Langer: Chceme probudit ODS zevnitř, vláda Spolu bude výhra špatného nad ještě horším

Než začneme rozhovor, zeptám se vás, jestli chcete být vůbec dál členem ODS, protože vím, že jste si tím nebyl v posledních letech jistý…

Pravdou je, že už několik let skutečně zvažuji, jestli členství v ODS neukončit. 

Teď jste v jaké fázi rozhodování?

Opět jsem zaplatil členské příspěvky, tedy zůstávám řadovým členem.

Takže minimálně rok v ODS ještě zůstanete?

Nicméně, když jsem je platil, nebylo to vítězství melancholie, ale především zvědavosti, protože mě zajímá, co bude s ODS po volbách. Mám v sobě natolik sportovního ducha, že pokud se ukáže, že koncept, který několik let prosazuje současné vedení ODS, zvítězí, uznám prohru. Zároveň mi bude jasné, že to je definitivní rozpuštění ODS v novou entitu zvanou Spolu – a pak nevidím důvod, abych v ODS setrvával.

Anebo volby nedopadnou dobře. A pak se otvírá vnitrostranický prostor pro rozhodování, co dál s ODS. Zda zvítězí proud „pojďme dál ve Spolu“ a ještě víc se integrujme, nebo se vrátíme k autentické značce ODS. Současně platí, že si přeji, aby volby dopadly dobře pro naši zemi.

Jestliže říkáte, že si přejete, aby volby dopadly dobře pro naši zemi, tak si přejete, aby ve volbách uspěla koalice Spolu? Anebo aby neuspěla?

V životě neexistují jen dobrá a špatná řešení. Existují špatná a ještě horší řešení. V tomto smyslu je méně špatné řešení, když ODS společně s TOP 09 a KDU-ČSL budou schopny sestavit vládu. Ale pro mě v té podobě politiky, kterou Spolu představuje, je to „vítězství špatného nad ještě horším“. To je koncept, s nímž se neumím smířit, protože mně jde celý život o to, aby lepší zvítězilo nad horším a ne špatné nad horším.

My teď spolu mluvíme především proto, že jste tváří skupiny přibližně 40 lidí, kteří se sešli ve vaší Olomouci, kritizovali politiku ODS a přijali tzv. Olomouckou výzvu, podle které se má ODS opět stát zásadovou pravicovou politickou stranou. Výzva ale nebyla oficiálně publikovaná. Proč?

Protože je to vnitrostranická akce a nikdo z účastníků neměl zájem akci veřejně medializovat. Jak jsem měl možnost poznat účastníky, tak jim opravdu záleží na ODS a jsou si současně vědomi, že za několik málo měsíců jsou tady parlamentní volby. A jakkoliv jsou rozčarováni z vývoje v ODS, nechtějí stranu poškozovat.

Takže je to v tuto chvíli iniciativa žijící ve facebookové uzavřené skupině, která má přes tisíc členů a jejím správcem je člen ODS Honza Mráz z Plzně. A já jsem se stal do určité míry, aniž by to byla moje ambice, tváří celé té iniciativy. Takovou popularitu si nezasloužím a ani po ní netoužím. 

Nešlo o schůzku nějakých starých důchodců

Proč se vlastně taková skupina vytvořila? A proč jste si dali dostaveníčko?

Hlavním cílem je vyvolání vnitrostranické diskuse o dalším směřování ODS. Proto ani nečekejte žádné petice a podpisové archy. Cílem je probudit ODS zevnitř a debatovat o tom, jestli je účast ODS v koalici Spolu prospěšná, či nikoliv. To hlavní se ale netýká Spolu, je to o identitě ODS, která byla založena na liberálně ekonomických základech a konzervativních hodnotách. Je to o tom, jestli jsou tyto kořeny ODS stále dostatečně pevné a živé a jestli plody, které z nich rostou, odpovídají svým kořenům. 

No a co vy jste si odnesl z této debaty pro příští měsíce?

Pro mě bylo hlavně potěšující a osvěžující potkat lidi, kteří otevřeně a srdečně projevovali svůj zájem o ODS, třebaže spolu s ním i své zklamání z vývoje v ODS. Mají skutečně pochybnosti o tom, zda ODS stále vychází ze svobody jednotlivce ve všech jejích rozměrech a nakolik se proměňuje v nějakou kvazi korporativistickou stranu, jejíž členové věří, že prostřednictvím moudrého vedení státu mohou lépe spravovat životy druhých.

Velmi milé a povzbuzující pro mě bylo i to, že nešlo o schůzku nějakých starých důchodců, ale že na setkání byli zastoupeni jak bývalí aktivní politici, tak i ti současní, a to od komunální politiky až po tu nejvyšší. Ale také že tam byly všechny generace. Od mladých až po takové „starce“, jako jsem já.

Jaký má ale smysl vyvolávat debatu uvnitř ODS ve chvíli, kdy se rozbíhá nejdůležitější část volební kampaně Spolu? V situaci, kdy drtivá část členů výkonné rady ODS rozhodla, že půjde do voleb v koalici Spolu?

Myslím, že nikdo z těch, kdo přijeli na setkání, není takový politický naiva, aby se domníval, že Olomoucká výzva může teď vést k přehodnocení účasti ODS v koalici Spolu. Ale v tom spočívá autenticita výzvy, že její účastníci chtějí, aby uvnitř strany neexistovalo ohlušující ticho a pouze jedna jediná pravda.

Abychom si řekli, jestli v ODS stále platí čtyři Poděbradské artikuly, tedy soukromí je nedotknutelné, levný stát, nezadlužená budoucnost, solidarita zodpovědných. Anebo zda ODS ovládá komunálismus, couberténismus, manažerismus a europeismus. A zároveň, aby při vědomí síly jednotlivých členů koalice Spolu, v níž je ODS nejsilnější, tomu odpovídaly konkrétní programové body, s nimiž Spolu do voleb půjde.

Co je to komunálismus?

To je naprosté odideologizování ODS. Princip, nedělíme se na levici a pravici, děláme nepolitickou politiku, rozhodujeme za lidi pro lidi… To je klasický komunál.

A manažerismus?

Neschopnost dělení věcí podle hierarchie priorit a rozložení v čase, technokratické řešení problémů, nikoliv strategické myšlení dopředu.  

Couberténismus?

Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se. Absence touhy vítězit. Místo toho si říkáme, že to dáme s někým dohromady, abychom případně uspěli a byli „u toho“.

A europeismus?

Naprostá rezignace na národní hrdost, obhajobu národních zájmů. Vnímání Evropy ne jako unitárního celku, ale sdružení národních států, ve kterém každý z nich prosazuje to, co pro sebe a své občany považuje za to nejlepší. 

Vidíme ODS jinde než v koalici Spolu

Nezlobte se, ale toto mi už trošku připomíná, jako bych slyšel maďarského premiéra Viktora Orbána nebo svým způsobem i Andreje Babiše.

Tak to vůbec není. Právě naopak: když se podíváte zpátky, tak to bylo – a věřím, že i zůstává – součástí genomu ODS. Národní zájem není nic sprostého. Že si ho berou do huby sprosťáci, to je druhá věc. Když dva říkají totéž, neznamená to, že dělají totéž. Vezměte si, že například ještě donedávna byly liberální a konzervativní dva pravicové ideové směry, ale teď se za liberála považuje každý zaprděný dredovaný nebinární zelený aktivista, který hlásá jedinou svoji pravdu a říká o sobě, že je liberál. 

A nehájí předseda vaší strany a premiér národní zájmy? Není Petr Fiala konzervativec? Když se podívám na jeho počínání v EU, často upozorňuje na národní zájmy a také přichází s iniciativami, díky kterým Česko získává respekt… Nemýlí se spíš ten, kdo tvrdí, že by byl nějakým stoupencem další integrace EU?

To by bylo na mnohem delší debatu. Nepochybně je ale Petr Fiala autentičtější vlastenec než Andrej Babiš. A když bych si měl najít něco pozitivního na jeho vládě, tak za zahraniční politiku, až na ne úplně promyšlenou politiku vůči nové americké administrativě, bych ji pochválil. A nepochybně politika vůči Ukrajině, stejně jako muniční iniciativa, přinesly České republice respekt ve světě. Jsou to dvě věci, u kterých se za vládu Petra Fialy rozhodně stydět nemusíme.

Ale co si může myslet autentický člen ODS, jestliže na kandidátce ODS je bývalý člen pirátů Jan Lipavský? 

Byl to ale někdy skutečný pirát? A nepřinese ODS voliče? A nelíbí se jeho politika i řadě členů ODS?

Jenže to je ta druhá strana mince, o které já hovořím. Za „starých časů“ ideově ukotvené ODS by to bylo nepředstavitelné. Teď máme v ODS časy, kdy v ní někteří věří, že čím více půjdeme zprava doleva, tím víc hlasů získáme. Jenomže když v politice opustíte nějaký prostor, tak ho někdo jiný zaplní. A čím víc půjdeme do středu, tím více se posuneme pryč zprava.

Ano, získáme několik hlasů těch, kterým je Jan Lipavský sympatický. Ale položil si někdo otázku, kolik hlasů ODS ztratí kvůli němu a cestě doleva?

Co ale chcete, aby ODS udělala teď, fakticky už v horké části předvolební kampaně? Kdyby se vás například Petr Fiala zeptal: Co navrhujete pro to, abychom tyto volby vyhráli?

Ale to už vkládáte do Olomoucké výzvy víc, než bylo jejím úmyslem. Její ambicí bylo prolomit zmiňované ohlušující ticho a říct, že v ODS neexistuje jen jedna pravda, tedy být součástí koalice Spolu a nic víc. Její motivací bylo sdělit, že jsou členové ODS, kteří vidí svou stranu a její budoucnost jinak než ve Spolu.

Myslíme si, že ODS z velké míry ztratila svou identitu, a to ideově i institucionálně. Řekněte mi například, kdy naposledy vystupoval pan premiér jako předseda ODS a členové vlády jako místopředsedové ODS? Já si to nepamatuji.

Nejde nám o nic jiného, než abychom si byli schopni uvnitř ODS povídat a přemýšlet, jestli jsme stále tou ODS, která chtěla sama vítězit ve volbách až s 30 procenty hlasů. Stranou, pro kterou byla svoboda jednotlivce a víra v jeho schopnosti a jeho odpovědnost za vlastní život středobodem praktické politiky ODS. Nebo jestli se proměňujeme v politickou stranu, která na úrovni obce, kraje či státu věří, že „moudře“, prostřednictvím státu, může a má řídit životy občanů. 

Můžete být konkrétnější?

Jde nám o to, aby si ODS a její členové pokládali nad každým zákonem, nad každým exekutivním rozhodnutím otázku: Přispěje tento zákon, tahle regulace, toto rozhodnutí k větší míře svobody člověka v naší zemi? Nebo ji zachová? Nebo ji zmenší? A podle toho se rozhodovat.

Mohl bych uvádět řadu příkladů, které ukazují, že přibývá regulace a ubývá svobody za podpory politiků ODS. Nejviditelnější z toho bylo asi v poslední době jásání na profilu ODS na sociálních sítích, že jsme prosadili pět miliard na dotace na budování obecních bytů. Kdyby s tímto někdo přišel před 15 lety do poslaneckého klubu ODS, tak, kdyby měl štěstí, dostal by na výběr, jestli vyletí oknem, nebo dveřmi.

Stejně si ale říkám, proč jste nepřišli s Olomouckou výzvou a požadavkem na větší debatu v ODS podstatně dříve, abyste mohli debatovat v době, kdy se teprve zvažovalo, jestli půjde opět v koalici Spolu? Nebo proč jste s tím nevyrukovali až po volbách?

Ale to, že jsme s tím přišli nyní, je důkaz toho, že šlo o spontánní akci – nešlo o nic, co by se dalo označit za vnitrostranický puč nebo sypání písku do stranického soukolí. Byl to naprosto přirozený projev vnitřního života strany a reakce na to, že v ODS byl nastavený jeden směr a o ničem se nediskutuje. Síla politické strany přece pramení z toho, že ne všichni kývají jedné pravdě, ale že jsou schopni se otevřeně bavit a polemizovat. A členové Olomoucké výzvy měli a mají pocit absence skutečného, vnitrostranického, zdravě bouřlivého života.

Ale nediskutovalo se v ODS i před rozhodováním, zda jít do koalice se Spolu? Když se tvořily kandidátky, když probíhaly například krajské sněmy? Pamatuji si ideovou konferenci, kde probíhala například velmi dobrá debata o tom, zda ODS má prosazovat zavedení eura…

No vidíte, já si pamatuji ještě starší časy, kdy jste byl novinářský elév… Když to srovnám s dnešními časy, tak to je čajíček oproti velmi dobré, silné whisky, kterou jsme si dávali v době, kdy jsme jasně vyhrávali volby. A v té době jsme měli jasně definované a jasně strukturované myšlenky, jasně definovaný hodnotový základ. A měli jsme 20 až 30 procent hlasů. Kolik máme teď? S bídou dvanáct, třináct? Není příčinou právě ztráta a absence vlastní identity? Mimo jiné právě o tom byla a je Olomoucká výzva.

VIDEO: Naše svoboda sípe a dusí se, vzali nám naše životy, jsme svíráni regulacemi (13. dubna 2017)