Prodávají drogy, ale na příkaz svých šéfů také vraždí. Když přežijí, budou moci vstoupit do některé z italských zločineckých organizací. Místní mafie rekrutují i velmi mladé lidi. Hlubší vhled do fungování organizovaného zločinu dává nedávné masivní zatýkání v sicilském Palermu, kdy policie zadržela více než 180 lidí napojených na místní mafiánský klan.
„Testujeme je. Řekneme jim, ať někoho zabijí. Když to udělají, projdou. Když ne, zabijeme my je,“ říkají dva maskovaní muži v reportáži serveru Vice. Dvě postavy s kuklami na tváři nejsou obyčejní zločinci. Patří k jednomu z klanů mafiánské organizace camorra. Popisují, jak rekrutují mladé lidi, kteří si chtějí vydělat peníze. Z gauče celý rozhovor sledují čtyři mladíci. Právě oni jsou těmi rekruty. „Musíš udělat, co říkají. Pokud by mě camorra požádala, abych někoho zabil, zabil bych ho,“ říká později reportérce nejmladší z kluků.
Rozhovor se odehrává v jednom z předměstí Neapole Scampii, která se v průběhu let stala jedním ze symbolů místní mafie. Přesněji jde o komplex několika výškových budov, kde žijí jedni z nejchudších obyvatel celé Neapole. Zčásti vybydlené budovy také proslavila například kniha od italského spisovatele Roberta Saviana Gomora, kde je popisuje jako jedno z míst, která má mafie pevně v rukou. Poté, co autor knihu publikoval, musel z Itálie zmizet, protože mu zločinci začali usilovat o život.
Část výškových budov zvaných Vele di Scampia je v současnosti už zbořená. | Foto: By Federica Zappalà, CC BY-SA 3.0 it, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=44806974
Jak popisuje jeden z mužů, typický věk mladých rekrutů je dvanáct až třináct let. Začínají s prodejem drog a postupně se dostávají i k závažnějším zločinům. Někteří zemřou, další skončí ve vězení a část z nich se stane plnohodnotnými členy zločinecké organizace. Mafie je k sobě láká hlavně příslibem peněz, ale i respektu a možností „stát se někým“. A to i například za pomoci sociálních sítí, kde mafiáni dávají na odiv své bohatství.
Hlubší vhled do fungování italské mafie nabízí i nedávné obří zatýkání. Počátkem letošního roku italští karabiniéři zatkli nejméně 180 lidí s vazbami na Cosu nostru. Konkrétně jeden z mafiánských klanů v sicilském Palermu.
„Úroveň je nízká, dnes někoho zatknou, a když se z něj stane přeběhlík, zatknou dalšího… ubohá, nízká úroveň,“ říká na odposleších šéf jednoho z palermských mafiánských klanů Giancarlo Romano. V telefonátu si jednomu ze svých společníků stěžuje na nízkou úroveň nových rekrutů. Policie odposlechy zveřejnila v souvislosti s pozatýkáním jeho klanu. Romano se toho ale nedožil. Zabili jej loni v únoru kvůli neshodám ohledně vybírání výpalného.
A ačkoliv si v odposleších stěžoval na nízkou úroveň rekrutů, mafie je stále nabírá. Deset nedávno zatčených bylo mladších pětadvaceti let. Zajímavé je ale i věkové složení ostatních zadržených. Jak informuje Globální iniciativa proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, 118 ze zhruba 180 zatčených bylo mladších 50 let. Z toho 40 je mladších 35 let. Mafie tak rozhodně nevymírá.
„Všichni zatčení mladí lidé byli místní obyvatelé, kteří se narodili a vyrostli v Palermu. To naznačuje, že i když se policie léta soustředila na likvidaci Cosy nostry, mafie stále vládne kriminálnímu prostředí Palerma,“ píší investigativci ze zmíněné Globální iniciativy proti nadnárodnímu organizovanému zločinu. Vysoce postavení mafiáni se tak nemusí spoléhat například na kriminálníky z nigerijských gangů, se kterými občas spolupracují, ale mohou využívat své vlastní pěšáky. „Zdá se, že nábor místní čerstvé krve byl úspěšný a do mafiánských operací se aktivně zapojuje nová generace obyvatel Palerma,“ vysvětlují novináři.
S čerstvou krví přichází i nové technologie. Cosa nostra se totiž na rozdíl od dalších mafií ještě donedávna kvůli utajení spoléhala na předávání informací s pomocí ručně psaných šifrovaných vzkazů, zvaných pizzino. Mladí lidé už ale přechází do online prostředí a používají nejrůznější platformy pro šifrovanou komunikaci.
Vyšetřování také potvrdilo sílu palermské mafie. Místní jí stále platí poplatek za ochranu, takzvané pizzo. To mafii poskytuje – společně s dalšími příjmy – finanční stabilitu a dostatek peněžních prostředků, aby lidé, které policie zatkne, neměli motivaci svědčit či s kriminalisty spolupracovat z finančních důvodů. Vybíráním poplatků si také každý klan vytyčuje své území, na kterém působí. Někteří z vydíraných dokonce platí velmi ochotně, protože jim spojení s mafií poskytuje výhody, mnohdy tak jde spíše o „partnerství“.
Dalším z významných příjmů palermské mafie je i prodej drog. Jako pouliční dealeři pak začínají i nejmladší rekruti. Cosa nostra dokonce v zájmu lepšího obchodu zastropovala cenu kokainu. Předešlo se tím totiž konfliktům mezi jednotlivými klany.
Palermská mafie navíc v drogovém obchodu začala ve větší míře spolupracovat s dalšími kriminálními organizacemi jako kalábrijskou ’Ndranghetou či neapolskou camorrou. „Mnoho odborníků tvrdilo, že doba rozkvětu Cosy nostry je u konce. Soudě podle informací z nedávných zatčení se však sicilská mafie zdá být odolnější než kdy jindy,“ píší v této souvislosti investigativci.
