
Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,5 procenta. Dostala se tak na nejnižší úroveň od začátku prosince 2021. Podle analytiků vývoj ekonomiky dával argumenty pro snížení sazby i pro její ponechání na 3,75 procenta. Guvernér ČNB Aleš Michl řekl, že prostor pro další snižování sazeb je omezený a tento krok je podmíněný tím, že v české ekonomice budou slábnout proinflační rizika.
Michl nechtěl blíže komentovat, zda bylo středeční snížení sazeb na delší dobu poslední. „Panuje shoda, že prostor pro další snížení sazeb je omezený. Další snižování je podmíněno tím, že se budou snižovat proinflační rizika v domácí ekonomice. Proto si necháváme všechny možnosti nadále otevřené,“ řekl.
Při dalším nastavování sazeb bude bankovní rada podle Michla vycházet z nových dat o vývoji ekonomiky a jejich dopadů pro inflační vývoj. V tomto směru bude sledovat i vývoj v obchodních vztazích mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Guvernér zdůraznil, že bankovní rada bude postupovat tak, aby se podařilo inflaci dlouhodobě stabilizovat v blízkosti dvouprocentního cíle centrální banky.
Michl také uvedl, že bankovní rada si nyní mohla dovolit snížit sazby, protože i po poklesu budou působit restriktivně na budoucí inflaci. „Druhý důvod je, že se výrazně snížilo riziko dovezené inflace ze zahraničí,“ dodal. Upozornil, že se letos výrazně snížily světové ceny surovin.
Bankovní rada snížila ve stejném rozsahu jako základní úrokovou sazbu také lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, nově činí 4,5 procenta. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, bankovní rada snížila na 2,5 procenta.
ČNB v době inflační vlny držela základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, snižovat ji začala v prosinci 2023. Od loňského listopadu bankovní rada střídá snížení sazeb o čtvrt procentního bodu a jejich ponechání beze změny. Ke snížení zatím sáhla vždy při představení nové prognózy, předchozí pokles byl v únoru.
Trh změnu očekával
Snížit základní úrokovou sazbu na 3,5 procenta je podle analytiků v souladu s převažujícím očekáváním na finančním trhu. Důvodem poklesu je podle nich vývoj inflace.
„Vývoj i výhled inflace nabízel prostor pro opatrné snižování úrokových sazeb ČNB a bankovní rada část tohoto prostoru na svém květnovém zasedání využila,“ uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Očekává, že ČNB letos sníží své úroky ještě na srpnovém zasedání a repo sazba by se následně mohla po delší dobu ustálit na úrovni 3,25 procenta.
Také hlavní ekonom Deloitte David Marek takový krok očekával. „Jsem rád, že k tomu ČNB přistoupila, protože česká ekonomika v současné situaci potřebuje snížení úrokových sazeb. Byla by chyba a promarněná příležitost, kdyby ČNB teď váhala,“ poznamenal.
„Michl se tradičně snažil snížení sazeb kompenzovat jestřábí rétorikou, výroky, že ČNB chce držet úrokové sazby na dostatečně restriktivní úrovni, než bude inflace plně pod kontrolou v blízkosti dvou procent,“ míní analytik Citfinu Miroslav Novák. Ohledně toho, jak bude ČNB dále postupovat se sazbami, podle něj nic zásadního nezaznělo.
Analytik XTB Pavel Peterka dodal, že kurz koruny na rozhodnutí bankovní rady ČNB o poklesu sazeb příliš nereagoval. Přišlo podle něj velmi mírné posílení koruny, které pravděpodobně bude umazáno ve zbytku obchodního dne. „Je to dáno tím, že trhy s tímto výsledkem jednání počítaly. Ten byl tak v kurzu koruny už před zasedáním zaceněn,“ podotkl.
ČNB nadále čeká letos růst HDP o dvě procenta
Centrální banka zároveň ponechala beze změny výhled hospodářského růstu v letošním roce na dvou procentech. Zhoršila ale očekávaný růst v příštím roce na 2,1 procenta proti 2,4 procenta, která očekávala v únoru. Výhled průměrné inflace pro letošní i příští rok ČNB zhoršila o 0,1 procentního bodu, když předpokládá letos 2,5 procenta a příští rok 2,2 procenta.
Hospodářský růst podle ČNB táhne zejména spotřeba domácností, kterou podpořily růst reálných mezd a snížení úrokových sazeb. Zahraniční poptávka ale zůstává utlumená, a to zejména kvůli poklesu evropského průmyslu. Do budoucna představují pro zahraniční poptávku nejistotu cla spojená s obchodní politikou Spojených států.