Aktual.: 9.05.2025 18:07
Praha – Komunisté si dnes v Praze připomněli osvobození hlavního města a Československa Rudou armádou před 80 lety. Nejdříve se sešli na demonstraci na Klárově, později uctili památku padlých vojáků na tradiční pietě na Olšanských hřbitovech. Ke vchodu na hřbitov přišli i příznivci Ukrajiny, kteří dávali najevo nesouhlas s ruskou agresí vůči sousední zemi a s postoji komunistické strany. Policisté při shromáždění na Klárově zadrželi muže, který měl na oblečení písmeno Z, které se stalo symbolem ruské agrese na Ukrajině a jehož nošení na veřejnosti je trestné.
Na Olšanské hřbitovy dorazili Češi i rusky mluvící účastníci. Nesli rudé vlajky s nápisem KSČM (Komunistická strana Čech a Moravy) a české vlajky. Skupina aktivistů u vchodu měla ukrajinské vlajky a transparent s nápisem „Vítáme delegáty Ruské teroristické federace“. Na akci dohlíželi policisté, včetně antikonfliktního týmu.
Účastníci komunistické akce vyzdobili hroby květinami a zemřelé vojáky uctili minutou ticha. Na akci promluvila bývalá poslankyně KSČM a předsedkyně pražského výboru strany Marta Semelová. Mimo jiné vyzvala účastníky akce, aby nereagovali na „provokace“ proukrajinských aktivistů. Piety se zúčastnila i bývalá novinářka Jana Bobošíková, někdejší sociálnědemokratický ministr zahraničí Jan Kavan nebo místopředseda KSČM Petr Šimůnek.
Proukrajinští aktivisté mezitím pouštěli z megafonu projev o Ukrajině a písničky, včetně například skladby Bratříčku, zavírej vrátka od Karla Kryla, která byla reakcí na invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968.
Také odpoledne u stanice metra Malostranská si komunisté připomínali události z května 1945, tedy osvobození Prahy i většiny tehdejšího Československa Rudou armádou. Sešly se tam podle zpravodajky ČTK stovky lidí. Řečníci na akci varovali před přepisováním historie a kriticky hodnotili současnou situaci v Česku i ve světě. Společně se pak vydali na Letnou, část účastníků pak pokračovala k ruskému velvyslanectví na náměstí Borise Němcova v Bubenči. Tam poděkovali za ruský podíl na osvobození Československa.
Jednoho z účastníků demonstrace na Klárově, který měl na sobě písmeno Z, zadržela policie. „Při této demonstraci policisté omezili na osobní svobodě muže, který měl na sobě zakázaný symbol. Je podezřelý z jednoho z trestných činů proti lidskosti, skončil na policejní služebně,“ řekla ČTK mluvčí pražské policie Eva Kropáčová.
Vojáci Rudé armády vstoupili do Prahy 9. května 1945, už po kapitulaci německých jednotek. Svedli ale ještě řadu bojů a donutili i členy SS, kteří byli stále ochotni bojovat, aby Prahu vyklidili. Mnozí rudoarmějci to zaplatili životem.
Několik dní předtím – 5. května – začalo pražské povstání. V ulicích vyrostlo více než 1500 barikád, které hájilo přes 30.000 povstalců. Podařilo se jim přimět Němce ke kapitulaci, zabránili mnohonásobně většímu krveprolití a vyvolali rychlejší příchod Rudé armády. Dnem nejtěžších bojů byl 7. květen, kdy v kritických chvílích přišla Praze nečekaná pomoc od Ruské osvobozenecké armády generála Andreje Vlasova, složené z bývalých rudoarmějců, kteří v německém zajetí vstoupili do nacistických služeb. Velitele povstání generála Karla Kutlvašra po puči komunisté odsoudili na doživotí, perzekvováni byli také další představitelé povstalců.
