Počet mrtvých po ruském ostřelování východoukrajinského města Dobropillja se zvýšil z pěti nejméně na jedenáct. Dalších třicet lidí včetně dětí bylo zraněno, uvedli ukrajinští záchranáři. Šéf oblastní správy v Doněcké oblasti Vadym Filaškin podle BBC informoval také o dalších šesti mrtvých. Ukrajina oznámila, že se v noci stala tečem 145 ruských dronů, dvou střel Iskander-M a jedné střely Iskander-K.
Podle ukrajinské armády se 79 ruských dronů podařilo sestřelit a dalších 54 dronů zřejmě kvůli elektronickým protiopatřením nezasáhlo cíle, uvedla agentura Reuters. Ukrajina ale také oznámila, že při raketových a dronových útocích zemřelo v noci nejméně jedenáct lidí. Tvrzení stran ve válečných podmínkách nelze okamžitě ověřit z nezávislých zdrojů. Před válkou žilo ve městě Dobropillja kolem 28 tisíc lidí.
„Večer Rusové udeřili na centrum Dobropillje. Nejméně jedenáct lidí zahynulo a třicet dalších bylo zraněno,“ napsali záchranáři. Útoky podle ukrajinského ministerstva vnitra poškodily osm vícepodlažních budov a třicet automobilů. „Při hašení požáru okupanti znovu udeřili a poškodili hasičský vůz,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo. Zveřejnilo rovněž fotografie poničených a hořících budov a záchranářů odstraňujících trosky.
Redaktorka Deníku N Petra Procházková uvedla, že šlo o masivní útok Ruska na Ukrajinu již druhou noc po sobě. „Rusové zintenzivnili nálety – kombinované – což bych zdůraznila, protože to je důvod, proč se ukrajinské protivzdušné obraně zjevně nedaří všechny střely a drony likvidovat,“ dodala s tím, že Dobropillje je nepříliš velké město nedaleko Pokrovsku na Donbase. Frontová linie se táhne asi dvacet kilometrů jižně od tohoto hornického města.
„Zajímavé je tím, že tam je velký železniční uzel, který byl možná cílem, ale bohužel došlo k zásahu několika obytných domů,“ dodala s tím, že byla zasažena i administrativní budova.
Výzva pro protivzdušnou obranu, která musí šetřit
Podotkla, že taktikou Rusů již delší dobu je posílání dronů Šáhed v kombinaci s různými typy raket. „To je pro ukrajinskou protivzdušnou obranu nesmírně těžké. Dokáží zachytit jen část raket, část dronů, ale s tím ten ruský útok počítá. Nepočítá s tím, že všechny rakety a drony doletí na cíl, ale počítá s tím, že zcela zmate ukrajinskou protivzdušnou obranu, která navíc nyní musí velice šetřit po zastavení dodávek ze Spojených států, a tím pádem jen část doletí na cíl, což ale k úspěchu ruského útoku stačí,“ dodala.
Podle ní má na vzdušné útoky a ostřelování posledních dní vliv i skutečnost, že Spojené státy pozastavily i sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou.
Rusko se zaměřilo i na přístavní město Oděsu. Útoky bezpilotních letounů cílily na objekty zajišťující zásobování energií a na civilní infrastrukturu tohoto přístavu na Černém moři, informovala ukrajinská tisková agentura Ukrinform a ruská státní agentura TASS. „Nepřítel opět uskutečnil masivní dronový útok na civilní a energetickou infrastrukturu Oděsy,“ uvedl podle agentury Ukrinform šéf oblastní správy Oleh Kiper. „V důsledku padajících trosek začala hořet průmyslová budova a čerpací stanice,“ dodal.
Útok na ruskou ropnou rafinerii
Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozdenko naopak prohlásil, že trosky padajících dronů poškodily nádrž jedné z největších ropných rafinerií v zemi. Poškození rafinerie si podle gubernátora nevyžádalo žádná zranění. „Letecká obrana sestřelila jeden přibližující se dron, další byl zničen nad prostory závodu,“ uvedl Drozdenko. „Když spadly trosky, byla poškozena vnější struktura jedné z nádrží,“ dodal.
Procházková podotkla, že Rusové často hovoří o tom, že jde o padající trosky, aby dokázali, že umějí všechny ukrajinské drony sestřelit. „Ale ne vždy to bývá pravda, někdy k tomu zásahu dojde přímo cíleně dronem, který se Rusům nepodaří sestřelit,“ dodala s tím, že Ukrajinci jsou v tom šikovní.
„Podle ruských zdrojů je tam hlášena jedna oběť na životech, ale většinou se ukrajinské útoky na ruské cíle obcházejí bez lidských obětí. To je velice významné. Dokáží se strefit do strategického objektu. (…) Nepodnikají tak masivní útoky jako Rusko, ale jsou velice přesní,“ dodala.
Přesný rozsah poškození závodu zatím není jasný. Podle zdroje agentury Reuters nicméně poškozená nádrž nezačala hořet. Rafinerie, kterou provozuje ruská ropná společnost Surgutněftěgaz, zpracovává zhruba 17,7 milionu tun ropy za rok. To představuje více než šest procent celkového množství ropy zpracované v Rusku, píše Reuters.
Ukrajina se brání ruské invazi již přes tři roky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno opakovaně navrhl příměří ve vzduchu a na moři. V sobotu prohlásil, že nejnovější ruské útoky ukazují, že cíle Moskvy se nemění a že by měly být proti Rusku zavedeny další sankce.
Kallasová: Putin ukazuje, že nemá zájem o mír
Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil Rusku zavedením cel a rozsáhlých sankcí, včetně těch týkajících se bankovního sektoru, dokud nebude uzavřeno příměří a mírová dohoda, jež válku na Ukrajině ukončí. Moskvě a Kyjevu šéf Bílého domu zároveň vzkázal, aby začaly okamžitě jednat.
Podle šéfky diplomacie Evropské unie Kaji Kallasové nejnovější ruské útoky ukazují, že ruský vůdce Vladimir Putin nemá zájem o dosažení míru. „Ruské rakety dál neúnavně dopadají na Ukrajinu a přinášejí další smrt a destrukci. Putin opět ukazuje, že nemá zájem o mír,“ napsala Kallasová. „Musíme zvýšit vojenskou podporu, jinak ještě více ukrajinských civilistů zaplatí nejvyšší cenu,“ dodala.
Unijní lídři se tento týden na mimořádném summitu v Bruselu shodli na posílení evropské obrany a zároveň v nezávazném usnesení slíbili další pomoc Ukrajině.
