Okolnostmi sporného miliardového daru bitcoinů ministerstvu spravedlnosti se ve středu zabývala vláda. Kvůli kauze podal v pátek demisi ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). „Dnes je již zřejmé, že jsme o přijetí daru měli informovat ostatní členy vlády a veřejnost, za což jsem vyvodil politickou zodpovědnost,“ zopakoval na následné tiskové konferenci Blažek. Informoval, že se ve čtvrtek nezúčastní mimořádné schůze sněmovny ke kauze bitcoinů. Nepokládá za vhodné, aby k věci dále veřejně vystupoval.
„Je také mým zájmem, aby celá záležitost byla prošetřena a i proto nepokládám za vhodné v této věci dále veřejně vystupovat. S ohledem na to, že jsem již splnil požadavek zítřejší (čtvrteční) mimořádné schůze na mou demisi, platí toto stanovisko veřejně nevystupovat i na této mimořádné schůzi,“ dodal.
Blažek zároveň zdůraznil, že neměl a nemá z této záležitosti žádný majetkový či jakýkoliv jiný prospěch. „A že jsem se naopak snažil získat a získal nemalé finanční prostředky pro Českou republiku,“ uvedl také Blažek s tím, že veřejnou diskuzi týkající se osoby dárce chápe a „tuto okolnost podcenil.“
Prohlásil, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) byl o podrobnostech věci informován se zpožděním a o době uzavírání smlouvy nevěděl. „Totéž platí o všech ostatních členech vlády, včetně předsedy vlády. Celá záležitost byla řešena v rámci kompetencí ministerstva spravedlnosti a ostatní resorty se na rozhodovacím procesu nepodílely,“ dodal.
Bitcoiny daroval ministerstvu spravedlnosti Tomáš Jiřikovský, který v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Resort podle mluvčího Vladimíra Řepky připravoval pro středeční jednání vlády o bitcoinové kauze zprávu. Koaliční Starostové v pondělí navrhli získané peníze zmrazit, dokud se neprověří jejich původ a okolnosti přijetí. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je nutné prověřit, zda stát nebyl zneužitý k legalizaci výnosů z trestné činnosti.
Na řádném programu kabinetu je kromě bitcoinové kauzy například rozhodnutí, zda vláda vstoupí do řízení Ústavního soudu o možné protiústavnosti letošního zmrazení platů v justici. Tím se bude Ústavní soud zabývat na základě podnětu z Okresního soudu v Děčíně. Rozhodovat bude plénum, tedy sbor všech patnácti ústavních soudců a soudkyň.
Desítky soudců už kvůli platovým výměrům podaly civilní žaloby a domáhají se dorovnání na úroveň, která by jim náležela podle standardního zákonného výpočtového mechanismu. Vláda pro většinu letošního roku stanovila platovou základnu napevno, zdůvodnila to rozpočtovými úsporami. Základna tak činí 121 685 korun, jinak by vzrostla výrazněji, přesáhla by 130 tisíc korun.
