Zatímco většina Evropy už vodu nefluoridizuje, v USA je to stále běžné. Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se to pokouší změnit. Konec praxe může přinést problémy, zvláště mezi chudšími vrstvami obyvatel.

Americké ministerstvo zdravotnictví se v dubnu rozhodlo, že svolá nezávislý panel zdravotních expertů, aby vypracoval nové doporučení pro používání fluoridu v pitné vodě. Ministerstvo to oznámilo krátce poté, co Kennedy mladší řekl, že chce vyzvat Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), aby přestalo doporučovat přidávání této látky do pitné vody, což je osmdesát let stará praxe, která dle odborníků vedla k výraznému snížení počtu zubních kazů.

Kennedy bez předložení konkrétních důkazů prohlašoval, že přidávání fluoridu do vodovodních systémů je spojeno s řadou zdravotních problémů včetně rakoviny. Odborníci v USA doporučují obsah fluoridu v pitné vodě pod 0,7 miligram na litr. Je ale na rozhodnutí státních a místních samospráv, jestli toto doporučení vyslyší. V roce 2022 podle CDC dostávalo fluorizovanou vodu 63 procent Američanů, novější data zatím nejsou k dispozici.

Přínosy, rizika a obavy

Hodnoty nad 1,5 miligramu na litr zvyšují zdravotní rizika, jako jsou zlomeniny kostí, nemoci štítné žlázy nebo poškození nervového systému, poznamenala agentura Reuters. Přílišný obsah může způsobit také zubní fluorózu, což je poškození skloviny následkem vysokého množství fluoru v organismu.

Několik studií prokázalo, že fluorid je bezpečný a účinný způsob prevence zubního kazu. Přibírá další minerály, jako je vápník a fosfát, které posilují zubní sklovinu a brání kyselinám vytvářeným bakteriemi. Zdraví ústní dutiny může mít vliv i na celkový zdravotní stav člověka.

Po druhém nástupu Donalda Trumpa se ale tato praxe stává kontroverznější než kdy dříve. Už v březnu se stal Utah prvním státem, který zakázal fluorizaci a mnoho dalších samospráv o tom diskutuje. Proti zákazu, který v březnu podpisem potvrdil tamní guvernér Spencer Cox, se postavila americká zubařská asociace ADA.

Přidávání látky do vody bylo sporné už dříve. Odpůrci v minulosti vyjadřovali obavy třeba ze zabarvení zubů či rakoviny kostí. Přicházeli také s tvrzeními, že fluorizace se rovná hromadné medikaci a porušuje tak tedy osobní svobody.

V poslední době se zase poukazuje na výzkumy, které ukazují souvislost mezi fluoridem a snížením IQ u dětí. Tyto výsledky, které byly silně kritizovány, se ale týkaly mnohem vyšších koncentrací, než jaké se nacházejí v pitné vodě většiny Američanů.

Kaz z Calgary

Dá se vlastně poznat, jestli fluorid dětem prospívá, nebo škodí, a to nikoliv na základě nutně omezených výzkumů z laboratoří, ale přímo z terénu? Ano, díky tomu, že se některá města rozhodla v minulosti s fluorizací přestat, je takových dat k dispozici dostatek.

Jedním z těchto míst bylo kanadské Calgary. Tam přestali fluorid přidávat do městské vodovodní sítě roku 2011. Šlo o rozhodnutí městských radních, které odmítali zubaři, pediatři i další experti na zdravotnictví. Stejný krok udělalo Juneau na Aljašce.

Podrobně se analýze věnoval odborný web Science News, který hovořil s vědci a dalšími odborníky v obou městech, aby zjistil, co se může stát, když místní samosprávy přestanou přidávat látku do pitné vody.

Klíčovou osobou v Calgary byla socioložka Lindsay McLarenová, která zkoumala, jestli se po odstranění fluoridu zhoršila kvalita zubů u žáků druhých tříd základních škol. Jako kontrolní skupinu si vybrala město Edmonton, jež leží ve stejné provincii a má podobné podmínky pro život – jen se tam voda nikdy nepřestala fluorizovat.

V Calgary se povedlo prozkoumat 2649 žáků přibližně sedm let po ukončení fluorizace, takže se pravděpodobně s fluoridem v pitné vodě nikdy významněji nesetkaly. Zubní kaz mělo 65 procent z nich. V Edmontonu mělo zubní kaz 55 procent dotázaných na přibližně stejně velkém vzorku. Na populační úrovni to podle McLarenové je poměrně významný rozdíl, který se navíc při delším (ne)používání bude zřejmě ještě zvětšovat.

McLarenová nebyla jedinou vědkyní, která se Calgary věnovala. Loni se jiný výzkum podíval na počet dětí, které musely kvůli zubnímu kazu podstoupit celkovou anestezii. V letech 2018 až 2019 bylo 32 z každých deseti tisíc dětí v Calgary, ale pouze sedmnáct na deset tisíc v Edmontonu.

V Calgary se lidé po poskytnutí důkazů rozhodli fluorizovanou vodu do města vrátit. Stalo se to roku 2021, kdy pro to hlasovalo 62 procent obyvatel.

Aljašští zubaři mají práce dost

V aljašském Juneau udělali stejný krok jako v Calgary, ale už v roce 2007. Tehdy také po rozhodnutí radních, kteří vycházeli z expertízy šestičlenné městské komise. Její předseda označil výsledky zprávy za nedostatečné a vycházející z nekvalitních výzkumů. Nicméně nakonec doporučil, aby město fluorizaci zastavilo.

Následný vývoj byl podobný jako v Calgary. Průměrný počet ošetření zubního kazu u dětí do šesti let vzrostl z 1,5 ošetření na dítě v roce 2003 na 2,5 v roce 2012.

Náklady na tato ošetření po zohlednění inflace vyskočily od roku 2003 do roku 2012 v průměru o 303 dolarů. Tato péče je zpravidla placená ze systému Medicare nebo Medicaid, takže náklady hradí daňoví poplatníci.

Juneau je jedním z amerických měst, kde se voda nefluorizuje dodnes.

Korelace není kauzalita

Odpůrci fluoridu ve vodě se nejčastěji odvolávají na kontroverzní systematický přehled, který vydal před rokem americký Národní toxikologický program, jenž funguje pod ministerstvem zdravotnictví. Přehled dospěl s „mírnou jistotou“ k závěru, že voda s více než 1,5 miligramy na litr je spojena se sníženým IQ u dětí. Tyto výsledky nebyly nikdy vyvrácené a vypadají jako věrohodné. Zmiňovaná dávka je ale více než dvojnásobná, než doporučuje CDC.

Autoři přehledu nedokázali prokázat, jestli také nízké koncentrace fluoridu, jaké se vyskytují v upravené pitné vodě ve Spojených státech, mají na IQ dětí negativní vliv. Kromě toho pouhé zjištění souvislosti nedokazuje, že vyšší hladiny fluoridu způsobily snížení IQ, upozorňuje Národní toxikologický program.

Jde o známý vztah „korelace není kauzalita“, jinými slovy, souvislost může být náhodná nebo daná něčím úplně jiným. Typickým případem je menopauza a hormonální terapie. Studie prokázaly, že ženy s hormonální terapií mají nižší riziko infarktu – to by naznačovalo, že právě hormonální terapie snižuje hrozbu tohoto zdravotního problému.

Jenže detailní studie prokázaly, že hormonální terapie naopak pravděpodobnost infarktu zvyšuje – i když jen drobně. Správným vysvětlením je, že hormonální terapii si platí častěji bohatější lidé, kteří současně mají lepší životní styl a kvalitnější potravu, čímž se vysvětluje nižší pravděpodobnost infarktů.

Evropská cesta

Evropa fluoridovou otázku vyřešila už na konci dvacátého století, kdy se většina zemí rozhodla, že s fluorizací po necelém půlstoletí skončí. Hlavním argumentem bylo, že tato látka se dostává k dětem v dostatečném množství díky zubním pastám.

Tento způsob, kdy se látka dostane přímo na zuby, je navíc mnohem účinnější a cílenější, než když je pouze ve vodě.

Když se v Československu v padesátých letech dvacátého století řešilo, jestli fluorid do pitné vody přidávat, nebo ne, vybrali si vědci k experimentu Tábor a Písek. V Táboře se pitná voda fluorem obohacovala, v Písku ne.

Před průzkumem lékaři děti v obou městech vyšetřili, a to jak jejich zuby, tak i celkový zdravotní stav. Díky tomu měli vědci k dispozici velký soubor dat, který měl sílu prokázat účinnost nebo neúčinnost tohoto prvku.

Stomatologické vyšetření u dětí po šesti letech fluorizace prokázalo až osmdesátiprocentní redukci kazu u těch, které pily takto upravenou vodu od narození. A současně se nenašel žádný nežádoucí účinek.

Zdroj: Medical Tribune

Proč tedy sever Ameriky tento boj stále ještě vede? Největší pozitivní efekt fluoridace vody byl pozorován u socioekonomických skupin obyvatel s nižším postavením. Americká společnost je takto rozdělená stále mnohem více než na starém kontinentu, takže je tam také výrazně silnější skupina chudých, kteří svým zubům nevěnují dostatečnou péči.

Například průzkum z loňského roku prokázal, že si zuby pravidelně a dostatečně (tedy dvakrát denně) nečistí asi třetina amerických dětí – fluor ve vodě je tak pro ně jedinou možností, jak si zuby chránit.

Podíl.