V Rusku pokračují represe proti opravdovým i domnělým odpůrcům režimu. V úterý moskevský soud odsoudil čtyři novináře k pěti a půl letům vězení za údajnou spolupráci s Navalného protikorupčním fondem, petrohradský soud zase potrestal kadeřnici za údajnou diskreditaci ruské armády. Usnesení soudu ukazují na zhoršující se lidskoprávní situaci v zemi.
Sice stojí v prosklené vězeňské budce, přesto však má evidentně dobrou náladu. Kamerám a lidem v soudní síni posílá rukama gesta srdíček. Kadeřnici z Petrohradu Annu Alexandrovovou obvinili, že na sociálních sítích zveřejnila osm protiválečných zpráv. Žena popřela, že by se něco takového mělo stát, a tvrdí, že jde o falešné nařčení, za kterým stojí hádka o pozemek se sousedy.
Soud na obhajobu ale nebral ohled a v úterý rozhodl: Anna Alexandrovová stráví pět let a dva měsíce ve vězení za šíření falešných zpráv o ruské armádě. Její sousedka pak televizi BBC přiznala, že to byla skutečně ona, kdo si stěžoval prokuratuře. Alexandrovová totiž měla poslat její dceři snímky z války na Ukrajině a ona ji chtěla potrestat.
Budova soudu, kde se konal proces s žurnalisty. | Foto: Reuters
„Je to vlastně další důkaz toho, že je to v Rusku čím dál horší. Byla obviněna na základě udání, to je bohužel v dnešním Rusku něco úplně běžného,“ tvrdí Alexandra Skorvid z organizace Gulag.cz. „Byla obviněna z toho, že napsala posty na sociálních sítích, kde kritizovala vládu. U soudu ale dokonce i obžaloba musela uznat, že většinu příspěvků paní Alexandrovová sama nenapsala. To ale nijak nebránilo tomu, aby byla odsouzena,“ říká.
Režim přitvrzuje i vůči novinářům
V úterý poslal režim do vězení nejenom Alexandrovovou, ale i čtyři novináře. Už ne v Petrohradu, ale o 700 kilometrů dál, byli čtyři žurnalisté uvězněni za účast na aktivitách Fondu boje proti korupci (FBK), který založil Alexej Navalnyj. Organizaci ruské úřady prohlásily za extremistickou. Antonina Favorskaja, Konstantin Gabov, Sergej Karelin a Artem Kriger dostali pět a půl roku vězení. Podrobnosti obvinění nejsou známy, protože soudní jednání probíhala za zavřenými dveřmi. To je ostatně podle Skorvid pro dnešní justici v Rusku příznačné.
„Poměrně často se dnes můžeme setkat s tím, že soudy probíhají v uzavřeném režimu bez přístupu veřejnosti a médií, takže my vlastně známe často pouze až ten trest samotný,“ doplnila.
Skorvid upozornila také na podobný případ, který se odehrál v listopadu loňského roku. Tehdy soud odsoudil 68letou dětskou lékařku Naděždu Bujanovou na pět a půl roku v trestanecké kolonii. Vdova po vojákovi zabitém při invazi si tehdy na sociální síti ve videu stěžovala na to, že pediatrička jejího syna údajně prohlásila, že jsou ruští vojáci na Ukrajině legitimním vojenským cílem. Odsouzení se opíralo o výpověď jejího sedmiletého dítěte.
„Diskreditace ozbrojených sil“ a „šíření falešných zpráv o armádě“ se v Rusku stalo trestným činem několik týdnů po začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Od začátku války Kreml zintenzivnil represe proti disentu, uvěznil stovky oponentů a kritiků a umlčel nezávislá média. Podle organizací OVD-Info a Memorial je v Rusku aktuálně z politických důvodů stíháno přes tři tisíce lidí, zhruba polovina z nich je ve vězení.
