Stačilo, když nafta v minulosti citelně podražila, a pekaři spolu s řadou dalších podnikatelů hned vyčíslovali, o kolik budou muset kvůli vyšším nákladům na dopravu zdražit také. Jenže naopak to neplatí. Nyní, přestože cena paliv klesala na české poměry výrazně a hodně dlouho, se nikdo zlevňovat své zboží nechystá.
V průměru přes 32 korun u nafty a necelých 34 korun za litr benzinu platíme v současné době při tankování u čerpacích stanic. U nafty, která je pro dopravu dominantním palivem, klesla cenovka na nejnižší úroveň za poslední dva roky, u benzinu dokonce za poslední téměř čtyři roky.
Příznivý cenový sešup je jeden z největších. Odehrával se už od loňského dubna, před koncem roku nastalo určité zdražení, ale od ledna náklady za tankování padaly dál a vytrvale. U dieselu za letošek klesla cena litru dokonce o zhruba 2,50 koruny.
V dobách, kdy tomu bylo naopak, například v srpnu 2023 po zvýšení spotřební daně z nafty o 1,50 koruny, zaznívala z úst dopravců varování – rostoucí tankovací náklady prodražují přepravu a je to třeba promítnout i do cen zákazníkům. A ti, jako třeba zmínění pekaři, na zdražení automobilové přepravy reagovali i dražším chlebem. Dnes ovšem dopravci nezlevňují, takže s cenami dolů nejdou ani pekaři.
Prodělávat se při růstu nákladů nechce nikomu, naopak vyšší marže díky klesajícím nákladům je vítaná. V dopravě je situace jiná než třeba ve více konkurenčním byznysu čerpacích stanic, které reagují zlevněním v případě poklesu ceny ropy sice s jistým odstupem, ale přece.
Podle ekonoma a investičního ředitele společnosti Amundi, Petra Zajíce, má vysvětlení dvě roviny. „Ta první je, že dopravci mají většinově ceny napojené na ceny pohonných hmot (s nějakým odstupem), takže je tolik netrápí pohyb ani jedním směrem. A za druhé, při růstu cen paliv toho využívají k tlaku na zákazníky, spotřebitele, vládu (podobně jako kdokoli jiný, například zemědělci a další) a při poklesu si pak samozřejmě rádi udrží vyšší marže,“ napsal Zajíc ve vyjádření pro Aktuálně.cz.
Ostatně s tím poklesem nákladů u dopravců to možná není tak žhavé. Záleží na každém ze zhruba 30 tisíc velkých a menších dopravců v Česku. Cena nafty tvoří obvykle zhruba třetinu jejich nákladů.
„Hodně kontraktů se zákazníky má palivovou doložku, která zohledňuje vývoj ceny nafty. Zbytek nákladů ovšem tvoří další položky, zejména mzdy, které neklesají, ale znatelně rostou. Takže ty náklady v souhrnu nižší nejsou,“ popisuje Vojtěch Hromíř, výkonný ředitel sdružení autodopravců Česmad Bohemia.
O vylepšení marží dopravců však nepochybuje Boris Tomčiak, ekonom společnosti Finlord, který se dlouhodobě zabývá světovými cenami komodit. „Že dopravci nezlevnili své služby, mě nepřekvapuje. Ale lepší marže jim to překvapivě výrazné snížení cen paliv přineslo určitě. Záleží spíš na tom, jak svoji příznivější ekonomickou situaci využijí,“ říká Tomčiak.
„Je to jejich podnikatelský zisk, který jim umožní investovat, například do nových aut, vylepšení vozového parku,“ dodává Tomčiak. Zlepšení ekonomické situace dopravců pomáhá i fakt, že česká ekonomika roste, takže roste i objem přepravy.
Radostný pohled na stále nižší cenovky u stojanů čerpacích stanic ovšem nemusí trvat dlouho. Tomčiak připomíná, že velkoobchodní marže výrobců a dodavatelů pohonných hmot se z dosavadního poklesu začaly opět zvedat, do toho oslabuje koruna vůči dolaru (na burze se benzin a nafta obchodují v dolarech). To ve výsledku může znamenat, že u pump si do konce května ke stále příznivé ceně připlatí řidiči v průměru na litr několik desítek haléřů.
