Vláda plánuje zvednout výdaje na obranu až na tři procenta HDP. Politici nyní zvažují, kde na to vzít peníze. Někteří po vzoru odvodů energetických firem a bank navrhují i speciální daň pro zbrojní průmysl. Jako jedno z možných opatření to navrhuje třeba předseda ANO Andrej Babiš. Ministryně obrany Jana Černochová a šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) jsou ale proti. Otázku, jak vyšší výdaje na obranu financovat, řeší i odborníci.

Resort obrany za současné vlády uzavřel kontrakty už za 435 miliard korun. Investuje také do logistiky nebo zásob munice. Přesto to podle něj kvůli dluhu z minulosti a nové bezpečnostní situaci nestačí. Jak vyšší výdaje financovat, nyní kromě vlády řeší i studie odborníků z Karlovy univerzity.

„Buď snížíme jiné výdaje, nebo zvýšíme příjmy, nebo se budeme více zadlužovat. Z těchto tří možností, pokud jde o rychlost, tak rychle můžeme zvýšit jenom zadlužení,“ tvrdí člen NERV Petr Jánský z Centra veřejných financí Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Investice do obrany se projevují s poměrně velkým časovým odstupem. To, co zaplatíme nyní, se projeví za pět až deset let ve schopnostech zbrojních sil. Z tohoto pohledu bych preferoval spíše ambicióznější tempo zvyšování obranných výdajů,“ říká Vojtěch Bahenský z Pražského centra pro výzkum míru Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

ANO preferuje speciální daň

O tom, že výdaje na obranu mají růst do roku 2030 postupně až na nejméně tři procenta HDP, rozhodla vláda svým usnesením na začátku března. Podle opozičního ANO přitom ale ani letošní rozpočet dosud požadovaných dvou procent nedosahuje. Na pokrytí zvýšených výdajů preferuje hnutí speciální daň.

„Windfall tax. Tak jak to má ČEZ a banky, ale ty tomu nějakým způsobem unikly. Já myslím, že to dává logiku. Proč by lidi měli platit vyššími daněmi za zbrojení? My říkáme (navyšování výdajů na obranu) ano, hlavně řekněte, kam chcete investovat,“ upřesňuje postoj ANO Babiš.

„Zbrojaři mají nehorázné zisky, vydělávají na válce, takže příští rok vláda říká (že bude Česko vydávat na obranu) 2,2 procenta HDP. To je navýšení o 34 miliard. A pokud tyhle firmy mají zisky v desítkách miliard, tak proč je nezdanit?“ dodává.

„Většina firem v České republice má třeba osmdesát procent civilní výroby a dvacet procent vojenské výroby. Co chceme zdaňovat? A když to opravdu uděláme, tak ty firmy přesunou výrobu,“ oponuje prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.

Koalice mimořádnou daň odmítá

„Vyšší daňové zatížení výrobců mi smysl nedává. Co ale dává smysl, je třeba založení nějakého národního fondu obrany, kam by mohly finančními dary přispívat české domácnosti, ale také významní investoři nebo významné firmy,“ říká místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09).

Proti zdanění je i šéfka resortu obrany. „Pokud bychom teď tyto firmy zdanili, tak to přesně bude mít ten efekt, z kterého se bude radovat Ruská federace, že se na nějakou dobu opět výrazným způsobem pozastaví výroba i rozvoj zbrojního průmyslu a to přece je něco, co si nemůžeme jako Evropa dovolit,“ míní Černochová.

Ta hledá možné zdroje s ministrem financí. „Není to o tom, že bychom začali teď jednat. Pan ministr má nějaké varianty a ve chvíli, kdy budou známé, tak je představíme veřejnosti,“ uvádí Černochová.

SPD je proti navyšování výdajů nad dvě procenta HDP

Mimořádná daň se nelíbí ani opozičnímu SPD. „Je potřeba transparentně soutěžit jednotlivé strategické a významné projekty a v žádném případě nepřekračovat dvě procenta HDP, ani nezvyšovat daně a ani se nezadlužovat,“ vysvětluje postoj hnutí člen sněmovního výboru pro obranu Radovan Vích.

I letos chce vláda dosáhnout minimálně dvouprocentních výdajů na obranu. O tom, jak se daří závazek naplňovat, má ministryně své vládní kolegy informovat do konce června. Resort má letos podle Černochové v rozpočtu přes 154 miliard korun, dalších zhruba šest a půl pak na obranu vydávají další instituce. Celkem suma přesahuje 160 miliard.

Závazkem jsou pro letošní rok dvě procenta HDP, což aktuálně vychází na necelých 168 miliard. Číslo o něco snížila nové prognóza ministerstva financí, které odhaduje menší hospodářský růst. I tak ale stále chybí sedm miliard. Zároveň by Česko během května mělo dostat výsledky auditu NATO. Ten určí, které loňské útraty nakonec uzná jako výdaje na obranu.

„My ty výdaje máme samozřejmě i v roce 2025. A když je obhájíte jednou, tak už je obhájíte i podruhé. Ne výši, ale obhajujete účel výdaje, zda se dá označit jako obranný,“ vysvětluje Stanjura.

„Vládní rozpočtová rezerva je prázdná už od zhruba 15. března, protože poslední zbytky, které tam byly, se použily na obnovitelné zdroje. To je tedy i ohrožení bezpečnostní, kdyby se cokoliv stalo,“ říká bývalá ministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová.

Podíl.