Premiér Petr Fiala (ODS) vyloučil, že by za jeho vlády mohla začít platit vyhláška, podle níž by poskytovatelé internetového připojení měli uchovávat adresy webových stránek, na které se lidé připojují. Příslušnou novelu vyhlášky připravovaly na úrovni pracovní skupiny resorty průmyslu a vnitra. Měla pomoct policistům lépe zacílit vyšetřování. Kritici jí ale vyčítali přílišný zásah do soukromí.
Operátory podle prezidenta Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiřího Grunda zástupci resortů o svém záměru řádově zvýšit objem ukládaných dat o provozu zákazníků předem neinformovali. V návrhu vyhlášky přitom pracují s předpokladem, že vše má začít fungovat od 1. července, což je podle Grunda technicky nerealizovatelné.
„Otázku toho, zdali se už jedná o špiclování občanů a otevírání Pandořiny skřínky Velkého bratra, nechám na politicích. My bychom očekávali, že o tak velkém zásahu do soukromí deseti milionů obyvatel České republiky se nejprve povede seriózní politická debata. To, že to přišlo formou návrhu přidání jedné věty do aktualizované vyhlášky, bez jakékoli širší diskuse, je velmi nestandardní,“ upozornil Grund.
Vyhlášku zkritizoval například předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Za Piráty chci jasně říct, že tenhle státní dohled nad návštěvníky internetových stránek odmítáme. Nikdo nemá slídit v tom, na jaké weby koukáte,“ uvedl.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na síti X napsal, že chápe, že jakékoli zásahy do soukromí budí emoce. „Osobně žádné ‚šmírování‘ rozhodně nepodporuju. Pokud vyhláška, o které teď běží odborná diskuse, takové riziko obsahuje, přese mě určitě neprojde,“ doplnil.
„Nejsem asi schopen akceptovat to, že pan ministr teď dává ruce pryč od něčeho, co vyhlašoval před dvěma lety jako jednu z priorit a posílal na základě toho i dopis směrem k evropským orgánům,“ podotkl člen sněmovního podvýboru pro e-government Jiří Havránek (ODS).
Premiér Fiala vyloučil, že by nová pravidla mohla začít platit. „Ne. Nic takového za mé vlády realizováno nebude,“ sdělil na síti X.
Část opozice navrhovala téma zařadit na program pátečního jednání sněmovny, koalice ale zhruba po čtyřhodinové debatě o programu nově navržené body vetovala. „Základní otázkou je, komu ten návrh vlastně prospívá, protože na to doplatí běžní občané a kyberzločinci si s tím poradí,“ domnívá se místopředseda ANO Robert Králíček.
Podle předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka by to bylo rozšiřování šmírování. „Tedy obrovský zásah do soukromí každého jednotlivého občana,“ upozornil.
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) ujistil, že se nejedná o schválenou verzi, ale o návrh, který běží mezi odborníky v rámci meziresortního řízení. „Pokud by z vyhlášky vyplývalo riziko šmírování, nebude mít podporu ani mou, ani pana ministra vnitra a nedovolíme, aby vešla v platnost,“ doplnil.
Další pokus
Resort vnitra o podobné rozšíření sběru dat usiloval už i v roce 2015, také neúspěšně. Argumenty zůstávají stále podobné. „Dojde k lepší ochraně soukromí vůči ostatním vůči té proběhlé komunikaci, protože operátoři nebudou muset poskytovat údaje o dalších připojených místech, které nejsou relevantní pro konkrétní vyšetřování,“ uvedl vedoucí oddělení tisku Policie České republiky Ondřej Moravčík.
Mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů Milan Řepka připomněl, že už v roce 2014 evropský soudní dvůr prohlásil za nepřípustné uchovávání údajů o všech občanech plošným a nerozlišujícím způsobem. „A taková úprava je v českém právním řádu stále zakotvena,“ dodal.
Úřad na to podle svých slov dříve ministerstva vnitra i průmyslu upozorňoval. K navrhovanému rozšíření sledovaných údajů se už před deseti lety vyjádřil kriticky.
Údaje od operátorů
Změnou vyhlášky, na kterou ve čtvrtek upozornil server iROZHLAS.cz , se podle vnitra zajistí možnost předávat údaje od operátorů pouze o relevantní komunikaci. Tím se podle resortu minimalizuje předávání údajů o dalších účastnících, čímž se zvýší ochrana osobních údajů. Nyní je operátor podle ministerstva nucen poskytnout informace vztahující se k celé skupině účastníků, která v daný okamžik sdílela stejnou veřejnou IP adresu, což může znamenat stovky až tisíce uživatelů.
Operátoři navíc podle úřadu informacemi o cílových adresách disponují už nyní. „Na straně operátorů tedy nebudou vznikat nové údaje v případě uchování cílové adresy a portu, ale jen dojde ke garanci, že těmito údaji budou disponovat ve chvíli dotazu (…) ze strany orgánů činných v trestním řízení s příkazem soudu cestou státního zastupitelství,“ informovalo vnitro na svých stránkách. Úřad doplnil, že údaje si může policie vyžádat pouze při vyšetřování vymezeného okruhu trestných činů.
Poskytovatelé internetového připojení mají podle serveru iROZHLAS.cz už nyní ze zákona povinnost sbírat informace o tom, odkud a kdy se lidé na internet připojují. Povinnost se podle webu týká jak mobilních telefonů, tak pevných linek.
Co by se změnilo?
Metodik kybernetické bezpečnosti Jan Kolouch se rozhodně nedomnívá, že jde o posun k „Velkému bratru“ tak, jak ho můžeme vnímat v některých ne zcela demokratických zemích. „A rozhodně to není tak, že najednou stát získává úplně nové údaje,“ uvedl.
Platná vyhláška podle něj nemá v sobě obsaženou cílovou adresu a číslo portu, které jsou z hlediska odhalování kybernetické kriminality velmi významné. „Nicméně vlastní zákon o elektronických komunikacích stanoví, že provozovatel je povinen uchovávat provozní a lokalizační údaje, kde je zdroj a adresát komunikace. To znamená, že ten cíl už v současném zákonu obsažen je. Naopak si myslím, že vyhláška, která je připravována, zpřesní a vymezí jasně, jaká data mají být uchovávána. To znamená, že lidé mohou mít větší pocit právní jistoty,“ popsal expert.
Politolog Jan Charvát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy na otázku, co konkrétně by se oproti současné praxi změnilo, odpověděl, že si sám není jistý. „Policie by měla přístup k tomu, kam se lidé, respektive kam se ten, kdo se přihlásil přes určitou IP adresu, dívá, což je z mého pohledu velmi obtížně průkazné a vlastně nám to mnoho neřekne,“ reagoval v Událostech, komentářích. Smysl vyhlášky by viděl v tom, že by mělo jít o nějaké plošné sledování, kde se lidé zaměřují například na problematické weby. „Ale vůbec si nejsem jistý, že by to tak fungovalo,“ dodal.
Navíc rámování, že jde o ochranu osobních údajů, je podle advokáta Jana Vobořila, bizarní. „Ani ten, kdo tu vyhlášku tvořil, tomu nemohl věřit. Už od roku 2014 Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, dnes to bude zhruba deset případů, že plošný sběr dat je nepřípustný. Česká vláda na to vůbec nereaguje,“ vzpomenul stejně jako mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů.
