Zejména starší lidé si stěžují, že supermarkety poskytují slevy jen přes aplikaci v chytrém telefonu. Teď se navíc ukázalo, že některé aplikace nelze ve starších modelech chytrých telefonů aktualizovat. Na slevy pak senioři stejně nedosáhnou, přestože si právě kvůli nim chytrý telefon nakonec pořídili.
„Na některé slevy aplikaci nepotřebujete, jiné zase dostanete jen s telefonem, už se v tom nevyznám. A tak vždycky ten telefon u pokladny takhle ukážu a je to,“ vysvětluje reportérce Aktuálně.cz v nově zrekonstruované prodejně Albert u pardubického hlavního nádraží důchodkyně Věra. Právě tento řetězec patří k těm, jež poskytují některé slevy jen pod podmínkou použití aplikace. „Nejdřív jsem ten chytrej telefon nechtěla, ale nakonec jsem ráda, mám ho od dětí,“ pochvaluje si Věra s tím, že teď přesvědčuje sousedku, aby si také pořídila podobný telefon. „Má stále ten tlačítkový,“ říká.
Tlačítkový telefon používá nadpoloviční většina seniorské populace, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Jen 48 procent seniorů vlastní smartphone. Řada obchodních řetězců přitom podmiňuje poskytnutí slevy při placení nákupu načtením údajů z aplikace instalované právě v chytrém telefonu. „Ať se to řetězcům líbí, nebo ne, spousta seniorů tento přístup považuje za diskriminační,“ říká pro Aktuálně.cz Lenka Desatová, předsedkyně Rady seniorů ČR. Podle ní organizace eviduje velký počet stížností.
„V praxi jsme se setkali s tím, že seniorům některé aplikace přestaly fungovat, protože jejich telefon už nepodporuje novou verzi, aplikaci nejde aktualizovat, “ popisuje Desatová. Podle ní si mnozí senioři právě kvůli slevám chytrý telefon pořídili.
Obchody poskytují některé slevy jen s aplikací v chytrém telefonu. | Foto: Petra Jaroměřská
„Já sice s chytrým telefonem umím, ale je mi to málo platné, a proto vám vlastně píšu,“ uvádí paní Ludmila ve stížnosti, kterou má Aktuálně.cz k dispozici. „Patřím mezi ty, kteří se aspoň něco s chytrým telefonem naučili, a používala jsem i aplikaci Kaufland a Lidl. Od zítřka budu mít nový chytrý mobil, na starém mi totiž slevové aplikace přestaly fungovat, že prý už byl starý a nešly na něm aktualizace, aspoň tak mi to vysvětlily děti,“ pokračuje. Podle ní jde o plýtvání. „Proč nutit i důchodce kupovat nové a nové mobily, aby se dostali ke slevám?“ ptá se v závěru své stížnosti.
„Některé řetězce se nám snaží vysvětlovat, že o diskriminaci nejde, jiné s námi pro jistotu nekomunikují vůbec. Bohužel z jejich strany necítím snahu společné hledat a najít oboustranně přijatelné řešení,“ popisuje za seniory Desatová.
Aktuálně.cz zmíněné obchody oslovilo, ty ale odkázaly na vyjádření Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. „Zprostředkovaně jsme slyšeli o několika málo stížnostech. Naproti tomu máme v malých obcích desítky tisíc spokojených zákazníků důchodového věku, kteří nemají žádný problém využívat plně automatizované prodejny, používat ke vstupu bankovní identitu a platit digitálně,“ uvádí prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Podle něj nejde o diskriminaci a na většinu slev dosáhnou všichni.
Češi slevy milují
„Základní slevy jsou dostupné všem zákazníkům na základě plošných slevových akcí. Většina obchodů nabízí zákazníkům, kteří využívají věrnostní aplikace, další drobný bonus, případně akce, které reflektují nákupní chování daného zákazníka,“ upřesňuje Prouza. Podle něj jsou moderní technologie nezbytné pro lepší zacílení nabídek pro konkrétní zákazníky.
Některé řetězce se přitom snaží seniorům vycházet vstříc. Nabízejí jako alternativu k aplikaci plastové karty. Jeden z obchodů například zavedl slevy na celý nákup pro všechny seniory, kteří přijdou nakupovat v pondělí.
Loni se ve slevě prodala víc než polovina produktů. Obchodní řetězce uvádějí, že ve věrnostních aplikacích – bez kterých mnohdy na nižší ceny nelze dosáhnout – mají miliony registrovaných zákazníků. Ušetřit totiž mohou i tisíce korun ročně. Někteří ale varují před nevýhodami takových aplikací.
„Ta aplikace není zadarmo, zákazníci platí obrovským množstvím svých dat. Platí informacemi, kde se pohybují, co kupují, s kým se pohybují, takto to funguje. Navíc existuje i obrovský trh na přeprodávání informací, přestože řetězce ujišťují, že data neprodávají, lidé to ale musejí vědět,“ upozorňuje ekonomka Jana Matesová, bývalá zástupkyně Česka u Světové banky.
