Státní rozpočty budou muset v následujících zhruba patnácti letech počítat s náklady na realizaci projektu dostavby Dukovan, sdělil v pořadu Otázky Václava Moravce ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Alokovaná částka se podle něj v rozpočtu objeví už v roce 2026. Hnutí ANO, pokud v příštím volebním období povládne, s tím podle místopředsedy poslaneckého klubu Patrika Nachera počítá. Rozhodnutí označil za rozumné. Zakázka na dva nové jaderné bloky má při současných cenách vyjít na 400 miliard a financovat ji bude státní půjčka.
O podpisu finální smlouvy na dostavbu Dukovan s jihokorejskou KHNP ve středu rozhodla vláda, dojít k tomu má 7. května. Garanci subdodávek pro české firmy však neobsahuje. Podle Vlčka při podpisu smlouvy s KHNP budou ale také připraveny smlouvy o smlouvách budoucích pro české firmy. První blok v Dukovanech by měl být hotový v roce 2036.
„Státní rozpočty budou muset počítat v dalších zhruba patnácti letech s realizací tohoto projektu právě v situaci, kdy český stát přebírá osmdesát procent vlastnictví na projektu Elektrárny Dukovany II,“ uvedl Vlček. Společnosti ČEZ má zůstat dvacetiprocentní podíl.
Částka vyčleněná na tento účel se podle ministra projeví už v rozpočtu v roce 2026 či o rok později a svou výší se bude odvíjet od finančního kalendáře projektu. V následujících čtyřech letech se počítá s dalšími projekčními pracemi tak, aby mohla začít samotná výstavba jaderných bloků, dodal.
„V době, kdy začne financování nových jaderných bloků, skončí financování PoZE (podporovaných zdrojů energie, pozn. red). Ty věci se budou vykrývat,“ dodal Vlček. K navýšení deficitů veřejných financí kvůli této kompenzaci proto podle něj výrazně nedojde.
Nacher kritizoval garanci subdodávek
Místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher dostavbu Dukovan vítá. Hnutí ANO je tak podle něj srozuměné s tím, že pokud povládne, deficity veřejných financí se budou navyšovat kvůli zmíněnému státnímu financování. „Je to jedna z věcí, jež bych zařadil mezi rozumná rozhodnutí, která má každá zodpovědná vláda do budoucna v oblasti energetiky plánovat. U jádra je to na deset dvacet let dopředu,“ sdělil.
Za problematickou ale považuje garanci subdodávek. „Pokud si vzpomínám, na začátku dohoda s Jihokorejci byla jiná. Nakonec jsme skončili na třiceti procentech subdodávek, ale nebudou v (hlavní) smlouvě,“ řekl. Česko podle něj v těchto věcech „neumí vystupovat sebevědomě“. „Třicet procent je málo,“ dodal.
Podle Vlčka nicméně budou při podpisu s KHNP připraveny také smlouvy o smlouvách budoucích pro české firmy, například na turbínový ostrov. „Jsme na té hranici třiceti procent,“ doplnil.
Další zakázky podle něj českým firmám zajistí navazující projekty. „V regionu Třebíčska jsou v realizaci dopravní stavby, investice za zhruba patnáct miliard korun, na kterých se primárně budou podílet a podílí už dnes české firmy,“ řekl Vlček. Celkový cíl zapojení tuzemských podniků ve výši šedesáti procent z celého projektu přitom považuje za reálný a dosažitelný.
Šichtařová: Nejde o nové zdroje
Ekonomce Markétě Šichtařové (Svobodní a SPD) vadí, že nejde o nové zdroje energie, jak je prezentováno, ale o nahrazení dvou dosluhujících bloků. „Kdyby nebylo výdajů na Green Deal a další nesmysly, tak by se to v tom (rozpočtu) schovalo celkem bezproblémově,“ řekla k financování. Dostavba Dukovan proto podle ní ceny energií nezlevní.
Šichtařová rovněž varovala, že Česko podle ní bude nejpozději v roce 2027 s výrobou energie deficitní, protože ubývají jiné zdroje. „Jsme teprve na začátku našich energetických problémů. Nemluvím ani o tom, že před nedávnem jsme měli blackout na Pyrenejském poloostrově. Ten hrozí i u nás vzhledem k tomu, jak se zapojuje čím dál tím větší podíl obnovitelných zdrojů.“
Za výpadky ve Španělsku a v Portugalsku podle ekonomky stály obnovitelné zdroje, o nichž hovoří jako o nespolehlivých. Na otázku moderátora pořadu Václava Moravce, odkud tyto informace o příčině blackoutu čerpá, uvedla, že vychází ze svých rozhovorů s českými energetiky. (Ve Španělsku prozatím probíhá vyšetřování možných příčin a oficiální závěr zveřejněný nebyl – pozn. red.)
„Nestrašte lidi. Je to poplašná zpráva,“ reagoval na Šichtařovou Vlček. Pyrenejský systém s českou soustavou je navíc podle něj nesrovnatelný. „Máte ale pravdu v jedné věci. Pokud nebudeme dělat zodpovědné kroky, na přelomu dvacátých a třicátých let můžeme mít nedostatek energie, ale proto tyto kroky děláme,“ řekl ministr. Jako příklad jmenoval schválení takzvaného lex plyn.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) připomněl, že důvody výpadků ve Španělsku jsou dosud neznámé. „Neznáme je a je zbytečné strašit veřejnost čímkoliv,“ uvedl s dodatkem, že v zemi minulý týden byl. Příčina se podle něj bude řešit na expertní úrovni.
Podpisu podle Vlčka už nic nebrání
Podpisu smlouvy s Korejci ve středu 7. května by podle Vlčka už nemělo nic bránit. Francouzská společnost EDF přitom podala u Krajského soudu v Brně žalobu proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který zamítl její námitky k jadernému tendru na nové bloky v Dukovanech. „Nemám informaci o tom, že by tam mělo být nějaké ohrožení nebo zpoždění,“ uvedl ministr.
O výstavbě dvou nových jaderných reaktorů rozhodla vláda loni v červenci. Dala přednost nabídce korejské KHNP před nabídkou EDF. Dalšího uchazeče, společnost Westinghouse, ze soutěže vyřadila už dříve.
