Americký prezident Donald Trump včera představil plán, který výrazně mění americkou obchodní politiku. Zavádí celoplošná cla ve výši minimálně 10 procent na veškerý dovoz, a k tomu tzv. odvetná opatření, která se dotknou desítek států, včetně těch v Evropské unii. Jenomže odborníci si lámou hlavou, jak na výši odvetných cel Trump a jeho tým přišli.
Při představování celní tabulky Trump zdůraznil, že cílem je napravit dlouhodobě nevýhodné obchodní vztahy a ochránit americkou ekonomiku před neférovými praktikami jiných států. Na země Evropské unie uvalil cla 20 procent. „Pokud chcete nulová cla, vyrábějte svoje produkty tady v Americe,“ prohlásil Trump před Bílým domem.
Obchodní přebytek jako klíč
Podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila je výpočet Trumpových odvetných cel jednoduchý. Jde o obchodní deficit dané země vydělený číslem o exportu do USA. „Vezmi obchodní přebytek, vyděl ho exportem a pak to všechno dej, co, třeba na polovinu. Proč na polovinu? Proč ne,“ vysvětluje Navrátil.
To, že za čísly stojí obchodí přebytek, si myslí i novinář Martin Weiss: „Kolikrát můžete číst, že Trump chápe mezinárodní obchod jako bilanci u firmy, tedy že deficit znamená, že ho okrádají? A odmítat uvěřit tomu, že by takovou blbost myslel vážně? Jenže myslí. Ta cla jsou procentuální přebytek v obchodu s USA.“
Desetinná čárka
Ekonom Petr Bartoň si hraje s myšlenkou desetinné čárky. „Někdo v (Trumpově) tabulce jenom posunul desetinnou čárku. Skutečná cla Evropské unie na USA jsou nyní 3,9 procenta. Trump má v tabulce u EU 39 procent. Jenom posunul desetinnou čárku, vydělil dvěma, zaokrouhlil nahoru, a tak vzniklo 20 % na EU. Tak jednoduché to je,“ míní Bartoň.
Čína čelí novému 34procentnímu clu, které se přidává k již existujícím dovozním poplatkům zavedeným začátkem roku. Podobně výrazně se zvedne clo na produkty pocházející z Vietnamu, a to téměř o polovinu.
V seznamu států, které nebyly zmíněny ve středečním oznámení, figurovaly Mexiko a Kanada, se kterými mají Spojené státy uzavřenou dlouhodobou dohodu o volném obchodu. I přesto se ani těmto zemím nevyhýbají důsledky nové obchodní strategie.
Cla se nevyhnula ani tučňákům
Na řadu produktů z Kanady a Mexika se již dříve vztahovala cla, která nová politika pouze rozšiřuje. Významným příkladem jsou v zahraničí vyráběné automobily – ty budou od čtvrtka zatíženy 25procentním clem. Kanada jakožto klíčový dodavatel vozidel a automobilových komponentů do USA tímto opatřením výrazně utrpí.
Trump zahrnul do nových desetiprocentních cel i vzdálené neobydlené sopečné ostrovy, jejichž jedinými „obyvateli“ jsou kolonie tučňáků. Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy, ležící nedaleko Antarktidy a spravované Austrálií jako její vnější území, patří k nejodlehlejším koutům planety. Diplomat Jan Sechter za tímto krokem vidí Trumpovu snahu zamezit obcházení: „Dostaly sazbu 10 procent, protože Austrálie, ke které patří, má také 10 procent. Jinak by se Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy brzy staly fakturační adresou pro dovozy z Austrálie do USA.“
