legislativního, upozorňuje také Krištoufek.
Rezervy státu v digitální měně
To, aby banky ukládaly státní rezervy do bitcoinů, v současné chvíli Hindls nepodporuje, podotýká ale, že za deset let to možná bude realitou. „Pokud centrální banky drží zlato, nevidím důvod, proč by nemohly držet bitcoin,“ kontruje Krištoufek. Existují sice některá rizika, jako je například vyšší volatilita, ale podle něj je to jen otázka času, kdy bude bitcoin součástí rezerv centrálních bank.