Milion lidí v Česku nemá praktického lékaře, část ho sehnat nemůže, část mít nechce. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky tak čerpají péči na pohotovostech či u specialistů, což vše prodražuje. Řekl to při příležitosti zahájení kampaně 11 milionů důvodů. Ordinací lékařů pro dospělé je zhruba pět tisíc, kvůli stárnutí populace jich do deseti let bude potřeba o pětinu více.
Dětských praktiků jsou asi dva tisíce, kolem 130 tisíc dětí není u žádného registrováno. „V ideálním případě vyřeší praktický lékař většinu pacientových zdravotních problémů. Zároveň ho nasměruje tak, aby se v tom systému pohyboval efektivně,“ zdůraznil Šonka.
V současné době ale podle něj síť ordinací není dostatečná, aby poptávku pacientů dokázala pokrýt. Předseda sdružení doplnil, že je třeba se zaměřit i na lidi, kteří se domnívají, že registraci u praktika nepotřebují. „Špatné je, že do systému vstupují špatnými dveřmi. Jejich pohyb v systému je chaotický, což vše prodražuje,“ dodal.
„Praktický lékař by měl vyřešit osmdesát procent zdravotních problémů populace a spotřebovat na to patnáct procent rozpočtu,“ doplnil předseda Společnosti praktického lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Svatopluk Býma. Čtyřicet procent rozpočtu by podle něj měly čerpat běžné nemocnice a ambulantní lékaři, dalších čtyřicet pak nejspecializovanější centra, která pokrývají pět procent péče.
V letošním roce hospodaří veřejné zdravotní pojištění s 528 miliardami korun, přímo na zdravotní péči jde 515 miliard. Na péči praktických lékařů je z nich vyhrazeno 30,7 miliardy, tedy necelých šest procent.
Lékaři chtějí pro každý kraj řešení na míru
Ve zmíněné kampani chtějí lékaři prezentovat řešení na míru každému kraji, která budou zároveň reagovat na jejich specifika. Jen tak je podle nich možné čelit výzvě v podobě stárnutí obyvatelstva a epidemie chronických onemocnění a prodlužovat délku života prožitého ve zdraví. V tomto parametru podle nich Česko citelně zaostává za vyspělými evropskými zeměmi.
Jednou ze změn jsou podle Šonky třeba týmové praxe, kde spolupracuje více lékařů, což umožní například pokrýt delší ordinační dobu. „Usilujeme o to, aby se do roku 2035 staly dominantním modelem poskytování primární péče,“ dodal s tím, že jen v lednu a únoru letošního roku jich vzniklo 150.
Podle Šonky se v posledních letech z padesáti na šedesát procent podařilo zvýšit podíl lidí, kteří chodí na pravidelné preventivní prohlídky. Dodal, že od července by navíc měla začít platit vyhláška, která bude měnit jejich obsah. Lékaři by podle něj měli mít možnost u pacienta vyšetřit laboratorně více parametrů a častěji měřit činnost srdce na EKG. „Mnohem dříve se tak zachytávají chronická onemocnění jako cukrovka nebo dislipimédie (poruchy metabolismu),“ upřesnil.
Do budoucna se podle něj počítá i s tím, že by lékaři výsledky svých vyžádaných laboratorních vyšetření u konkrétního pacienta sdíleli, aby se stejné testy neopakovaly. To by mohlo i ušetřit peníze.
