Aktual.: 5.05.2025 14:49

Praha – Uvalení stoprocentních cel na všechny filmy vyrobené mimo USA, které avizoval americký prezident Donald Trump, by na české producenty určitě mělo dopad, ale ne likvidační. ČTK to řekl předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. Odhadl, že americké zakázky tvoří asi polovinu ze všech zahraničních v Česku. Šlajer stejně jako šéfka Státního fondu audiovize Helena Bezděk Fraňková současně poukázala na nejasnosti chystaného kroku, mimo jiné vzhledem ke globálnímu propojení filmového průmyslu a velkých internetových platforem. Ministerstvo kultury bude analyzovat, jak by českou audiovizi případná americká cla ovlivnila.

Trump na své sociální síti Truth Social oznámil clo ve výši 100 procent na všechny filmy vyrobené v zahraničí. Filmový průmysl v USA včetně Hollywoodu podle něj záměrně ničí cizí státy, což považuje za hrozbu pro národní bezpečnost. Nad záměrem však podle médií panuje mnoho nejasností.

„Mělo by to dopad, ale nebylo by to likvidační,“ reagoval na Trumpovo prohlášení Šlajer. Český trh se už musel adaptovat na nové podmínky při předloňské stávce hollywoodských filmařů, při níž se zastavila výroba. „Přežili jsme to,“ uvedl Šlajer s tím, že čeští producenti nezávisejí na jednom typu zakázek. V Česku se točí hodně evropských filmů, jsou i jiné mimoevropské zakázky, dodal.

Poukázal na to, že americký prezident zmínil film, ale 70 až 80 procent výroby zadávají televizní a internetové platformy. Ty jsou navíc globální a svůj obsah nevytvářejí v USA, ale jinde, v Evropě či například v Koreji. Zda by se vztahovala na takovou produkci cla, není vůbec jasné. Šlajer i proto očekává tlak amerických filmařů proti oznámenému záměru stoprocentních cel.

Bezděk Fraňková ČTK řekla, že po Trumpově oznámení na sociální síti zůstává leccos nejasného. A to zejména kvůli globálnímu propojení filmového průmyslu, které se netýká jen filmové produkce, ale zejména velkých internetových platforem Netflix, Amazon či Disney.

„Platformy nejsou teritoriálně odděleny, není jasné, kdo by komu platil clo,“ uvedla. Například Netflix si zřídil evropskou centrálu v Amsterodamu, Disney v Paříži a Amazon v Lisabonu. A to zejména z toho důvodu, že natáčení filmů v USA bylo podle ředitelky fondu asi o 40 procent dražší oproti Evropě.

Ministerstvo kultury podle mluvčí Jany Malíkové situaci průběžně sleduje a možné dopady na český audiovizuální sektor bude analyzovat. „V tuto chvíli je předčasné spekulovat o konkrétních důsledcích, jde o prvotní oznámení v médiích. Podpora audiovizuálního průmyslu je prioritou této vlády, plán pobídek je dán českou legislativou,“ uvedla na dotaz ČTK Malíková.

V Česku mohou filmaři čerpat pobídky, tedy peníze, které stát vyplatí po konci natáčení na území republiky. Novela zákona o audiovizi pobídky letos zvýšila z 20 na 25 procent a v případě animace a postprodukce až na 35 procent skutečně vynaložených uznatelných nákladů.

U zahraničních filmařů je populární zejména Praha. Pro Apple TV+ v tuzemské metropoli vzniká série Foundation, natáčel se mimo jiné seriál Blade Runner 2099 nebo celovečerní film Netflixu podle knihy Kosmonaut z Čech (Spaceman of Bohemia). Netflix v Praze natáčel i snímek The Gray Man. V minulosti se v Česku natáčely například akční thrillery Mission: Impossible a Bournova identita, komiksový Hellboy nebo bondovka Casino Royale. Česku v oboru konkurují okolní státy, jako jsou Polsko, Maďarsko či pobaltské republiky.

Analytik: Cla na filmy zasáhnou český filmový průmysl, ekonomiku jako celek ne

Americká cla na filmy natočené mimo Spojené státy by mohla uškodit českému filmovému průmyslu a přivodit výpadek příjmů některým oblíbeným filmovým lokalitám. Na českou ekonomiku jako celek ale vzhledem k velikosti tuzemského filmového průmyslu významný dopad mít nebudou, řekl ČTK hlavní ekonom XTB Pavel Peterka. Americký prezident Donald Trump v neděli oznámil záměr uvalit cla na zahraniční filmy mířící do USA.

„Pokud budou cla na filmy natočené mimo USA skutečně zavedena, tak je to špatnou zprávou pro české filmaře. Americký trh je tím největším trhem na světě a platí to i pro oblast filmu a filmového průmyslu. Přijít o přístup nebo část přístupu na tento trh by tak mohlo být pro český film problémem. Sekundárním problémem by mohlo být i omezení spolupráce filmařů z různých regionů, což může mít také negativní dopad na objem zakázek,“ uvedl Peterka.

Potíže ale mohou podle něj mít i američtí filmaři. „Jsou zvyklí natáčet a spolupracovat po celém světě. Náklady na změnu i na třeba i dražší produkci v USA se samozřejmě promítnou do ziskovosti i aktivity filmařského průmyslu v USA,“ řekl.

Pokud by uvalení cel omezilo produkci amerických filmů v Česku, pocítily by to podle Peterky i rozpočty samospráv. „Výpadek by mohla pocítit i města a další populární filmové lokality v České republice, které pravidelně za úplatu poskytují natáčecí prostor zahraniční filmové produkci,“ uvedl.

Zároveň ale zdůraznil, že pro českou ekonomiku jako celek by cla na filmy neměla významný dopad. „Nepopírám samozřejmě negativní dopady na náš filmový průmysl. Jeho podíl na HDP je ale v zásadě velmi malý, což omezuje dopady na růst HDP, zaměstnanost či výběr daní v celé ekonomice,“ uvedl Peterka.

Podíl.