Před devětatřiceti lety došlo k největší jaderné havárii v dějinách. V tehdejším Sovětském svazu explodoval čtvrtý blok Černobylské jaderné elektrárny. Po výbuchu se do atmosféry uvolnil radioaktivní mrak. Sovětské úřady se nejprve snažily tragédii utajit. To se ovšem nepodařilo, jelikož radioaktivní kontaminace byla ekvivalentem čtyř set jaderných bomb svržených na Hirošimu. Poškozený reaktor byl pak postupně zakryt ochranným sarkofágem.
Zlomovým datem se stal 26. duben roku 1986. Noční pokus na čtvrtém reaktoru černobylské jaderné elektrárny se totiž vymkl kontrole. Následný výbuch rozmetal do ovzduší silně radioaktivní materiál, který následně do vzduchu uvolňoval i požár střechy.
O evakuaci třiapadesáti tisíc obyvatel nedalekého města Pripjať úřady rozhodly až po třiceti šesti hodinách, když první den vysoké ozáření zabilo dva energetiky a hasiče. Dalších 52 pak onemocnělo.
V následujících měsících se uzavřená zóna rozšiřovala až do okruhu třiceti kilometrů od elektrárny. Do konce roku 1986 bylo vystěhováno 150 tisíc lidí. Do roku 2000 dokonce přes 350 tisíc.
Svět se o katastrofě dozvídal postupně. Radioaktivní mrak se rozšířil nad velkou část Evropy.
Záchranné práce a nový sarkofág
V Černobylu mezitím pokračovaly záchranné práce. Vrtulníky trosky zasypávaly pěti tisíci tunami materiálu. Úniky radiace však zastavily až za devět dní. Od června do listopadu 1986 pak vznikal první železobetonový sarkofág, který už ale za několik let hrozil zhroucením.
Nový kryt, který zakonzervoval původní stavbu, byl zprovozněn v roce 2019. Finančně ho podpořilo 45 zemí, včetně Česka.
Obavy z ruské agrese
Velké obavy o stavbu vyvolala ruská agrese proti Ukrajině. Hned v první den plnohodnotné invaze, tedy 24. února 2022, obsadila komplex ruská vojska a zajala tři stovky civilních pracovníků a členů ostrahy. Okupanti se stáhli až po šesti týdnech.
„Jaderným částem jsme poskytovali maximální ochranu. I za těch okolností se náš úkol neměnil. Žili jsme, stejně jako oni (okupanti), v informačním vakuu,“ popisoval po osvobození 8. dubna 2022 inženýr pro fyzickou ochranu elektrárny Valerij Semjonov.
Ruští vojáci se zakopávali v zamořeném Červeném lese, kde se radiace vířením prachu zvýšila. Okolí zaminovali a v elektrárně zničili auta, počítače a přístroje za 135 milionů dolarů. Sarkofág ale zůstal nedotčen.
To se změnilo 14. února letošního roku, kdy jej zasáhl bezpilotní letoun. Podle Kyjeva šlo o ruský dron s vysoce výbušnou hlavicí. Radiace v okolí se nezvýšila, nový sarkofág ale přestal plnit svou ochrannou funkci.
