V sobotu uplyne osmdesát let od osvobození Brna od nacistů. Ti sváděli tvrdé boje s postupující Rudou armádou už několik dní před tím v okolí města. Boje o Brno si vyžádaly mnoho obětí na životech. Zahynulo dvanáct set místních obyvatel, dvanáct tisíc rudoarmějců a sedm tisíc německých vojáků.
„Po několikatýdenních těžkých bojích proti fašistickým vojskům, která se bránila na moravskoslovenské hranici, zejména na jih od Brna na čáře Ořechov, Holasice, Šitbořice, zahájila 23. dubna v 9 hodin Rudá armáda dělostřeleckou přípravu útoku na Brno,“ referovala dobová média o konci války v Brně.
O den později byl 2. ukrajinský front pod vedením maršála Rodiona Jakovleviče Malinovského připravený k závěrečnému úderu na město. V tomto směru bylo soustředěno tisíc děl a raketometů.
„Velká část rudoarmějců přijela na koních. Ono se to málo ví, protože pozdější filmová tvorba to moc nepoužívala. Rudá armáda na Moravě používala jezdecko-mechanizované svazy. Byly to tanky, dělostřelectvo a pěšáci, kteří byli na koních. Bylo to z praktického hlediska, protože Rudá armáda neměla svůj vlastní obranný transportér, jako měli Němci. Používala americké transportéry, kterých byl nedostatek. Ale také kvůli rychlosti, ty tankové svazy se pohybovaly velmi rychle a pěchota je následovala,“ popsal organizátor historické akce ve Slavkově u Brna Ivan Vystrčil.
24. dubna osvobodila Rudá armáda předměstí Brna Tuřany. 25. dubna vnikli sovětští vojáci do prostoru Králova Pole a Soběšic a obsadili všechna východní předměstí. A nakonec přišel 26. duben 1945 – v osm hodin ráno začaly boje ve vnitřním městě.
Tisíce mrtvých včetně civilistů
Boje o Brno byly úporné a vyžádaly si mnoho obětí na životech. Německá vojska se stáhla na sever Brna a kladla vytrvalý odpor až do konce války. Podle historiků Univerzity obrany při bojích přišlo o život dvanáct set Brňanů, zhruba dvanáct tisíc rudoarmějců a rumunských vojáků. Němci ztratili přibližně sedm tisíc mužů.
Nejintenzivnější boje se vedly například v Medlánkách, Bystrci, Soběšicích nebo Řečkovicích. „Pěší Němci utekli přes kopce směrem na Bystrc. Motoristé se museli vracet do Pisárek, protože vyhodili most v Jundrově a pak se už nemohli dostat dál,“ popsal pamětník Erich Veselý.
Rizikem byla pro Sověty Brněnská přehrada, do její hráze totiž Němci umístili protitankové miny, které chtěli odpálit po přiblížení sovětských tanků. Rudoarmějci však včas dostali varování a miny odpáleny nebyly.
Chování ruských vojáků nebylo podle některých pamětníků jenom pozitivní. „Pamatuju si, že můj tatínek měl hlavu v dlaních. Byl u toho a nemyslel si, že to takhle dopadne, když nějaký ruský voják znásilnil ženu z vedlejšího domu. Chlapi se sebrali a šli si stěžovat ruskému důstojníkovi. Ten nechal nastoupit vojáky, žena ukázala na toho, kdo ji znásilnil, důstojník ho vzal stranou a zastřelil,“ vyprávěl pro Paměť národa Rudolf Vévoda.
Poničena byla skoro každá druhá budova
Brno samotné bylo těžce postiženo jak předchozími leteckými nálety, tak poté přímými boji v ulicích. Poničena byla prakticky každá druhá budova. Škody se odhadovaly na víc než půl druhé miliardy korun.
Jednou z těch, jejíž zkázu zcela symbolicky zaznamenali také filmaři, byl takzvaný Německý dům, který se stal centrem brněnských Němců. „Letecká puma udělala konec této pýše brněnských Němců. Nyní dynamitové nálože odstraňují zbytky budovy,“ popisoval v srpnu 1945 Týden ve filmu.
Měsíc po osvobození Brna také přišlo na řadu vysídlení Němců. Tehdy tvořili téměř třicet procent brněnského obyvatelstva.
