Rusko-ukrajinské jednání v Istanbulu, kde se obě strany domluvily na dosud největší výměně zajatců, ale nikoliv na příměří, komentovali evropští političtí lídři. Mnozí z nich se shodují na nutnosti většího nátlaku na Kreml, pokud bude dál stát v cestě okamžitému zastavení bojů.
Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledek jednání v Istanbulu za rozčarování, zodpovědnost za to podle něj nese Moskva. „Diplomatické úsilí, které jsme dosud vyvinuli, bohužel ztroskotalo na chybějící ruské připravenosti učinit první kroky správným směrem,“ řekl Merz.
Rusko podle kancléře mělo tento týden vhodnou příležitost, aby s Ukrajinci vedlo jednání o příměří. „Jsme velmi zklamaní, že se to nestalo,“ dodal. Jako malý, ale pozitivní signál vnímá, že se obě strany setkaly.
Nepřijatelné, hodnotí Starmer postoj Ruska
Britský premiér Keir Starmer prohlásil, že ruský postoj k jednáním o příměří je nepřijatelný. „Právě jsme se setkali s (ukrajinským) prezidentem (Volodymyrem) Zelenským a pak jsme telefonovali (americkému) prezidentu (Donaldu) Trumpovi, abychom projednali vývoj dnešních (pátečních) jednání. Ruská pozice je jasně nepřijatelná.“
Poznamenal, že evropští lídři nyní své odpovědi na ruskou pozici koordinují a budou tak činit i v budoucnu. I on se vyslovil pro nutnost většího tlaku na Moskvu. „Pokud Rusko neusedne k vyjednávacímu stolu, tak (ruský vůdce Vladimir) Putin za to musí zaplatit.“ Putin podle něho nemyslí mír vážně a hraje o čas, zatímco Ukrajina „jasně ukázala, že je stranou míru.“
To, že by Rusko a Putin měli nést odpovědnost za případný nezdar jednání a čelit dalšímu tlaku, řekl v pátek i francouzský prezident Emmanuel Macron.
Evropské země kritizovaly Moskvu za to, že do Istanbulu vyslala delegaci na nízké úrovni, zatímco Zelenskyj byl připraven se v Turecku setkat přímo s Putinem. Zelenskyj, který je spolu s evropskými lídry na summitu v albánské metropoli, v projevu vyzval k rázné reakci, pokud rozhovory v Istanbulu selžou. Prohlásil rovněž, že ukrajinským hlavním cílem je v Istanbulu dohodnout s Rusy bezpodmínečné příměří, zároveň vyslovil pochyby, zda ruská delegace takové rozhodnutí kvůli nízké diplomatické a politické úrovni může vůbec učinit.
Merz Zelenského ujistil, že Německo bude Ukrajině dále poskytovat finanční, hospodářskou, politickou i zbrojní pomoc.
Italská premiérka Giorgia Meloniová řekla, že není nic evropštějšího než ochota lidí bránit svou svobodu a nezávislost. „Svět viděl, kdo byl ochoten usednout k vyjednávacímu stolu a kdo ne.“ Dodala, že Evropská unie nesmí své úsilí vzdát a musí trvat na dosažení bezpodmínečného příměří a mírové dohody s bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu.
Evropská komise chystá další sankce
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že „Evropa stojí jednotná za Ukrajinou“. Obrátila se v jednací místnosti směrem k Zelenskému a dodala: „To, že tu s vámi společně sedíme, Volodymyre, je důkazem naší železné jednoty.“
Zdůraznila také, že většina členů Evropské unie podporuje tvrdé sankce vůči Rusku, které pociťuje jejich dopad. Ruské příjmy z ropy a plynu klesly téměř o osmdesát procent, uvedla. „Jsme připraveni učinit více, abychom Putina donutili usednou k vyjednávacímu stolu. Chci dát jasně najevo: My chceme mír.“ Evropská komise proto chystá další balík sankcí, například proti nyní nefunkčním plynovodům Nord Stream 1 a 2, proti takzvané stínové flotile a pro nižší strop na ceny ropy.
Na přístup Moskvy k jednáním s Ukrajinou, která přes tři roky vzdoruje ruské invazi, je třeba odpovědět větším sankčním tlakem, prohlásil český premiér Petr Fiala (ODS). Fiala navíc, stejně jako vrcholní představitelé dalších evropských zemí, kritizoval nízkou diplomatickou úroveň Moskvou vyslané delegace.
„Pokud Rusko jedná tak, jak jedná, tak se náš tlak musí stupňovat,“ řekl Fiala českým novinářům.
