Poláky v neděli čeká první kolo prezidentských voleb. Kromě nové hlavy státu ale budou rozhodovat také o tom, zda chtějí rozvázat ruce současné vládě. Liberální kabinet má proti sobě konzervativního prezidenta, což mu ztěžuje prosazování programu. Nadcházející prezidentské volby by mohly tento stav ukončit, nebo ho naopak zabetonovat.

Nyní musí vláda vedená liberální Občanskou koalicí (KO) v čele s premiérem Donaldem Tuskem, která je u moci od roku 2023, kohabitovat s prezidentem Andrzejem Dudou, jenž byl až do svého zvolení členem národně konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) a i poté zůstal jejím spojencem.

Duda tak proti řadě vládních zákonů uplatnil právo veta, které koalice není schopna sama přehlasovat, protože nedisponuje požadovanou třípětinovou většinou. Další vládní návrhy posílal prezident k přezkoumání ústavnímu soudu, což ale také znamenalo jejich konec, protože soud ovládají nominanti PiS, připomněl web Notes from Poland (NfP).

Vláda tedy potřebuje přátelštějšího prezidenta, aby mohla prosadit důležité body svého programu, jako je reforma soudnictví, která by měla zrušit změny zavedené předchozími vládami PiS a kritizované kvůli porušování nezávislosti soudnictví, či liberalizace potratů a posílení práv sexuálních menšin. Na posledních dvou se zatím ale sama neshodne.

Kaczynského volba

I nyní opozičnímu PiS jde o hodně. Nejenže by strana mohla přijít o spojence v čele země, ale Nawrocki je osobním kandidátem předsedy strany Jaroslawa Kaczynského, který mu dal přednost před známějšími tvářemi, připomínají The Financial Times.

„Pro PiS jsou tyto volby existenční. Někteří tvrdí, že pokud Nawrocki prohraje, stranu by to mohlo rozklížit,“ řekla webu Euractiv Marta Prochwiczová-Jazowská z varšavské pobočky think-tanku European Council on Foreign Relations.

Naproti tomu vítězství Nawrockého by mohlo zemi uvrhnout do patové situace a někteří pozorovatelé dokonce varují, že by mohlo dojít na předčasné parlamentní volby, dodal Euractiv.

Pokud se budou konat v řádném termínu v roce 2027, bude velká část pětiletého funkčního období nové hlavy státu zahrnovat i roky po nich. Výsledek letošních prezidentských voleb tak zřejmě ovlivní jak výsledek těch parlamentních v roce 2027, tak i schopnost vlády, která z nich vznikne, prosazovat svůj program, dodaly NfP.

Nawrockého kauza se výrazně nepromítla

Podle průzkumů to vypadá pro současnou vládu nadějně, neboť zatím jasným favoritem je její kandidát Rafal Trzaskowski. Varšavský primátor, který v posledních prezidentských volbách těsně prohrál s Dudou, je členem Občanské platformy (PO), největší strany vládní Občanské koalice (KO).

Jeho nejvážnějšího soupeře, ředitele Institutu národní paměti (IPN) Karola Nawrockého, který je sice nestraník, ale do voleb ho vyslala opoziční strana Právo a spravedlnost, ve finále kampaně navíc zasáhla kauza kolem jeho bytu.

Podle analytiků se však do průzkumů zatím výrazně nepromítla. „Průzkumy veřejného mínění provedené od vypuknutí skandálu naznačují, že to podporu Nawrockého v prvním kole neovlivnilo,“ uvádí Aleks Szczerbiak z University of Sussex.

Podobně situaci vidí i Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). „Ono se to podle průzkumů trochu změnilo, ale ne až o tolik. Lídrem v průzkumech, i v těch úplně posledních, je pořád Trzaskowski, který má přes třicet procent, a Nawrocki se pohybuje pět až deset procentních bodů pod ním.“

„Problém pro Nawrockého je spíše v tom, že to odradí některé voliče od toho, aby vůbec šli k volbám, než že by volili druhého kandidáta,“ upozornil v této souvislosti na výraznou polarizaci polské politické scény, která je větší než v Česku.

„Skandál má potenciál oslabit schopnost Nawrockého oslovit voliče mimo jádro strany PiS, jejichž podporu bude potřebovat k vítězství v druhém kole,“ dodává Szczerbiak.

Třináct kandidátů

Právě Trzaskowski a Nawrocki totiž s největší pravděpodobností postoupí do druhého kola voleb, které je – vzhledem k tomu, že přes padesát procent hlasů v prvním kole patrně nikdo nezíská – plánované na 1. června.

V prvním kole je kandidátů sice celkem třináct, nad deseti procenty se v preferencích ale pohybuje už jen třetí Slawomir Mentzen, jeden z šéfů krajně pravicové Konfederace.

Mezi deseti a pěti procenty pak aktuálně mají předseda Sejmu Szymon Holownia z vládní strany Polsko 2050, zástupkyně taktéž vládní Levice Magdalena Biejatová a Adrian Zandberg z opoziční levicové strany Razem (Spolu). Zbylých sedm kandidátů včetně pravicového extremisty Grzegorze Brauna už nedosahuje ani na pět procent.

Třetí Mentzen sice v březnu posílil až ke dvaceti procentům a chvíli se zdálo, že by mohl ohrozit druhého Nawrockého, ale jeho preference se poté zase vrátily nad deset procent. Analytici to připisují mimo jiné některým jeho postojům, které mohly voliče odradit – Mentzen třeba požaduje zavedení školného či zákaz potratů i v případě znásilnění.

Nawrockého slabší rozjezd

Právě tento Mentzenův pokles byl podle NfP jedním z faktorů, který pomohl Nawrockému vymazat jeho nepovedený vstup do kampaně.

PiS Nawrockého původně prezentovala jako „občanského“ kandidáta, aby nebyl spojován s předchozí nepopulární vládou PiS, píše Szczerbiak. „Jeho nestranický postoj však nepřesvědčil většinu středových voličů, dlouho se s ním neztotožňovalo ani mnoho klíčových příznivců PiS.“

Na počátku kampaně tak zaostával za Trzaskowským o výrazně více než deset procentních bodů, připomněly NfP. „Nawrocki předtím nebyl moc známý a na začátku měl problémy s veřejným vystupováním, působil strašně toporně,“ přiblížil Lebduška.

Postupně se ale rozdíl zmenšil. „Spíše dostal na svou stranu voliče PiS a tím se to opticky vyrovnalo, ale nebylo to tak, že by přetahoval voliče Trzaskowského, to určitě ne,“ vysvětlil expert AMO. Szczerbiak upozorňuje, že i tak podpora Nawrockého nedosahuje třiceti procent, které má nyní v průzkumech PiS.

NfP i Szczerbiak dodávají, že Nawrockému mohl pomoci i chaos kolem organizace několika dubnových televizních debat, z něhož Trzaskowski vyšel jako „slabý a nerozhodný“.

Rozdíl v rétorice

Lebduška vidí mezi oběma favorizovanými účastníky voleb výrazný rozdíl v tom, že zatímco Trzaskowski se snaží zvedat i pozitivnější agendu, Nawrockého protivládní rétorika je hodně negativní.

Analytik uznává, že vzhledem k opoziční pozici PiS je to logické, zároveň je ale podle něj Nawrockého kritika vlády až „extrémně nevybíravá“.

Umírněnější voliče více oslovuje Trzaskowski, případně z dalších kandidátů Holownia, Biejatová či Zandberg, dodává Lebduška s tím, že jejich voliči se v druhém kole zřejmě přikloní spíše k Trzaskowskému.

Dvě „referenda“

Právě Trzaskowski by měl podle dosavadních šetření ve druhém kole Nawrockého porazit.

Szczerbiak míní, že výsledek rozhodujícího hlasování bude záležet na tom, zda se Nawrockému podaří udělat z voleb „referendum“ o vládě, která je nepopulární, či zda se naopak Trzaskowskému povede prezentovat hlasování jako „referendum“ o odstranění posledních zbytků odkazu PiS.

„Byť Trzaskowski jako primátor Varšavy není ve vládě a není ani poslanec, protože v Polsku je zakázaná kumulace funkcí – takže s celostátní politikou de facto nesouvisí – je v kampani vykreslovaný jako loutka premiéra Tuska a jeho podřízený,“ popisuje snahy opozičního tábora Lebduška.

„Z druhé strany se mluví (o Nawrockém jako) o kandidátovi či podřízeném předsedy PiS Kaczynského, takže to funguje na obě strany,“ potvrzuje ostrou polarizaci polské politické scény a dodává, že právě kvůli ní funguje rétorika o „referendu“ zpravidla jen pro vlastní tábor příslušného kandidáta.

Faktor Mentzen

Za druhý důležitý faktor pro druhé kolo považuje Szczerbiak to, ke komu se přikloní voliči podle průzkumů třetího Mentzena.

„Lídři Konfederace, aniž by otevřeně podpořili Nawrockého, prohlásili, že toto uskupení udělá vše pro to, aby zabránilo Trzaskowskému stát se prezidentem, a během celé kampaně Mentzen a kandidát PiS dodržovali neformální pakt o neútočení,“ uvedl expert s tím, že po vypuknutí skandálu s Nawrockého bytem však Mentzen na politika PiS otevřeně zaútočil. „To by mohlo kandidátovi PiS výrazně ztížit získání Mentzenových voličů ve druhém kole.“

Podle Lebdušky podpoří Nawrockého zřejmě jen část voličů Mentzena, který je velmi anti-establishmentovým kandidátem. „Velmi silně se vyhrazuje vůči tomu, jak se v Polsku říká, ‚duopolu PiS a PO‘, které se střídají ve vládě posledních dvacet let. Jeho voliči budou chtít spíš nějakou alternativu než jednoho z těch dvou.“

Mentzen tak má velmi specifickou volební základnu, kterou tvoří mladí muži, a také až libertariánský ekonomický program, zatímco PiS si získala na popularitě štědrými sociálními programy, přidává expert další aspekty, které komplikují případnou podporu Nawrockého ze strany voličů krajně pravicového politika.

„Z tohoto pohledu to nahrává spíše Trzaskowskému, ale samozřejmě záleží, co se stane mezi těmi dvěma koly,“ uzavřel Lebduška. 

Podíl.