Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.
Když se podá první dávka vakcíny do pravé ruky, má nějaký dopad, když se ta druhá píchne do stejné, nebo opačné končetiny? Může to znít docela banálně, ale vědci měli už delší dobu indicie, že by to to mohlo mít nečekaně silný vliv. A tak se to rozhodli prozkoumat.
Výzkum proběhl v Austrálii, nejprve na myších a posléze na lidských dobrovolnících. Vědci zjistili, že po podání vakcíny se specializované imunitní buňky zvané makrofágy „připravují“ uvnitř lymfatických uzlin. Tyto makrofágy pak řídí rozmístění paměťových B buněk tak, aby účinněji reagovaly na posilovací vakcínu podanou ve stejném rameni. Zjednodušeně: když se dá druhá dávka vakcíny do stejné ruky jako ta první, přinese to lepší výsledek.
Tyto závěry podle autorů přinášejí nejen nové informace, ale hlavně nabízejí snadné vylepšení pro zvýšení účinnosti současných i budoucích vakcín. „Jedná se o zásadní objev v tom, jak se imunitní systém organizuje, aby lépe reagoval na vnější hrozby. Příroda přišla s tímto geniálním systémem a my mu teprve nyní začínáme rozumět,“ uvedli autoři studie, která vyšla v odborném časopise Cell.
„Jedinečným a elegantním aspektem této studie je schopnost porozumět rychlému vytváření účinných reakcí na vakcíny. Toho jsme dosáhli rozborem složité biologie u myší a poté jsme prokázali podobné výsledky u lidí. To vše jsme provedli v místě vzniku vakcinační odpovědi, v lymfatické uzlině,“ dodali.
Proč tolik záleží na místě očkování
Princip očkování je dobře známý: injekcí se do těla dostane neškodná verze patogenu. Ta se „filtruje“ přes lymfatické uzliny, které fungují podobně jako výcvikové tábory v armádách: právě tam probíhá trénink organismu na situaci, kdy by tělo potkalo opravdu nebezpečnou verzí patogenu. Vědci už dříve zjistili, že paměťové B buňky, které jsou klíčové pro tvorbu protilátkových reakcí při návratu infekce, se zdržují v lymfatické uzlině nejblíže místu vpichu.
V této studii se díky nejmodernějšímu zobrazovacímu zařízení, jež vědci použili, ukázalo, že paměťové B buňky cestují do vnější vrstvy místní lymfatické uzliny, kde úzce spolupracují s makrofágy, které se zde nacházejí. Když byla do stejného místa podána posilovací dávka, tyto připravené makrofágy už byly ve střehu, takže účinně zachytily vetřelce a aktivovaly paměťové B buňky k tvorbě vysoce kvalitních protilátek.
„Makrofágy jsou známé tím, že pohlcují patogeny a odstraňují odumřelé buňky, ale náš výzkum naznačuje, že ty v lymfatických uzlinách, které jsou nejblíže místu vpichu, hrají také hlavní roli při organizování účinné reakce na vakcínu při dalším vpichu. Na místě vpichu tedy skutečně záleží,“ konstatoval spoluautor studie Rama Dhenni z Garvanovy univerzity.
Klinická studie to potvrdila
Celý tento výše popsaný výzkum probíhal v laboratorních podmínkách. To ale Australanům nestačilo, a tak se rozhodli pro menší test na lidských dobrovolnících. Provedli klinickou studii s třiceti zájemci, kteří dostali mRNA vakcínu proti covidu od společnosti Pfizer-BioNTech. Dvacet účastníků dostalo posilovací dávku do stejného ramene jako první dávku, deset dostalo druhou injekci do opačné ruky. A stalo se opravdu to, co vědci předpokládali.
„U těch, kteří dostali obě dávky do stejného ramene, se neutralizační protilátky proti SARS-CoV-2 vytvořily výrazně rychleji – už během prvního týdne po druhé dávce,“ informovali výzkumníci. „Tyto protilátky ze stejné skupiny byly také účinnější proti variantám, jako jsou delta a omikron. Po čtyřech týdnech od očkování už měly obě skupiny podobné hladiny protilátek, ale rozdíl ve vzniku této včasné ochrany by mohl být během epidemie klíčový,“ dodali.
Časem se tedy rozdíl v ochraně zmenšuje, ale pokud je nutné očkovat během pandemie, jako se to dělo s covidem-19, pak tyto první týdny kvalitní ochrany mohou znamenat obrovský rozdíl. Nikoliv pro jedince, ale na úrovni populace by to mohlo podle této studie hrát významnou roli. „Strategie stejného ramene by mohla pomoci rychleji dosáhnout stádové imunity, což je důležité zejména u rychle mutujících virů, kde záleží na rychlosti reakce,“ dodali autoři.
