Slohové práce, prezentace, referáty, čtenářské deníky i slovní úlohy. Už na základních školách často dělá za děti domácí úkoly umělá inteligence (AI). Vyplývá to z odpovědí ředitelů vybraných základních škol, přiznání rodičů i výpovědí oslovených odborníků na vzdělávání. Podle podzimního výzkumu Univerzity Palackého (UPOL) využilo ke generování celého domácího úkolu umělou inteligenci osmadvacet procent žáků do čtrnácti let věku.
Ředitelé škol o neetickém využití většinou vědí, někteří už zrušili čtenářské deníky a podobně smýšlejí i o referátech. První komplexní metodiku pro výuku s umělou inteligencí připravuje na září Národní pedagogický institut (NPI).
„Moje dcera to používá na vytváření prezentací. Sám jsem jí jednou ukázal, jak to funguje,“ říká o AI otec devítileté dcery. „Musím se přiznat, že jsme ChatGPT při psaní čtenářského deníku použili. Pro dceru bylo složité vymyslet dlouhý text a já bohužel nemám čas si nad tím lámat hlavu. Myslím, že se to děje běžně,“ popisuje České televizi matka žákyně čtvrté třídy základní školy.
Asociace ředitelů ZŠ uznává, že se školy musí problematikou zabývat. „Ať chceme, nebo nechceme, bude to zásah do vzdělání. V současné době jsme trochu pozadu, děti už to dnes využívají intenzivně,“ upozorňuje prezident asociace Luboš Zajíc.
AI je výzvou pro vzdělávací systém
Podle koordinátorky oblasti AI ve vzdělání Ivany Böhmové z NPI je nutné kvůli AI přemýšlet o výuce jinak. A někteří učitelé to už podle ní i dělají. „Například místo prostého ‚Napiš čtenářský deník o knize, kterou jsi přečetl‘ zadají: ‚Vytvoř čtenářský deník, kde popíšeš svůj osobní vztah ke knize. Jaké emoce a myšlenky v tobě kniha vyvolala? Potom pomocí AI vygeneruj standardní shrnutí knihy a porovnej, co tvůj osobní pohled přidává k porozumění díla, co AI nemohla zachytit,‘“ vysvětluje Böhmová.
Institut chystá pro učitele druhého stupně základních škol ve spolupráci s iniciativou AI dětem komplexní metodiku s příklady praxe. „Bude první domácí publikací, která systematicky řeší, jak integrovat AI do výuky způsobem podporujícím rozvoj digitálních kompetencí a kritického myšlení žáků,“ uvádí Böhmová. „Na rozdíl od mnoha zahraničních materiálů bude přímo propojena s českým kurikulem a bude reflektovat potřeby i realitu našich škol,“ dodává.
I podle mluvčího EDUin jsou dosavadní domácí úkoly přežitkem. „Třeba slohovka z češtiny je dneska nesmysl. Musíme je nastavovat tak, aby AI byl jen dílčí krok. Například sloh vygeneruje, ale žák s ním bude dál samostatně pracovat,“ navrhuje mluvčí Tomáš Matoušek. „Je samozřejmě důležité umět pracovat s digitálními nástroji, ale to dítě se pak nemusí umět vyjadřovat,“ připomíná.
Školy musí s využitím AI počítat
Vedení škol míru používání AI mezi žáky tuší, někde ruší čtenářské deníky a totéž zvažují u referátů. Školy také spoléhají na to, že žáci použití AI přiznají jako zdroj. V případě neetického jednání věří ředitelé v jeho odhalení.
„Pokud se využije pro tvorbu prezentace, tak je vždycky důležité přiznat zdroj, další striktní pravidla nemáme, tam je to běžná norma – téměř každá je vytvořena umělou inteligencí. Troufám si tvrdit, že na úrovni základní školy dokážeme poznat, jestli ten žák má to téma zpracované a něco o tom ví,“ říká ředitel mladoboleslavské ZŠ Debř Jakub Černý. „Časem se to může promítat do referátu, ty možná odpadnou. I to zvažujeme. Už rok nebo dva zpátky jsme ukončili čtenářské deníky, tam už to problém byl,“ uvádí ředitelka pražské ZŠ Křimická Ivana Heboussová.
Podle ředitele hořické ZŠ Na Habru mnoho dětí používá AI při domácích úkolech i referátech. „Řešíme, do jaké míry je to vhodné používat, aby ta AI nedělala práci za děti, aby byl to pouze pomocník, aby ta základní práce a myšlenka byla jejich,“ vysvětluje ředitel Roman Chalupa. Odhalení plagiátů přiznává například brněnská ZŠ Arménská. „Používání umělé inteligence jsme odhalili u závěrečných prací devátých tříd. Zatím ale nevíme, co s tím,“ připustil ředitel školy Petr Holánek.
Žáky může AI rozvíjet, ale i „deaktivovat“
Podle studie odborníků z Univerzity Palackého v Olomouci neeticky využilo ke generování celého domácího úkolu osmadvacet procent oslovených žáků do čtrnácti let věku. Výzkumu centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se zúčastnilo na podzim 2024 přes osmadvacet tisíc respondentů v průměrném věku čtrnáct let.
Jeden z autorů studie, Kamil Kopecký, je toho názoru, že umělá inteligence je pouze nástrojem, který lze využívat jak pozitivně, tak i neeticky. „Je zjevné, že jde o problém. Na druhou stranu, AI může být pro vzdělání velmi užitečná. Je klíčové naučit se ji správně používat – a to tak, aby žáky skutečně rozvíjela, nikoli aby jejich práci nahrazovala. Špatně využívaná AI totiž může žáky poškozovat – například v situacích, kdy za ně řeší zadání od učitele a samotní žáci nejsou aktivní a nemusí využívat mozek,“ vysvětluje Kopecký.
S tím souhlasí i Lenka Špittová, ředitelka ZŠ Křešice. „My to nemůžeme zakazovat, stejně by to udělali potají – naše výzva je to zadávat tak, aby nad tím mohli přemýšlet,“ uzavírá Špittová.