
Obce a města dál navyšují zůstatky na účtech. Ke konci čtvrtletí tam měly spolu s kraji uloženo rekordních více než 550 miliard korun. Suma přitom podle ministerstva financí dál poroste. Řada celostátních politiků proto své kolegy na komunální úrovni vyzývá k větším investicím. Pomoci jim v tom má i spolupráce v rámci společenství obcí. Institut funguje od loňského ledna.
Středočeský Jankov, Olbramovice a Votice spolu s dalšími dvanácti obcemi spolupracují pod názvem Mikroregion Voticko. Takzvané společenství obcí jednotlivým starostům pomáhá například s investicemi. „Leckdy se nemohou zorientovat ve všech těch složitých dotačních podmínkách. A je tam samozřejmě i ta složka výběrového řízení,“ vysvětlil aspekty kooperace předseda Mikroregionu Voticko a starosta Ratměřic Viktor Liška (STAN).
Jedno výběrové řízení vedení společenství vypsalo aktuálně samo. Hledá sílu, která by právě s dotacemi starostům pomáhala. Dalšího, takzvaného létajícího úředníka, chce mít společenství od září. „Ten dělá správní řízení, tedy to papírování, tu administrativu, která starosty zatěžuje,“ přiblížil Liška.
K polovině března stát evidoval napříč republikou celkem čtyřiadvacet podobných společenství. Nejvíc jich vzniklo ve Středočeském kraji a na Vysočině. Stát mohou žádat o dotaci. „Tady je možnost využít práce jednoho například účetního nebo jednoho ředitele školy pro více obcí. To je trend, který se nám líbí,“ pochvaluje si místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09).
„Cítím i jistou nadbytečnost. Máme tady místní akční skupiny, máme další typy společenství obcí,“ poznamenal člen sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Robert Stržínek (ANO).
„Praha zaspala“
Samosprávy hospodaří s vysokými přebytky dlouhodobě. Proti loňsku jsou ale nižší. Kraje skončily v závěru března v devatenáctimiliardovém plusu, obce v pětimiliardovém. Pokud se přičte i hlavní město, je to více než trojnásobek. „Praha opravdu zaspala, neinvestuje. Je vidět, že se několik let v metropoli příliš nic nepohnulo,“ je přesvědčený místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
„Bohužel jsme v situaci jako v posledních letech, kdy obce i kraje docela podstatně podhodnocují daňové příjmy a nadhodnocují velice výrazně i plánované investiční výdaje a rozpočtují neúměrné rezervy,“ míní ředitel odboru financování územních rozpočtů ministerstva financí Miroslav Matej.
„Připravují se velké investice do bydlení, výstavba metra D. Ale je už potřeba, aby ty investice dostaly nějakou dynamiku. Byl bych velmi rád, kdyby města a obce víc investovaly,“ poznamenal člen sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Jiří Havránek (ODS).
„Chtějí dokončit, co slíbili“
„To, co se může stát starostovi nejhoršího, je porušení rozpočtové kázně, kdy už jsou tam pak trestněprávní postihy. Takže pokud se to nezmění, tak tento trend bude stále. Starostové budou konzervativní jak na straně výdajů, tak příjmů,“ vysvětlila výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.
Podle zástupců samospráv se starostové investovat snaží. Jak moc se jim to daří, ukáže konec roku. A nejen ten. „Šetří peníze na to, aby mohli v tom příštím volebním roce opravdu finalizovat, připravit a zrealizovat maximum staveb a dokončit to, co občanům před čtyřmi lety slíbili,“ nastínila Vladyková.
„Do budoucna nelze očekávat nějaké dramatické navýšení investic. A to ani na území Prahy, která se potýká s realizací velkých investičních infrastrukturních celků,“ upozornil Miroslav Matej. Vyšší investice v následujících letech resort od samospráv čeká třeba v oblasti komunitní energetiky.