Americký prezident Donald Trump povoláním 2000 příslušníků Národní gardy k potlačení protestů v Los Angeles obešel guvernéra Kalifornie Gavina Newsoma, přičemž využil zřídka používaného zákona. Napsal to list The New York Times.

Na mimořádnost kroku šéfa Bílého domu upozorňují vedle The Ney York Times i některá další média jako stanice CNN, podle níž naposledy americký prezident George Bush starší převzal kontrolu nad jednotkami Národní gardy v roce 1992. Nasazení Národní gardy obvykle řídí guvernéři.

Není to poprvé, co Trump aktivoval Národní gardu k potlačení protestů, upozorňuje agentura AP. Během svého prvního mandátu v roce 2020 podle ní požádal tento republikánský prezident guvernéry několika amerických států, aby vyslali gardisty do Washingtonu v reakci na demonstrace po smrti černocha George Floyda, který zemřel po zásahu policie. Floydova smrt vyvolala ve Spojených státech vlnu protestů proti rasismu a policejnímu násilí. Mnoho guvernérů tehdy souhlasilo, dalším byla ponechána možnost odmítnout.

Tentokrát však Trump jedná v opozici vůči demokratickému guvernérovi Kalifornie Newsomovi, který by si za normálních okolností ponechal kontrolu a velení nad kalifornskou Národní gardou, napsala AP a upozornila, že zatímco Trump tvrdí, že přistoupení k federalizaci Národní gardy je nezbytné k řešení „bezpráví“ v Kalifornii , guvernér toto rozhodnutí označil za provokaci, která jen zvýší napětí a obvinil Washington, že mu jde pouze o „podívanou“.

Stanice CNN připomíná roli americké Národní gardy, která podle vlastních webových stránek reaguje na domácí mimořádné události, například na přírodní katastrofy, ale může se například účastnit i zahraničních bojových misí. Upozorňuje, že Národní garda reaguje na požadavky guvernérů jednotlivých států. V tomto případě však byla garda federalizována, jinými slovy prezident učinil vzácný krok a převzal kontrolu nad jejími jednotkami, upozornila stanice CNN.

Demonstrant mává americkou a mexickou vlajkou během protestu v kalifornském Comptonu, 7. června 2025 | Foto: ČTK

Stanice dále píše, že je to poprvé, co tak prezident učinil od nepokojů v Los Angeles v roce 1992, které vypukly po zprošťujícím verdiktu poroty v případě brutálního zákroku policie proti černošskému motoristovi Rodneymu Kingovi. Nepokoje si vyžádaly desítky obětí a vojáky tehdy vyslal do Los Angeles tehdejší prezident George Bush starší.

Dříve se jednotky Národní gardy dostaly pod federální kontrolu například v 60. letech minulého století, aby obnovily veřejný pořádek během nepokojů v Detroitu v roce 1967 nebo v reakci na zavraždění bojovníka za práva černochů Martina Luthera Kinga v roce 1968, píše CNN.

Rok 1992 připomíná také The New York Times. Upozorňuje však, že tehdy o toto nasazení prezidenta požádal tehdejší kalifornský guvernér Pete Wilson. Tentokrát je to poprvé od roku 1965, co prezident aktivoval síly Národní gardy státu bez žádosti guvernéra, cituje NYT Elizabeth Goiteinovou z Brennanova střediska pro spravedlnost. Něco takového se naposledy stalo v roce 1965, když prezident Lyndon Johnson vyslal vojáky do Alabamy na ochranu demonstrantů za občanská práva, uvedla Goiteinová.

A law enforcement officer works to put out a fire during a protest in Compton, Calif., Saturday, June 7, 2025, after federal immigration authorities conducted operations.

A law enforcement officer works to put out a fire during a protest in Compton, Calif., Saturday, June 7, 2025, after federal immigration authorities conducted operations. | Foto: ČTK

Nasazení jednotek Národní gardy zpravidla řídí guvernéři. Příslušné memorandum podepsané Trumpem však cituje zákon, jehož část umožňuje federální nasazení Národní gardy v případě vzpoury nebo nebezpečí vzpoury proti vládě USA, píše NYT. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová v sobotu prohlásila, že Trump nasazuje Národní gardu v reakci na „násilné davy“, které podle ní zaútočily na federální agenty. Ačkoli některé protesty byly divoké, úřady Los Angeles nenaznačily, že potřebují federální pomoc, podotkl NYT.

Trump v sobotu rozhodl o nasazení 2000 příslušníků Národní gardy v Los Angeles, kde se druhým dnem odehrávaly střety mezi policií a lidmi demonstrujícími proti raziím imigračního úřadu. Později šéf Bílého domu prohlásil, že protesty nebudou tolerovány a Národní gardě děkoval za odvedenou práci. Starostka města Karen Bassová ale vzápětí upozornila, že gardisté zatím ve městě vůbec nebyli nasazeni. Jednotky Národní gardy dorazí do 24 hodin, napsal dnes ráno SELČ list NYT s odvoláním na prokurátora Bilala Essayliho.

Podíl.