Aktual.: 14.05.2025 17:27
Praha – Prezident Petr Pavel se na schůzce s novou nejvyšší státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou zajímal o její priority v čele instituce. Mimo jiné se ptal na rostoucí násilí nezletilých a mladistvých ve školách. Šéfka žalobců to po dnešním setkání řekla novinářům. Bradáčová také zmínila, že v následujících týdnech oznámí personální obměnu na Nejvyšším státním zastupitelství (NSZ) a že ve stejné lhůtě očekává i konečné stanovisko ministerstva spravedlnosti k jejímu záměru zřídit v Praze detašované pracoviště brněnského NSZ.
„Pana prezidenta zajímal můj pohled na řízení soustavy státního zastupitelství. To znamená také na priority, které jsem si vytkla při nástupu do funkce,“ shrnula. Jednou z jejích avizovaných priorit přitom byla právě otázka zvýšeného násilí nedospělých pachatelů. Pavlovi dnes představila statistiky, které odrážejí nárůst agrese u této věkové skupiny.
„Zvedl se nám počet vražd za posledních deset let z naprosto bagatelního čísla jedna na deset, což dělá nezanedbatelné číslo a musíme se tomu věnovat. Množí se nám i útoky nožem, i střelné zbraně se nám objevují ve školách,“ připomněla. Dodala, že si bude chtít zjistit analytická data k tomu, zda lze u těchto pachatelů vysledovat recidivu v dospělosti a vývoj jejich kriminálních kariér. „Shodli jsme se s panem prezidentem na tom, že je to průřezová agenda pro ministerstvo školství, práce a sociálních věcí, stejně tak jako pro ministerstvo spravedlnosti,“ řekla Bradáčová.
S prezidentem se bavili i o možné rekodifikaci trestního procesu, kterou nyní v rámci rozsáhlejších změn trestního práva projednává Sněmovna. Řešili rovněž otázku platů státních zástupců. „Pro nás je klíčové, aby naše platy byly navázány na platy soudcovské, tak jak tomu bylo doposud. Pan prezident to chápe, i pro něj je to logická návaznost,“ uvedla šéfka žalobců.
Bradáčová se funkce nejvyšší státní zástupkyně ujala minulý měsíc, kdy nahradila Igora Stříže. „Potřebovala jsem nějaký čas na to, abych se seznámila s agendami, ale také se státními zástupci a s vedením jednotlivých odborů, prodiskutovala s nimi svoje představy a jejich představy o dalším fungování. Lze tedy předpokládat, že v následujících týdnech dojde ke změně na některých postech,“ popsala.
Ohledně svého ohlášeného záměru na zřízení pražského pracoviště NSZ Bradáčová sdělila, že zatím jedná s ministerstvem o oficialitách, jež je potřeba splnit. „Ten konečný souhlas musí dát ministerstvo spravedlnosti. Já očekávám, že se tak může stát v následujících týdnech,“ předeslala.
K dalším prioritám Bradáčové patří i snaha o zúžení soustavy státního zastupitelství ze čtyř stupňů na tři. I tuto otázku dnes podle ní s prezidentem probírali, přičemž řešili několik možných cest, jak by bylo možné zúžit celou justiční soustavu, případně jen soustavu státních zastupitelství bez změn v soustavě soudů.
Pavel řešil se Soudcovskou unií kroky státu k zefektivnění a zrychlení justice
Prezident Pavel dnes řešil se zástupci Soudcovské unie kroky, které by stát mohl udělat k zefektivnění soudního řízení. K tématům schůzky tak patřila digitalizace nebo tzv. justiční mapa, tedy územní i profesní rozložení soudů i státních zastupitelství. Šéf unie Libor Vávra to řekl novinářům po dnešním setkání na Hradě, o něž sám požádal. Dodal, že prezident by se chtěl začít s představiteli justice scházet častěji.
„Bavili jsme se zejména o věcech do budoucnosti – to znamená, jaké důležité kroky může český stát podniknout, aby zefektivnil a zrychlil soudní řízení nebo vůbec výkon spravedlnosti,“ popsal Vávra. „Jsou to mnohdy témata, která dalece přesahují jedno volební období. Proto by podle našeho názoru bylo správné a dobré, kdyby pan prezident tu debatu, až bude ustanovena nová vláda, trochu inicioval,“ pokračoval.
Ke zmíněným tématům podle něj patří mzdy odborného justičního aparátu nebo digitalizace, která by mohla významně zlepšit servis pro účastníky soudního řízení. „Byli jsme mile překvapeni, pan prezident většinu těch otázek znal, měl to načteno, takže jsme se opravdu dost rychle dostali k jádru věci,“ zmínil Vávra. Pavel se podle něj ptal i na novelu trestního zákoníku, která je nyní ve Sněmovně a má řešit mimo jiné přeplněnost věznic či nadbytečné trestání málo závažných trestných činů.
Řeč přišla i na aktuální problematiku platů soudců. „Poděkovali jsme panu prezidentovi za jeho veto. Shodli jsme se na tom, že nyní už je to otázka přezkumu soudem, případně Ústavním soudem,“ řekl Vávra. Schůzky se za unii zúčastnili i její viceprezidenti Roman Lada z kladenského okresního soudu a Eva Bučková z Okresního soudu ve Zlíně. Vávra působí u pražského městského soudu, který dříve vedl. Unie nesouhlasí s výpočtem letošních platů na základě příslušné vládní novely. Jednotliví soudci včetně Vávry už kvůli faktické stagnaci platů podali několik desítek žalob. Justiční grémium – tedy představitelé soudů a státních zastupitelství – tvrdí, že dva články novely odporují českému ústavnímu pořádku. Pavel novelu vetoval, Sněmovna ho však v březnu přehlasovala.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) před dnešním jednáním vlády v Kutné Hoře zopakoval, že s žalobami počítal. „Není to poprvé v našich dějinách. Počkáme, jak dopadnou ta soudní rozhodnutí,“ poznamenal. Dodal, že texty žalob ještě nezná a že stát teprve bude sepisovat protiargumenty. Podle něj není pravda, že otázku podoby letošních platů se soudci předem neprojednal. „Platová hranice se může snižovat jenom za určitých okolností. My si myslíme jako vláda, že ty okolnosti naplněny byly, a soudci si možná myslí, že ne. Je to normální soudní spor, žádné drama, nic nečekaného,“ dodal.
O dalším tématu schůzky na Hradě – překreslení takzvané justiční mapy – se debatuje už dlouho. Zástupci justice uvádějí, že rozmístění soudů je potřeba přizpůsobit reálným potřebám jednotlivých regionů. Poukazují na to, že některé okresní soudy mají desítky soudců, kdežto u jiných je počet soudců v řádu jednotek. S tím souvisí i otázka, zda má soustava soudů i nadále zůstat čtyřstupňová, nebo se zredukovat na třístupňovou.
Okresních soudů je nyní v Česku 86, a to včetně deseti obvodních soudů v hlavním městě a Městského soudu v Brně. Krajských soudů má ČR osm, přičemž v několika dalších městech – Liberci, Pardubicích, Táboře, Jihlavě, Olomouci a Zlíně – fungují jejich pobočky. Dvojice vrchních soudů sídlí v Praze a Olomouci, soustavu zastřešují Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud.
