Aktual.: 6.03.2025 13:38
Frankfurt – Zásadní obrat v postoji Německa k veřejným výdajům a dalšímu zadlužování vyvolal otřesy na finančních trzích. Euro od středy citelně zpevnilo, výrazně se ale v Německu zvýšily i náklady na státní půjčky. Napsal to bruselský server Politico. Trhy zareagovaly na oznámení z úterního večera, podle kterého se příští německý kancléř Friedrich Merz dohodl se sociálními demokraty (SPD) jakožto pravděpodobným koaličním partnerem, že obejdou takzvanou dluhovou brzdu zakotvenou v ústavě.
Euro na začátku středečního obchodování setřáslo obvyklé obavy z ekonomické stagnace a strategické zranitelnosti Evropy a výrazně zpevnilo k dolaru. Náklady na dluhopisy německé vlády se splatností deset let se pak zvýšily skoro o čtvrt procenta a dostaly se nejvýše za 17 měsíců. Investoři se tím snažili zohlednit dopad stovek miliard eur na obranu a infrastrukturní projekty.
Zpráva, že se nastupující německá vláda chystá obejít ústavně zakotvený strop na zvyšování rozpočtového deficitu, přišla ve stejný den, kdy předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová navrhla, aby si Evropa opatřila další stovky miliard eur na obnovu svých obranných kapacit.
„Evropa a zejména Německo vykazují historicky bezprecedentní odezvu na revizi fiskální pozice,“ řekl analytik devizového trhu v Deutsche Bank George Saravelos.
Vyhlídky na fiskální bazuku pomohly euru, které k dolaru okamžitě zpevnilo o 0,7 procenta na 1,0722 USD, což bylo nejvíce od listopadu. V růstu pak ještě pokračovalo a dnes dopoledne se prodávalo i za více než 1,0820 USD, než později růst mírně korigovalo.
Saravelos očekává, že růst kurzu eura bude pokračovat, dokud se měna nedostane alespoň na 1,10 USD. A i když ne všichni jsou nadšeni, analytici rychle upustili od předpovědí, že slabý výhled evropské ekonomiky by letos mohl stlačit euro k paritě s dolarem.
Merzovy plány, které výdaje na obranu z takzvané dluhové brzdy z velké části vyjmou a které zahrnují také speciální fond v objemu 500 miliard eur na posílení infrastruktury v příštích deseti letech, musí ještě tento měsíc schválit parlament. Za tímto účelem budou muset Merz a končící kancléř Olaf Scholz ještě spojit síly proti Zeleným, což se všeobecně očekává.
„Vzhledem k hrozbám pro naši svobodu a mír na našem kontinentě se to ‚cokoli je potřeba‘ teď musí vztahovat i na naši obranu,“ řekl v úterý Merz. Stejná slova, v angličtině ‚whatever it takes‘, v roce 2012 pronesl tehdejší prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. A to v souvislosti s tím, že ECB udělá cokoliv, aby nedopustila rozpad eurozóny, který hrozil kvůli vysokému zadlužení některých členských zemí z jižní periferie bloku.
Úterní dohoda signalizuje radikální odklon od posedlosti mít udržitelný dluh, což charakterizovalo německou politiku od globální finanční krize – a pravděpodobně i předtím, píše Politico. Hlavní ekonom Deutsche Bank Robin Winkler se domnívá, že jde o jeden z nejhistoričtějších posunů paradigmatu v poválečné historii Německa.
„Konečně přebírá Německo vůdčí roli,“ řekl hlavní ekonom soukromé banky Berenberg Holger Schmieding. Zároveň vyjádřil naději, že nová vláda najde odvahu a zároveň uzákoní prorůstové reformy s cílem zvýšit nabídku, aby podpořila soukromé i veřejné investice. Ekonom banky JP Morgan Greg Fuzesi očekává, že vyhlídky německé ekonomiky se po dvou letech hospodářské recese teď zásadně změní.
Takzvanou dluhovou brzdu Německo zavedlo v roce 2009, kdy zemi vládla velká koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů pod vedením kancléřky Angely Merkelové. Cílem tohoto ústavního opatření bylo zabránit rychlému zadlužování země. Ekonom institutu ZEW v Mannheimu Friedrich Heinemann ale varuje, že současná reforma zachází příliš daleko a hrozí, že se zadlužování vymkne kontrole.
