Malá ostrovní demokracie Palau v Indo-Pacifiku se stala středobodem geostrategického soupeření mezi Spojenými státy a Pekingem. Z vyšetřování agentury Reuters vyplývá, že Číňané si pronajímají půdu u vojenských zařízení USA a země se proměnila v centrum hazardu, pašeráctví drog a praní špinavých peněz. Peking obvinění z pokusu o destabilizaci Palau popírá.
Palau s pouhými 22 tisíci obyvateli bylo v minulosti kolonií Španělska, Německa a následně Japonska. To vybudovalo mezi lety 1914 až 1944 na souostroví průmysl, rozvíjelo zemědělství a také ho významně militarizovalo, píše list The Sunday Guardian.
Díky tomu, že Japonci ovládali centrální Pacifik, mohli účinně zasáhnout v roce 1941 americkou základnu Pearl Harbor. Pro Spojené státy bylo obtížné se bránit, jelikož se ocitly na dostřel Japonska.
Za druhé světové války se stalo Palau dějištěm brutálních střetů. Ty si vyžádaly na americké straně na dvanáct tisíc mrtvých a zraněných vojáků, kteří se snažili z oblasti vytlačit japonské síly. Jedna z nejkrvavějších bitev se odehrála u Peleliu, což je jeden z ostrovů Palau.
Zhruba tři sta ostrůvků pak spravovaly USA od roku 1947 až do vyhlášení samostatné republiky v 1994. I po získání nezávislosti ale zůstává bývalá kolonie úzce propojená s USA. Její obyvatelé mohou pracovat díky dohodě o volném přidružení v Americe bez víz a někteří Palauané dokonce slouží v americké armádě, zmiňuje Reuters.
Americké radary a letiště
Washington si od válečných dob uvědomuje význam oblasti a vyvíjí značné úsilí, aby nikdo nemohl opakovat úder na americké území z centrální části Tichého oceánu. V roce 2017 USA oznámily plány na vybudování radarových zařízení dlouhého dosahu na palauském Angauru a dalších ostrovech. Americká armáda začala rovněž s přestavbou několika místních letištních drah.
Washington považuje nové radary za klíčové pro monitorování moře a vzdušného prostoru v době, kdy Čína stupňuje vojenské manévry v Tchajwanském průlivu. „Tato zařízení umožní USA rozptýlit své síly v očekávání útoku Číny na americké strategické uzly, jako je Guam, a monitorovat letecký provoz v regionu, aniž by k tomu musely vázat lodě nebo letadla,“ píše Reuters.
Současně se jedná o část řetězce strategicky umístěných ostrůvků, které Amerika opevňuje ve snaze zabránit komunistické mocnosti v přístupu do západního Pacifiku.
„Z hlediska geostrategického není ani tak důležité, jak je území politicky začleněné nebo rozlehlé. Dokonce není ani podstatné, má-li území dostatek vlastních přírodních zdrojů či nalezišť surovin, jako tomu bylo v minulosti. Nejdůležitější roli hraje možnost logistické návaznosti případných vojenských operací a přírodní podmínky umožňující kotvení letadlových lodí, případně rovnou celé válečné flotily,“ uvedl sinolog Martin Kříž.
„V případě Palau je to pak i jeho poloha z hlediska mezinárodních obchodních tras, případně sousedních velmocenských zájmů,“ upozornil expert.
Čínská „vlivová kampaň“
Spolu se sílící americkou vojenskou přítomností na souostroví rychle vzrostla i čínská aktivita v oblasti. Z vyšetřování Reuters vyplývá, že Palau se stalo „cílem soustředěné vlivové kampaně jednotlivců s vazbami na čínskou vládu“.
„Tuto strategii jsme v celém regionu viděli znovu a znovu a je velmi účinná. Zapojte se do dravých investic, zkorumpujte úředníky pomocí elit a pokuste se destabilizovat společnost prostřednictvím obchodování s drogami a lidmi a další kriminality,“ popsal čínskou taktiku pro Reuters americký velvyslanec na Palau Joel Ehrendreich.
Agentura, podle níž je cílem Pekingu zabránit USA v rozšiřování vojenské infrastruktury na Palau, se ve své exkluzivní investigativní zprávě odvolává na zprávy tajných služeb, policejní spisy, soudní záznamy a dokumenty pozemkového úřadu, stejně jako svědectví více než dvou desítek diplomatů a místních policistů.
Politické dary
Podle amerických tajných služeb se Číňané spojovaní s nelegální činností snaží navazovat vztahy s palauskými politiky. Těm údajně poskytují dary a snaží se zajistit jejich setkání s představiteli komunistické Číny.
V jednom takovém případě se čínský úředník spojený s oddělením United Front Work Department, jež dohlíží na aktivity Pekingu v oblasti zahraničního vlivu, setkal s viceprezidentem Palau Raynoldem Oilouchem. Ten měl podle tajných služeb USA před loňskými volbami dostat dar ve výši deset tisíc dolarů. Oilouch mluví o pomluvě a řekl Reuters, že během kampaně „nedostal ani halíř“.
Státní zástupkyně pro boj s korupcí Tamara Hutzlerová zdůraznila, že politické dary od cizinců jsou na Palau nelegální. Úřady ale se situací prakticky nic nezmohou. „Jediné důkazy, které moje kancelář obdržela, pocházejí z anonymních zdrojů. Každý ví, že peníze dávají cizinci, ale bez důkazů máme svázané ruce,“ řekla Reuters Hutzlerová.
Korupce na ostrovech je podle ní všudypřítomná a je těžké s ní bojovat i proto, že orgány činné v trestním řízení nemají dostatek zdrojů.
Jedním z nejhlasitějších politických zastánců Číny na ostrově je předseda tamního senátu Hokkons Baules. Pod jeho vedením senát schválil rezoluce kritizující vojenskou aktivitu USA na Palau, zatímco on osobně prosazoval prohloubení vztahů s Pekingem. „Chceme se s Čínou spojit, protože potřebujeme hodně pomoci s infrastrukturou,“ uvedl Baules.
Ten se v roce 1989 přiznal k obchodování s heroinem. Firemní záznamy podle Reuters ukazují, že Baulesova rodina provozuje místní restauraci Fuji, kterou úřady spojují s čínskou kriminální činností.
Rodina pronajímala prostory v budově v letech 2018 až 2020 čínským nevěstincům, jež se oficiálně vydávaly za masážní salony, vyplývá z právních podkladů k jinému případu, jímž se zabýval palauský protikorupční úřad. Obvinění ale nepadlo a Baules trvá na verzi o masážních salonech.
Šéf senátu má také vazby na vlivné Číňany, včetně Huntera Tiana, prezidenta Palauské asociace čínských obyvatel v zahraničí, která prosazuje zájmy čínských obyvatel na ostrově. Baules mu pronajal pozemek pro hotel.
Podezřelé čínské pronájmy
Někteří čínští podnikatelé si podle dokumentů pozemkového úřadu pronajali pozemky poblíž některých amerických vojenských zařízení, včetně radarových stanic a letištních drah. Cizinci si v zemi sice nesmí půdu zakoupit, ale pronájem může trvat i dekády, upozorňuje Reuters.
Americký institut Pacific Economics (PE) jako příklad uvádí čínsko-kambodžský konglomerát Prince Group, který byl zapleten do praní špinavých peněz, internetových podvodů a obchodování s lidmi. Společnost na Palau navrhla investice do letovisek za více než jednu miliardu amerických dolarů (necelých 24 miliard korun), napsala tchajwanská státní tisková agentura CNA.
Ze soudních spisů podle Reuters vyplývá, že prezident Palauské asociace čínských obyvatel v zahraničí získal na ostrově Angaur zhruba 280 tisíc metrů čtverečních pozemků, včetně půdy sousedící s přistávací dráhou, kde USA budují radarovou stanici.
Jiné dokumenty z katastru nemovitostí ukazují, že investor jménem Čuang Cch‘-čung si pronajal dalších 380 tisíc metrů čtverečních pozemku opět poblíž přistávací dráhy, přičemž pozemek získal poté, co USA oznámily své developerské plány. Reuters v této souvislosti podotýká, že majetek obou čínských podnikatelů tvoří celkem zhruba osm procent rozlohy Angauru.
Podle amerického velvyslance jde téměř určitě o strategický tah. „Všude kolem jsou různé pozemky, které jsou nyní pronajímány čínským zájmům. Nemyslím si, že je náhoda, že se nachází fyzicky tak blízko našich projektů,“ konstatoval Ehrendreich s tím, že Číňané zjevně chtějí „mít na očích“, co Američané v oblasti dělají.
Pomluva, ozývá se z Pekingu
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí popřel, že se Peking snaží podkopat stabilitu Palau, tato tvrzení ve vyjádření pro Reuters označil za „přitažená za vlasy, pomlouvačná a zcela vykonstruovaná“.
„Kdo staví vojenské základny na Palau? Kdo chce z Palau udělat strategickou vojenskou základnu?“ rýpl si s odkazem na USA. „Naléhavě žádáme americkou stranu, aby přestala očerňovat a pomlouvat Čínu… a přestala vyvolávat problémy v regionu,“ dodal Peking.
„Oblast Indo-Pacifiku je pro znovuvynořující se velmoc, jakou je bezesporu Čína, mnohem důležitější než celá Evropa. Celá oblast je Číně velmi kulturně blízká a za posledních několik desetiletí je s ní propojená sítí ekonomických zájmů včetně etnické blízkosti diaspor vůči pevninské Číně i k sobě navzájem. V důsledku toho samozřejmě něco podobného platí i pro USA, které jsou čínským vyzyvatelem nuceny reagovat na měnící se geostrategické těžiště,“ podotkl Kříž.
Úzké vztahy Palau s Tchaj-wanem
Palau patří mezi dvanáct států světa, které místo Pekingu budují vztahy s Tchaj-pejí, což je asijské mocnosti dlouhodobě trnem v oku. Čína považuje ostrovní stát Tchaj-wan za své území a opakovaně mu hrozí vojenským zásahem.
Na otázku ohledně vztahu Palau s Tchaj-pejí čínský mluvčí v reakci pro Reuters vyzval země, jež „stále udržují takzvané ‚diplomatické vztahy‘ s tchajwanským regionem, aby nebyly slepě arogantní a tvrdohlavé“.
Prozápadní prezident souostroví Surangel Whipps mladší, který letos v lednu zahájil své druhé funkční období, podporuje Tchaj-pej od nástupu k moci před čtyřmi lety. Hlava státu už dříve obvinila Peking, že na souostroví vyvíjí nátlak, aby změnilo stranu.
Tchajwanská diplomacie opakovaně tvrdí, že Čína už řadu let využívá podnikatele i zločinecké organizace s čínským pozadím k tomu, aby se do Palau integrovali pod záminkou rozvoje území a investic.
Podle ministerstva zahraničí se přitom gangy podílejí na praní špinavých peněz, hazardních hrách a dalších podvodných aktivitách s cílem prosazovat politickou agendu Pekingu a podkopat diplomatické vztahy mezi Tchaj-wanem a Palau, uvedla letos v březnu CNA. „(Zločinecké organizace) slouží ke skrytému přísunu peněz, lidí a dalších věcí,“ prohlásil zakladatel PE Jarod Baker.
Drogy, únos i vražda
Podle Reuters se v posledních letech v ostrovní zemi rozmohl obchod s metamfetaminem, ale i násilí. V roce 2023 došlo k incidentu v hlavním městě Koror, kde se dva neznámí muži zmocnili čínského emigranta Čchen Li-jena, a nakonec ho lodí odvezli ze země.
Palau později zjistilo, že byl obviněn z dohledu nad organizovanými zločineckými gangy a uvězněn. Čchenovo zmizení místní úřady stále vyšetřují a jeho únos patří mezi jeden z řady incidentů, jež šokovaly obyvatele souostroví, uvádí Reuters.
V roce 2023 zmizel čínský občan Fang Jie poté, co byl úřady tichomořského ostrova Saipan obviněn z pašování metamfetaminu. O několik měsíců později se podle policejních spisů objevil na Palau, kde si pronajal pokoj v bytovém domě v centru Kororu. Tam se následně setkal s čínským kapitánem lodi Li Pengem, který na souostroví dlouhodobě pobýval.
Na záběrech z bezpečnostních kamer z onoho večera, jež agentura Reuters zkontrolovala, jsou vidět tři muži – které vyšetřovatelé identifikovali jako Fanga a dva jeho spolupracovníky – jak nesou kufr k autu. Následující den odjeli s kufrem do palauské divočiny.
Jeden z místních obyvatel však muže spatřil a nahlásil je policii, která později objevila kufr s mrtvým tělem čínského kapitána, jež bylo zapáleno. Vražda byla podle vyšetřovatelů motivována sporem o trasu pašování drog mezi Saipanem a Guamem. Fang byl poté zatčen a vydán zpět na Saipan, kde se přiznal k obchodování s metamfetaminem. Obvinění ze zabití v rámci dohody o vině a trestu nepopřel, popisuje případ Reuters.
Prezident spoléhá na Washington
Prezident Whipps čínské aktivity na Palau kritizuje a spoléhá na silné vztahy s USA. Palau loni obnovilo dohodu s Washingtonem, která mu umožní získat ekonomickou pomoc v hodnotě 890 milionů dolarů (19,8 miliardy korun) výměnou za to, že umožní i nadále americký přístup do jeho námořní zóny, vzdušného prostoru a na jeho pevninu, připomíná televize al-Džazíra.
Whipps zdůrazňuje, že přítomnost USA na ostrovech funguje jako „odstrašující prostředek“. Prezident se v posledních měsících několikrát opřel do Pekingu, který podle něj ignoruje palauské námořní hranice.
Loni na podzim si kupříkladu stěžoval, že čínská výzkumná plavidla se „bez pozvánky“ zdržují v palauských vodách a čínské úřady navíc pojmenovaly dvě podvodní hory, které si nárokuje souostroví. Palau navíc znepokojují střety mezi čínskými a filipínskými loděmi v Jihočínském moři, uvedl tehdy Whipps.
