
Šestnáctiletí v Česku mají ve srovnání s Evropou nejvíce zkušeností s užíváním konopí, na druhém místě jsou pak v užívání návykových látek obecně, na třetím místě v užívání alkoholu. Vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová volá po prevenci v řadách rodičů. „Ti formují postoje dospívajících,“ zdůrazňuje.
Šestnáctiletí v Česku jsou ve zkušenostech s konopím na první příčce v žebříčku 37 zemí. Podíl těch, kteří konopné látky zkusili, byl loni ve srovnání s průměrem víc než dvojnásobný. V zemích ESPAD zkušenosti mělo v průměru 11,3 procenta – 10,1 procenta dívek a 12,5 procenta chlapců.
V Česku konopí někdy zkusilo 23,9 procenta šestnáctiletých hochů a stejný podíl dívek. V posledním roce konopné látky užilo 18,7 procenta mladých Čechů a 19,3 procenta Češek, za poslední měsíc pak 7,9 procenta chlapců a 8,5 procenta dívek.
„Užívání marihuany má v dlouhodobém horizontu určité zdravotní a zejména sociální dopady. K těm zdravotním patří různé poruchy soustředění, koncentrace. V sociální oblasti například neplnění různých povinností, zanedbávání povinností a podobně,“ vyjmenovala Pavla Chomynová, která je koordinátorkou české části výzkumu ESPAD. Dodala, že užívání konopí má vliv na vztahy s vrstevníky, s rodiči, případně s pedagogy.
„Marihuana i obecně konopné látky jsou v českém kontextu rozšířené i u dospělých, nejen u dospívajících,“ uvedla Chomynová. Česko v případě marihuany a konopí má podle ní specifické postavení. „Sledujeme dlouhodobě tento trend. Souvisí to s dostupností této látky u nás a samozřejmě také s nastavením společnosti ve vztahu k návykovým látkám obecně,“ poukázala s tím, že Česko je na špičce Evropy i v užívání alkoholu v dospělé populaci.
Podíl šestnáctiletých, kteří si někdy vzali konopí, ale v Česku postupně klesá. Je podobný jako před třiceti lety, v polovině 90. let, než začal prudce růst. Mezi lety 2003 až 2011 se blížil téměř polovině, od té doby se snižuje. „Ve srovnání s rokem 2019 se mírně zvýšil podíl dospívajících, kteří užili konopné látky před 14. narozeninami,“ uvádí autoři české části studie. Zatímco před šesti lety to byla tři procenta, loni čtyři.
Téměř šest procent mladých Čechů a Češek ale užívá konopné látky intenzivně a rizikově. Mezi dívkami je to zhruba každá šestnáctá, mezi hochy každý dvacátý. Rizikově si konopí dává téměř každý třináctý žák učilišť bez maturity, mezi gymnazisty jsou to necelá tři procenta.
Výzkum se loni poprvé zaměřil také na užívání HHC a kratomu, na nichž také vzniká závislost. HHC alespoň jednou vyzkoušelo 23 procent mladých, kratom devatenáct procent. Chomynová uvedla, že velkou zkušenost s nimi mají i žáci základních škol.
Chlapci a dívky konzumují alkohol jinak
Nejmenší podíl dotázaných za posledních třicet let pil alkohol. Loni se v posledním měsíci napilo 56 procent šestnáctiletých. Před šesti lety to bylo 63 procent, v roce 2015 téměř 69 procent a v roce 1995 dvě třetiny.
„Ukazují se dva trendy. Jedno je trend ve zkušenosti s pitím alkoholu, ať už sledujeme například horizont posledních dvanácti měsíců nebo pití alkoholu v posledních třiceti dnech a tady nám trendy klesají. To znamená o něco méně dospívajících má zkušenost s alkoholem, ale když se podíváme na ty dospívající, kteří už konzumují alkohol, tak tam vidíme nárůst v případě rizikových konzumací alkoholu – tedy pití nadměrných dávek, případně zkušenosti s opilostí,“ poukázala Chomynová.
Nadměrně popíjelo téměř sedmnáct procent žáků devátých tříd a studentů prvních ročníků středních škol, opilost v posledním měsíci zažilo patnáct procent. Po poklesu po roce 2011 tato čísla od roku 2015 pomalu rostou. Zkušenost s nadměrným pitím narůstá hlavně u dívek.
„Nově jsme tedy zařadili do studie i otázky na motivaci k pití. A tady se nám ukázaly celkem významné rozdíly mezi chlapci a dívkami. Zatímco chlapci pijí za účelem dostat se do nálady, pro zábavu, zlepšit si večírek, tak dívky častěji uvádí užívání z důvodu nějaké psychické nepohody, když mají pocit úzkosti,“ řekla Chomynová. Důvodem podle ní může být to, že dívky jsou obvykle citlivější na řadu změn, více vnímají kritiku, vliv spatřuje i u sociálních sítí.
„Alkohol má dopad na vývoj mozku. Ještě v dospívání se vyvíjí mozek a celý organismus. Účinky alkoholu v dospívání jsou mnohem vyšší než v dospělosti, kdy už se například dospělý člověk s látkou setkal. U dospělých je vývoj mozku dokončen, tak dopady nejsou takové. V dospívání to může mít vliv dlouhodobě, v dospělosti můžeme vidět dopady konzumace v dospívání,“ poznamenala Chomynová.
Loni byly do studie poprvé zařazeny otázky týkající se nealkoholického piva. „Vede se velká diskuse o tom, že když děti v časném věku začnou pít nealkoholické pivo, tak si navyknou na tu chuť a následně se přesunují ke konzumaci alkoholického piva. Zjistili jsme, že nealkoholické pivo konzumuje šedesát procent dospívajících, chlapci, dívky a studenti všech typů středních škol i základních škol,“ vyjmenovala Chomynová.
Čeští mladí lidé také více zneužívají psychoaktivní léky. Do nálady se pomocí psychoaktivních léků v kombinaci s alkoholem aspoň jednou snažilo dostat 23 procent šestnáctiletých. Celkem dvanáct procent to zkusilo opakovaně, vyplývá z české části studie. Zneužívání psychoaktivních léků uvádí častěji dívky. Podíl dívek, které zneužívaly léky opakovaně, byl oproti roku 2019 téměř trojnásobný.
Postoje formují rodiče, zdůrazňuje Chomynová
Klesá počet užívání klasických cigaret, ale roste spotřeba alternativních tabákových a nikotinových výrobků. V Česku klasické cigarety kouří nejmenší podíl šestnáctiletých za posledních třicet let. Podle zjištění si v posledním měsíci zapálilo zhruba 21 procent mladých. V roce 1995 jich bylo čtyřiatřicet procent.
Poté podíl prudce stoupl, blížil se ke 45 procentům. V dalších letech do roku 2011 se držel mezi 41 a 43 procenty, poté začal klesat. Denně si cigaretu dá necelých šest procent mladých. Víc než jedenáct cigaret denně vykouřilo loni 1,4 procenta šestnáctiletých.
„Výzkum a různé studie uvádějí, že ty alternativní výrobky a zejména elektronické cigarety vycházejí relativně jako méně rizikové ve srovnání s jinými alternativami, například zahřívaným tabákem nebo nikotinovými sáčky. Nicméně z pohledu dospívajících se stále jedná o látky se závislostním potenciálem. I elektronické cigarety obsahují nikotin, ačkoliv existují i varianty bez nikotinu. Z pohledu užívání mezi dětmi nebo dospívajícími rizika jsou i u alternativních výrobků,“ podotkla Chomynová.
V roce 2019 uvedlo denní užívání e-cigaret 3,1 procenta dotázaných, v roce 2024 to bylo 14,8 procenta. Celkově tedy míra užívání nikotinu v posledních letech mírně narůstá.
Podle Chomynové je obecně prevence v Česku docela dobře nastavená. „Zvlášť ve školním prostředí. Máme řadu programů, každá škola musí realizovat preventivní aktivity, ať už v oblasti adiktologie, nebo rizikového chování obecně. Současně do škol chodí řada externích subjektů, které poskytují velmi kvalitní dlouhodobé programy,“ uvedla s tím, že se pracuje s dospívajícími i dětmi.
Podle ní ale chybí více prevence zaměřené na rodiče. „Ti formují postoje dospívajících k návykovým látkám, měli by jít dětem příkladem,“ poukázala a dodala, že rovněž chybí komunitní nebo enviromentální prevence, což je nastavení prostředí, případně dostupnost návykových látek a podobně.
Hry, sociální sítě a pohoda
Samostatnou kategorií průzkumu bylo hraní digitálních her a čas strávený na sociálních sítích. Obecně se mezi dospívajícími v Evropě hraní her prudce rozšířilo, a to i mezi dívkami. Nejedná se tedy o převážně mužskou aktivitu. „Odráží to širší změny v digitálním chování,“ píší autoři evropské části studie. Hraní hazardních her zůstává stabilní, ale prudce vzrostla účast na on-line hraní a škodlivé hráčské chování se téměř zdvojnásobilo.
Vzrostly také obavy z problematického užívání sociálních médií, zejména mezi chlapci, mezi dívkami zůstává jejich míra vysoká,“ píší autoři evropské části studie. Třetina dotázaných mladistvých (33 procent) v Česku stráví denně na sociálních sítích více než čtyři hodiny. Téměř polovina (44 procent) sleduje stejně dlouho videa na YouTube a dalších kanálech a osmnáct procent denně nadměrně hraje digitální hry.
V návaznosti na pandemii covidu-19 a v kontextu probíhajících konfliktů v Evropě a na Blízkém východě studie ESPAD zařadila také index duševní pohody WHO-5, jde o měřítko duševního stavu založené na nedávných životních zkušenostech. Skóre vyšší než padesát bodů ze sta je považováno za ukazatel dobré duševní pohody.
V průměru 59 procent studentů zúčastněných zemí uvádí, že se cítí v dobré duševní pohodě. Zemí s nejnižší mírou uváděné duševní pohody je Ukrajina (43 procent), kde jsou dospívající od roku 2022 vystaveni traumatickým událostem spojeným s ruskou invazí a omezenému přístupu k péči o duševní zdraví. Následuje Česko (46 procent), Maďarsko (47 procent), Kypr a Polsko (49 procent).
„V Česku mělo pouze 46,3 procenta studentů velmi dobrý nebo dobrý wellbeing, přičemž v dobré emoční pohodě se nacházelo dvakrát více chlapců než dívek (60,8 procenta chlapců a 32,9 procenta dívek). Celkem 13,7 procenta šestnáctiletých se nacházelo v riziku poruchy duševního zdraví, podíl dívek v riziku byl ve srovnání s chlapci více než dvojnásobný,“ píší autoři české části studie.
Duševní pohoda je obecně vyšší u chlapců než u dívek, a to jak v průměru (69 procent oproti 49 procentům), tak v rámci všech zemí zapojených do studie ESPAD. Největší rozdíly mezi pohlavími byly zaznamenány v Itálii (66 procent u chlapců oproti 35 procentům u dívek), v Polsku (64 procent u chlapců oproti 33 procentům u dívek) a ve Švédsku (78 procent u chlapců oproti 48 procentům u dívek). Nejmenší rozdíly mezi pohlavími byly zjištěny na Kypru (52 procent u chlapců oproti 46 procentům u dívek) či na Ukrajině (48 procent u chlapců oproti 39 procentům u dívek).
Loni se do studie zapojilo téměř 113 900 šestnáctiletých z 37 zemí. V Česku to bylo 2977 žáků devátých tříd základních škol a studentů prvních ročníků středních škol.