Se stárnutím je spojená celá řada změn, k nimž patří rostoucí objem v pase po čtyřicítce. Navzdory tomu, jak důležitý vliv má břišní tuk na zdraví, se tomuto fenoménu vědci zatím příliš nevěnovali. Teď s novým pohledem přišla studie, kterou vydal odborný časopis Science.
Čtyřicátníky spojuje kromě věku také to, že kolem jejich pasů velmi často přibývá tuku v útvarech, které až do té doby nemuseli znát. Problém to je především zdravotní: břišní tuk totiž zpomaluje metabolismus, urychluje stárnutí a v důsledku vede k celé řadě zdravotních problémů. Například zvyšuje riziko cukrovky, srdečních a dalších chronických problémů.
Důvodů je samozřejmě více, souvisejí se způsobem života, stravou i pohybem. Ale existují také hlubší příčiny, jež nyní analyzovala skupina vědců, kteří své výsledky vydali v odborném žurnálu Science. A to, co zjistili, by podle nich mohlo pomoci nejen v lepším pochopení problému, ale dokonce i v nových terapiích, jež by mohly prodloužit období života, které člověk stráví v dobrém zdravotním stavu.
„Lidé s přibývajícím věkem často ztrácejí svalovou hmotu, a naopak jim přibývá tělesný tuk, i když jejich tělesná hmotnost zůstává stejná,“ uvedla doktorka Annabel Wangová, která je spoluautorkou této studie a pracuje jako docentka molekulární a buněčné endokrinologie v Arthur Riggs Diabetes & Metabolism Research Institute. „Zjistili jsme, že stárnutí spouští vznik nového typu dospělých kmenových buněk a zvyšuje tak masivní produkci nových tukových buněk v těle, hlavně v oblasti břicha.“
Výzkum na myších i lidských buňkách
Vědci provedli řadu pokusů, nejprve na myších. Když se jejich předpoklady potvrdily, přešli na experimenty s lidskými buňkami. Zaměřili se na takzvanou bílou tukovou tkáň (WAT), což je právě ta tkáň, která je zodpovědná za tloustnutí spojené s věkem.
Věda už dlouho ví, že tukové buňky se s přibývajícím věkem zvětšují. Ale vědci měli podezření, že WAT nabývají na objemu i jiným mechanismem: tedy výrobou nových tukových buněk. To by znamenalo, že jejich teoretický potenciál růstu by mohl být neomezený. Při ověřování této hypotézy se vědci zaměřili na adipocytární progenitorové buňky (APC), skupinu kmenových buněk ve WAT, které se vyvíjejí v tukové buňky.
Vědci nejprve transplantovali APC z mladých a starších myší do opačné skupiny mladých myší. Ukázalo se, že APC ze starších zvířat rychle vedly k vytvoření obrovského množství nových tukových buněk. V opačném případě (tedy transplantaci od mladších zvířat těm starším) se ale nic takového nestalo. Autoři studie pak porovnali aktivitu genů APC u mladých a starších myší: u mladých byly APC sotva aktivní, u myší středního věku se probudily a začaly produkovat nové tukové buňky. Co to všechno znamená?
Malé změny mají velké dopady
„Zatímco schopnost většiny dospělých kmenových buněk růst s věkem slábne, u APC je tomu naopak – stárnutí uvolňuje schopnost těchto buněk vyvíjet se a šířit,“ uvedli autoři. „Jedná se o první důkaz, že naše břicha se s věkem zvětšují kvůli vysoké produkci nových tukových buněk APC.“
Stárnutí také transformovalo APC na nový typ kmenových buněk, takzvané věkově specifické preadipocyty (CP-A). Buňky CP-A vznikají ve středním věku a aktivně produkují nové tukové buňky, což vysvětluje, proč starší myši více přibývají na váze.
Stejné výsledky pak vědci identifikovali také na lidské tkáni.
„Naše výsledky zdůrazňují význam kontroly tvorby nových tukových buněk pro řešení obezity související s věkem,“ dodávají autoři „Pochopení úlohy CP-A při metabolických poruchách a toho, jak tyto buňky vznikají během stárnutí, by mohlo vést k novým lékařským řešením pro redukci břišního tuku a zlepšení zdraví a dlouhověkosti.“
