Nově sankcionovaná běloruská novinářka Natalia Sudlianková byla v Česku dlouho vnímána jako disidentka, jeden ze zlomů ale přišel v době nelegální anexe ukrajinského Krymu Ruskem. Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) v tuzemsku řadu let skrytě a vědomě pracovala pro ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. V Česku žije s rodinou, která tu může zůstat.
Sudlianková je od středy nežádoucí osobou a republiku musí opustit nejpozději 1. května, tedy do třiceti dní od chvíle, kdy ji česká vláda zařadila na vnitrostátní sankční seznam. „Její činnost byla financována přímo z Ruska, v posledních letech jí byly vypláceny desetitisíce euro v kryptoměnách,“ oznámil šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.).
O aktivitách novinářky a propojení s Moskvou informovala ministra BIS. Ta uvedla, že Sudlianková v tuzemsku šířila dezinformace a propagandu v oblasti bezpečnosti a energetiky.
„Jednalo se o poměrně výraznou spolupracovnici zpravodajských služeb, nejen protože tady aktivně šířila ruskou propagandu, ale byla v podstatě tím, kdo vymyslel celé to schéma a řídila tu způsob, kterým se ruské dezinformace šířily,“ popsal mluvčí BIS Ladislav Šticha.
Jejím řídícím důstojníkem byl šestatřicetiletý Alexej Nikolajevič Šavrov. I toho česká vláda dala na sankční seznam. „Alexej Šavrov je důstojníkem ruské zpravodajské vojenské služby GRU. Byl to on, kdo jí zadával úkoly, s kým konzultovala, a byl to také on, kdo ji vyplácel,“ upozornil Šticha.
Útěk před Lukašenkovým režimem
Sudlianková do Česka přišla na konci devadesátých let coby uprchlice před režimem běloruského diktátora Alexandra Lukašenka. Začala spolupracovat s Rádiem Svobodná Evropa, přispívala do novin a časopisů a vystupovala i v dalších médiích jako komentátorka.
V roce 2002 se stala šéfredaktorkou týdeníku Pražský telegraf. Řadu let byla vnímána jako bojovnice proti běloruskému režimu.
„Jeden ten zlom byl určitě rok 2014, kdy Rusko anektovalo Krym na Ukrajině a ona chodila do médií a říkala, že to není až takový problém, že to je boj dvou oligarchů, že ruská armáda není na Ukrajině, a snažila se to nějakým způsobem relativizovat,“ poznamenala redaktorka Deníku N Zdislava Pokorná.
Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov v rozporu s mezinárodním právem po referendu, které Ukrajina označuje za protiústavní. Většina států světa anexi neuznala.
Telefon v pátek Sudlianková nezvedala. Na sankčním seznamu je kromě ní dvanáct dalších fyzických a dvě právnické osoby. Nejvíce – devět – je z Ruské federace. Jako první na něj byl umístěn v dubnu 2023 patriarcha Kirill.
