Jednání ministrů zahraničí Spojených států, Británie, Francie, Německa a Ukrajiny o příměří v rusko-ukrajinské válce bylo odloženo, oznámila dopoledne britská diplomacie. K rozhovorům se tak ve středu podle ní scházejí pouze nižší exekutivní činitelé. Ovšem z Ukrajiny do Londýna přicestovali ministři zahraničí a obrany Andrij Sybiha a Rustem Umerov a šéf kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak. Výsledky schůzky nemají být zveřejněny.
„Jsme připraveni postupovat co nejkonstruktivněji – stejně, jako jsme to dělali dříve, abychom dosáhli bezpodmínečného příměří, po němž bude následovat nastolení skutečného a trvalého míru,“ uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X po telefonátu s britským premiérem Keirem Starmerem, přiblížil server The Kyiv Independent (KI).
Americký ministr zahraničí Marco Rubio měl podle některých médií na schůzce původně předložit návrh, jehož součástí mělo být zmrazení konfliktu přibližně na aktuální bojové linii a uznání Krymu za ruské území. Moskva ukrajinský poloostrov v rozporu s mezinárodním právem anektovala v roce 2014. Zelenskyj však v úterý večer uvedl, že Kyjev ruskou svrchovanost nad Krymem právně uznat nehodlá. Rubio pak oznámil, že do Londýna nepřijede a že se rozhovorů v Londýně místo něj zúčastní Trumpův vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg.
Schůzka se koná v době, kdy Kyjev čelí rostoucímu tlaku, aby reagoval na návrh USA. Členové Trumpovy administrativy měli představit plán ukrajinským a evropským představitelům během pařížských jednání 17. dubna. Očekávalo se, že na středeční londýnské schůzce bude mít prostor Kyjev pro svou reakci, která bude rozhodující k tomu, jestli bude návrh oficiálně představen Moskvě.
„NATO není na stole“
Kellogg nedávno řekl televizi Fox News, že „NATO není na stole“. Tím vyloučil, že Washington v rámci mírové dohody zvažuje případný vstup Ukrajiny do Aliance.
Kyjev opakovaně prohlašuje, že neuzná ruskou okupaci žádného ukrajinského území, včetně Krymu. Pokud by se potvrdil návrh USA, jak o něm napsal The Wall Street Journal, tak by to znamenalo dramatický posun od desetileté politiky Washingtonu. Zároveň by to bylo v rozporu s mezinárodním právem, které považuje anexi z roku 2014 za nezákonnou, zdůraznil server KI.
Americký prezident Donald Trump 21. dubna řekl, že existuje „velmi dobrá“ šance na dosažení dohody, a označil nedávné rozhovory za produktivní. Washington již dříve naznačil, že pokud nedojde k významnému pokroku, může v nadcházejících dnech ukončit své zprostředkovatelské úsilí.
Vývoj jednání
V sobotu vyhlásil ruský vládce Vladimir Putin jednodenní velikonoční „příměří“, které ale bylo podle Zelenského ze strany Moskvy porušeno asi 3000krát. Kyjev navrhl samostatné třicetidenní příměří zaměřené na zastavení útoků dronů a raket dlouhého doletu na civilní infrastrukturu, napsal server KI s odkazem na Zelenského příspěvek na Telegramu. Putin uvedl, že Kreml se musí tímto návrhem „zabývat“.
Americký prezident Trump před svým zvolením prohlašoval, že pokud se dostane do Bílého domu, rusko-ukrajinskou válku rychle ukončí. V této rétorice pokračoval i po své lednové inauguraci. Přímo s Putinem si volal 12. února, následně i se Zelenským. Ten pak prohlásil, že Ukrajina nepřijme žádnou dohodu, kterou by uzavřely Moskva a Washington bez Kyjeva.
Ve druhé polovině února se uskutečnila první americko-ruská jednání. Bílý dům tehdy uvedl, že ministři zahraničí Marco Rubio a Sergej Lavrov se shodli na vytvoření vyjednávacích týmů, které začnou pracovat na co nejrychlejším ukončení ruské války na Ukrajině.
Očekávání vzbuzoval další telefonát mezi Trumpem a Putinem z 18. března. Podle prohlášení Bílého domu a Kremlu se prezidenti shodli na pozastavení útoků na energetické objekty na třicet dnů. Ukrajinský prezident vzkázal, že Kyjev podporuje americký návrh energetického klidu zbraní. Moskva i Kyjev se však poté obviňovaly z pokračování úderů.
Několik dnů poté USA oznámily uzavření dvou dohod s Ukrajinou a Ruskem o zastavení bojů v Černém moři a ukončení úderů na energetická zařízení. Zatímco podle Ukrajiny začalo příměří platit okamžitě, Kreml napřed požadoval zrušení sankcí. Dva dny obě země podle Kyjeva na energetiku neútočily, ale následně Ukrajina obvinila Rusko, že v Chersonu zasáhlo energetickou infrastrukturu.
Dohoda o nerostech a otázka americké vojenské pomoci Ukrajině
Během února Trumpova administrativa usilovala také o uzavření dohody o těžbě vzácných nerostů na Ukrajině. Její podobu se podařilo dojednat a na začátku března se konala schůzka v Bílém domě, kde měli Trump a Zelenskyj stvrdit ekonomickou spolupráci. Schůzka ovšem vyústila v nevídanou slovní roztržku před kamerami v Oválné pracovně, po níž se dvě strany rozešly bez dojednání jakýchkoli výsledků.
Trump zkritizoval Zelenského, že mu není dostatečně vděčný a není „připravený na mír“. Evropští lídři posléze vyjadřovali podporu Zelenskému a vyjadřovali kritiku jednání Trumpa a členů jeho okolí. O několik dní později americká média s odvoláním na zdroje z americké administrativy napsala, že Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině, včetně sdílení zpravodajských informací.
Z rozhovorů mezi Spojenými státy a Ukrajinou konaných 11. března v saúdskoarabské Džiddě vyplynulo, že Ukrajina je připravena přijmout americký návrh na zahájení okamžitého třicetidenního příměří, zatímco USA ihned obnoví vojenskou pomoc Kyjevu.
V druhé polovině dubna Ukrajina a Spojené státy podepsaly memorandum o záměru uzavřít dohodu o ukrajinských vzácných kovech, uvedla na sociální síti X ukrajinská ministryně hospodářství Julia Svyrydenková. Poznamenala, že ještě zbývá hodně práce, ale současné tempo a značný pokrok dávají důvod očekávat, že „dokument bude pro obě země velmi přínosný“.
Memorandum je podle ní krokem na cestě k dohodě o ekonomickém partnerství a vzniku investičního fondu pro rekonstrukci Ukrajiny. Za velmi důležité Svyrydenková označila to, že memorandum vyjadřuje „přání amerického lidu investovat společně s ukrajinským lidem do svobodné, suverénní a bezpečné Ukrajiny“.
