Aktual.: 23.04.2025 13:38

Olomouc – O budoucím využití české části ropovodu Družba, kterým do Česka desítky let proudila ropa z Ruska a nyní jej nahradil rozšířený ropovod TAL, je třeba rozhodnout do dvou až tří let. Po tu dobu bude možné ropovod Družba udržet v zakonzervovaném stavu. Využití ropovodu Družba bude součástí chystaného strategického projektu, o jeho podobě zatím není rozhodnuto. ČTK to dnes na konferenci Dny teplárenství a energetiky 2025 v Olomouci řekl předseda představenstva společnosti MERO ČR Jaroslav Pantůček.

Do České republiky od minulého týdne poprvé v historii díky dokončení rozšíření ropovodu TAL neproudí ruská ropa a Česko se po více než 60 letech stalo nezávislé na ropovodu Družba. Ještě loni ropovod Družba do ČR dodal 2,7 milionu tun ropy, což představovalo 42 procent celkového objemu. ČR může nově ze západních ropovodů čerpat až osm milionů tun ropy ročně. Toto množství zcela pokryje spotřebu rafinerií v Česku. Z ropovodu Družba neproudí ropa do ČR už několik týdnů.

Odborníci připraví varianty možného využití ropovodu Družba. „Bude se jednat o velký strategický projekt, který spadne asi až na budoucí vládu. Ropovod Družba ve stavu, v jakém nyní je, to znamená zaplněný ropou a pod tlakem, může vydržet dva až tři roky. Do té doby se musí rozhodnout, jaké bude jeho další využití,“ uvedl Pantůček. V úvahu podle něj připadají varianty, které počítají se zachováním přepravy ropy či jiného média, vyprázdněním ropovodu a jeho natlakováním dusíkem či využití potrubí například při trasování datových kabelů. „Teď zpracováváme studie, které vyhodnotíme. Jakmile budeme mít výsledky, tak s nimi seznámíme veřejnost,“ řekl Pantůček.

Celková délka trasy ropovodu Družba v ČR včetně zdvojení je nyní 473 kilometrů. O jeho osudu podle Pantůčka rozhodne i výsledek válečného konfliktu na Ukrajině, kterou v roce 2022 napadlo Rusko. Z Oděsy na pobřeží Černého moře totiž vede ropovod, který je napojený na ukrajinskou větev ropovodu Družba. Díky tomu by touto částí ropovodu Družba mohla do Česka proudit ropa z různých částí světa a Ukrajinci by z tranzitních poplatků financovali poválečnou obnovu. „Je to varianta, která by byla super. Otázka ale je, jak dopadne válečný konflikt a zda Oděsa zůstane v ukrajinských rukou. Scénářů je hodně, proto je třeba mít více variant (využití ropovodu Družba),“ dodal Pantůček.

O uskutečnění projektu TAL-PLUS, který zajistil zvýšenou přepravní kapacitu evropského ropovodu TAL, rozhodla česká vláda v listopadu 2022. Reagovala tím na ruskou invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Technické práce byly spuštěny v květnu 2024. Projekt TAL-PLUS si podle Pantůčka vyžádá investici mezi 1,3 až 1,6 miliardy korun, financování zajistila firma MERO z vlastních zdrojů.

Transalpinský ropovod TAL existuje od roku 1967 a nyní se poprvé dostane na maximální výkony, na které byl projektován. Začíná v italském Terstu, pokračuje do Rakouska a Německa.

Podíl.